Nepohodlný

Zvláštne... Po celý čas ma príbeh zavraždenej nevycválanej aktivistky (fajn, ale Oscar?) a jej utiahnutého manžela (Fiennes!!! Fiennes!!! Fiennes!!!) nepustil, spracovanie mocno sedelo. Všetkého bolo tak akurát, jednotlivé roviny sa zdali byť vhodne poprepájané, žiaden pretlak, ani známka po hystérii. A to až do úplného, v kontraste s udalosťami nečakane pokľudného konca... Na druhý deň som si ale zarazený uvedomil, že vo mne z toho absolútne nič nezostalo a to vlastne už pár minút po dopozeraní. Nerozumiem. Asi to do seba zapadlo až príliš, než aby to pôsobilo skutočne a asi som sa pre (buď ako buď) predsa len chvíľkový vzťah dvojice hlavných aktérov nenadchol. Asi mi to nakoniec predsa len prišlo trošku vykonštruované (nie žeby som neveril), iba o málo bezprostrednejšie, než príbeh Syriany. Akoby v tých filmoch chýbal, napriek evidentnej snahe tvorcov, skutočný zápach človečiny. Snažia sa byť nekompromisné, chcú byť čo najúprimenjšie a predsa z môjho (možno vyhraneného) pohľadu nezachytávajú to podstatné - človeka. Zlodusi nie sú démoni, stále však iba zlodusi, hrdinovia nie sú superhrdinami, charakterovo však plochejší, než by sa žiadalo. Presne tak: na skutočnú výpoveď málo ľudské. (ale objednávka vraždy je vynikajúca, v nej samotnej je ukrytá toľká výpoveď, že na vcelku pozitívny dojem vystačí sama o sebe) [70%] (06.11.2006)

Scénář: Jeffrey Caine .. Režisér Fernando Meirelles se po veleúspěšném Cidade de Deus přemístil z domovského kontinentu na ten černý a rozhodl se poukázat na jeden z mnoha tamějších problémů a trochu si přitom rýpnout do velký farmaceutických společností a jejich zdejší politiky. Oba snímky mají mnoho společného – ukazují realitu, která není rozhodně veselá, přesto mnohým ze západu připadá tak vzdálená, že se jich netýká. Nejen to. Dokonce se jí dá skvěle využít. Třeba jako lidské pokusné laboratoře. Kdy by svět byl bez těch pár nepohodlných, kteří proti těmto praktikám usilovně bojují... Snímku vévodí skvělí Ralph Fiennes a Rachel Weiss, naopak sílu ubírá trochu vláčné tempo a tím i délka. Naštěstí se jedná o opravdu dobře natočený thriller, který je režijně a vizuálně natolik poutavý a má co říct, že se mu slušně daří uhladit i tyto drobné trhliny. 75%. (30.03.2006)

Romantická drama nebo do morku kosti děsivý a nekompromisní thriller ukazující praktiky ďábelských, jen na zisk myslících a přes mrtvoly chodících farmaceutických firem? Ne, Meirelles to naprosto dokonale zmíchal dohromady, vybral úžasné herce a naservíroval jeden z nejlepších filmů tohoto druhu z velmi brutálním poselstvím o ceně a bezcennosti lidského života. Fiennes je famozní, ještě nikdy nehrál takového sympaticky a strašně smutně působícího člověka a jde mu to neskutečně dobře, Weisz prostě nádherná i v těch pár minutách a všichni ostatní takoví, jací prostě být mají. Meirellesa jsem do nedávna neznal, takže mně příjemně překvapily i zvláštní filtry, kamerové hrátky a atmosféra, která by se dala krájet, navozující v některých okamžicích neskutečně paranoidní pocity. A závěr byl jeden z nejúžasnějších závěrů, jaké si jakýkoliv film může přát. A samotný celý film tak stoupl v mých očích ještě mnohem výš, a to i přesto, že už v něm bylo mnoho krásných, dechberoucích scén. I když obsah často moc krásný nebyl, spíš strašně znepokojivý až děsivě hrůzný. Jeden z filmů, které vás donutí se zamyslet a ve vašich myšlenkách chvíli přetrvají. A to je dobře, protože to, co se děje v Africe by nikoho nemělo nechat chladným a nikoho nemělo nechat vydechnout. Snad se najde víc lidí, kteří se, jako já, nespokojí jenom s napsáním takovéto myšlenky, ale ji i půjdou realizovat. Jinak... I think, I understand now.. Silné!! (08.08.2011)

Vzhledem k tomu, že se tvůrci snaží o až přílišnou realističnost, to paradoxně ztrácí grády právě tam, kde musíte u filmového příběhu trochu přitlačit. Když jsou nám osudy postav podány div ne formou televizních zpráv nebo reality show, nemám s nimi takový prožitek a spoluprocítění, jako kdyby to bylo natočené jako normální film s obyčejnou strukturou vyprávění. (31.03.2012)

Společensko-kritické drama zasazené do prostředí subsaharské Afriky, kam bohaté země rády vyvážejí svůj odpad a své problémy. V zásadě nepovažuju filmový motiv za přehnaný, byť je nutné zdůraznit, že nasazovat oslí hlavu farmaceutickým firmám není vždy moudré. Výzkum nových léků je zatraceně nákladná a nejistá záležitost, takže např. široce rozšířené jánošíkovské představy o tom, že by společnosti své výrobky měly distribuovat nejlépe zdarma, by vedla ani ne tak k poklesu zisku (ten by si firmy zajistily jinak), jako spíš k zastavení vývoje nových léků. Pokud jde o obcházení přísných bezpečnostních opatření při výzkumu, na jejich omezení mají často zájem sami pacienti, aby se zkrátila doba čekání a pomoc přišla včas. Zatímco Ralph Fiennes je jako herecký chameleon ve své roli přesvědčivý a sledovat ho je místy opravdu radost, naráží Rachel Weisz na limity svých hereckých možností a chemie mezi manželským párem nefunguje podle mě tak, jak by měla. Mám problém i s chováním filmových hrdinů, např. závěrečný akt rezignace a pasivního čekání na popravu jaksi nedává smysl. Je to slušný film, ale o čtyřech hvězdičkách jsem ani jednou nezauvažoval. Kromě výše uvedeného by si film zasloužil i kritičtější střih - z těch 130 minut by šlo minimálně 15 snadno obětovat. Celkový dojem: 60 %. (26.01.2013)