Reklama

Reklama

V roku 1916 mladý pruský šľachtic Manfred von Richthofen odchádza, tak ako väčšina mladých mužov, do vojny. Vďaka svojej neohrozenosti, rytierskemu prístupu k leteckým súbojom a úcte k nepriateľovi, sa z neho už čoskoro stane obávané stíhacie eso a uctievaná ikona leteckej flotily Prvej svetovej vojny. Manfred lieta s priateľmi Wernerom Vossom, Sternbergom a Lehmannom, s ktorými ho spája rešpekt k vojenskému drilu a rytiersky spôsob súbojov. Svoj stroj, trojplošník Fokker Dr.1, si dá zafarbiť na červeno a stane  sa postrachom všetkých protivníkov a letcov Dohody. Francúzi ho prezývajú Červený diabol, Briti na jeho hlavu vypíšu odmenu. Počas vojny zostrelil najmenej 80 lietadiel, najviac zo všetkých pilotov na oboch stranách. Náhodné stretnutie so zdravotnou sestričkou Käte mu však otvorí oči a poznáva skutočné barbarstvo vojny. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (199)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Přesně tak jak zdejší kamarád uživatel povídal. Na tomhle filmu, jestli trošku znáte příběh o Rudém Baronovi, tak přesně víte co máte očekávat, jenže od něj to prostě prakticky vůbec ale vůbec nedostanete. A co se týče té největší bitvy ze všech, tu autoři radši okamžitě vypustili. A já to nepochopil, fakt ne. Proč si s tím alespoň nedali práci. Líbí se mi, že ve filmu je vidět, že tenkrát se válka chápala jinak, tedy co se týče letců, ta směs baronů, princů a všelijakých hrabět, co se této bitvy účastnili totiž dokázali ve vzduchu navodit příjemný závan skutečného soupeření s velkou špetkou ctí a hlavně džentlmenství, kterého se tam dola na zemi nikoho netýkala a nikdy ani týkat nebude. Letci prostě ukázali válku z naprosto jiného pohledu, a velitelové si nevěděli rady co s nimi, i když jim ve skrytu duše neskutečně záviděli, že něco takového ve vzduchu dokáží vyloudit. To si ale vysloužila jen první světová válka a znovu se to zřejmě už opakovat nebude. Tenhle film to nabízí a je vidět, že si s tím rozhodně hlavu neláme. Ukazuje to, co lidi, kteří tento film chtějí vidět, už dávno vědí, jenže to na co se těší, to s nadšením autor upustí. Je to ostuda, pro Německého občanu ještě větší, protože tady se opravdu Německý národ nemusí oproti zbytku za co stydět. Tady skutečně šlo jen o pohé leč veskrze ušlechtilé soupeření. Každopádně filmově to projeli na celé čáře, barbaři. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Zklamání. Jediné, co stálo za pozornost, byla Lena Headey a nebylo to kvůli jejím hereckým kvalitám, ansábl českých herců a několik poměrně povedených leteckých soubojů. Jinak byl děj rozkouskovaný, dialogy vázly a představitel barona von Richthofena byl naprosto nevhodně vybraný - to už by se na něj více hodil Til Schweiger a Schweighöfera měli naopak obsadit do role Wernera Vosse a dobové fotografie by mi daly za pravdu. Také jsem čekal, že dva hlavní souboje, kdy Rudý baron sestřelil anglické eso Hawkera a kdy Brown sestřelil Richthofena, dostanou nějáký prostor, ale to bych chtěl asi moc. Všechno korunoval konec, kdy najednou všichni tušili, že se něco stane. 40% ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Sledujeme jen okouzlené a technicky vypulírované obrázky leteckých soubojů, štábních porad a chlapských (či chlapeckých) radovánek v nevěstinci. Kdyby si někdo takto dovolil natočit film z druhé světové, bylo by to na soudní žalobu.Naštěstí jde o první světovou válku, a ta zdaleka není tolik poznamenaná ideologickou zátěží, jež by se s německých národem doposud táhla.Válka v Rudém baronovi každopádně vyznívá jako vznešená záležitost pro noblesní muže, jako hra a vzrušení, prostor pro frajeřinky a vybouření mladistvé energie. Všichni mají čest, nepřátelé jsou uctíváni a nezabíjejí se; letci si jen počítají zářezy sestřelených letadel. Von Richthofen jich sestřelil celkem přes osmdesát. Zkrátka Top Gun s dvouplošníky a šálami kolem krku. Hudba je chvílemi tak legračně pompézní a patetická, až to působí sebeparodicky, a letci se tváří tak zaťatě, jako by chroupali křídu a ze sezení za kokpitem se jim hluboce zařízly rajtky až kamsi. Životopis nejslavnějšího stíhacího letce Manfreda von Richthofena zvaného Rudý baron je celkově hodně plochý a nesnaží se jakkoli vysvětlit, proč je hlavní hrdina hrdinou, jak se mu daří být nejlepším pilotem, či nás alespoň přesvědčit o jeho vášni pro létání. Tomu nafrněnému blonďáčkovi jde prostě všechno snadno.V tom má film natáčený v Česku poněkud němečtější charakter; Hollywood by si nejspíš lépe ohlídal motivace postav, a hlavně by se snažil učinit hrdinu sympatickým. Ale tím je vlastně Rudý baron výjimečný. Všichni se tu chovají tak nabubřele, že je jedno, zda se s nosem nahoru špulí Matthias Scheighfer coby von Richthofen, Richard Krajčo coby britské eso Hawker, Josef Vinklář coby maršál von Hindeburg či Ladislav Frej jako císař Vilém II. Snad jen Til Schweiger nasazuje pózu a la Marek Vašut "mám všechno na háku".Jenomže výše napsané platí jen do určité části děje. Von Richthofena probudí a polidští krásná zdravotní sestřička Kate (velmi špatně německy nadabovaná Lena Headeyová), která mu ukáže, jak vypadají následky války dole na zemi. Rudý baron se konečně myšlenkami snese z oblak a zachová se statečně, když před nejvyšším velením navrhne stejnou strategii, jakou uplatňuje při leteckých soubojích: když nemůžeme vyhrát, stáhneme se.Těžko říct, jaký byl přesný záměr tvůrců filmu. Jistě chtěli překonat americký film béčkaře Rogera Cormana Red Baron z roku 1971, digitální efekty jim umožnily předvést komplikovanější bojové scény. Zřejmě se také chtěli vymezit vůči již příliš comicsovým Rytířům nebes a vnést do tématu 1. světové více realismu, byť jisté umělohmotnosti a "photoshopovému" vzhledu se nevyhnuli ani oni.Co ale zůstává nejasné, je poselství, s nímž autoři přicházejí. Jejich film tak dlouho razí "německy nadřazenou" linii, že náhlý, téměř pacifistický obrat zanechává pachuť dvojznačnosti. Snímek byl vyroben pro vyznavače military show, již ocení hlavně technické detaily, ale přitom se skrze hlavního hrdinu snaží zobrazit Němce jako antinacionalisty, kteří pouze plnili rozkazy tupého velení. Od "užívání si" bombastického spektáklu se tedy máme pohroužit až k jakémusi rozjímání ve stylu Na západní frontě klid. Vzhledem k tomu, jak vypadá většina filmu, a že hrdina pořád zůstává nevinným snílkem a gentlemanem, je finální poučení o nesmyslnosti války spíše pokryteckým gestem tvůrců, kteří vědí, že jednoznačná oslava německé armády by jim neprošla. () (méně) (více)

Thomassi 

všechny recenze uživatele

Rytíři nebes po německu aneb první světová válka v oblacích z druhé strany. Manfred von Richthofen, nejúspěšnější stíhač první války, který dosáhl 80 sestřelů a hlavně, byl to člověk, který uměl vést válku bez surovosti. A právě o jeho životě v době války pojednává tento film. Film nám výkládá víceméně všechny důležité události a jako takový příběh to na mě působilo velmi dobře. Bez amerikánosti, pěkně po německu. Trochu mám ale výtky k bojovým scénám. Ne že by byly špatné, ony samotné vypadaly pěkně. Ale co mě zaráží, je, že tvůrci jakoby se báli víc nastínit ty boje. Bylo jich jak šafránu, a když už se to nějak rozjelo, najednou byl konec a skok zase na základnu. No a konečná bitva, kde byl Baron sestřelen, tu raději vynechali úplně. Právě té bych se věnoval mnohem více a pokud by tvůrci trvali na tom všem, co jsme viděli, klidně bych dalších dvacet minut překousl. To je tak vše, co se týče negativ. Výborně vybraní herci, to se musí nechat. Matthias Schweighöfer a Til Schweiger byli přesvědčiví a věřil jsme jim to. A ta hudba. Jeden z nejlepších soundtracků pro mě osobně. Takže nemůžu jinak, ten film si ty 4* zaslouží. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Letecké eso 1.svetovej vojny, o ktorom ešte donedávna nebol natočený film. Osobnosť, ktorá si o to doslova pýtala. Otázka znie, či práve tento film vyvolá záujem o jeho osobu, alebo minimálne zmení pohľad alebo názor. Nie. Dobrý film vás musí strhnúť ,čo tomuto vôbec nevyšlo. Letecké súboje sú to najlepšie čo film ponúka, paradoxne na ten najväčší peniaze neostali. Vyšlo ešte pár krátkych záberov na bojujúcich mužov na fronte, pár rád do života. Ostatné sa utápa v nejakom druhu farebného gýču s očividnou snahou o čo najnižšiu vekovú prístupnosť. Pôsobil na mňa rovnako ako Rytieri nebies s pred dvoch rokov. Chýbalo mi viac surovosti, dokumentárnosti, reality...R.Fiennes dostáva malý priestor a hlavný hrdina ma o hereckých kvalitách vôbec nepresvedčil. Verzia v anglickom jazyku je skôr na škodu. Neprirodzená angličtina mi trhala uši. Trailer som videl v nemčine a znelo to určite dôveryhodnejšie. Tým najzaujímavejším nakoniec ostali dobové fotky a informačné titulky v závere. Mám slabosť pre vojnové filmy a boh mi je svedkom, že som si prial aby sa tento film vydaril viac. 60%. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (29)

  • Manfred von Richthofen měl ve skutečnosti i ve filmu hodnost hodnost Rytmistra. Rytmistr ale byla hodnost kavalerie a jejím ekvivalentem pro ostatní armádní složky byla hodnost kapitán. Údajně tuto specifickou hodnost rádi užívala mnohá německá letecká esa 1. světové války. (ČSFD)
  • Ako uvádza distribútor filmu Bioscop, kalifornský spisovateľ a režisér Nikolai Müllerschön pôvodom z Nemecka pracoval na príbehu pilota Richthofena dlhé roky. Prvý návrh napísal už v roku 2002 a následne nesčíselnekrát upravoval. Už od začiatku ale chcel Müllerschön produkovať a natáčať film v Nemecku, pretože mu prišlo podstatné rozprávať príbeh o Červenom barónovi z nemeckého pohľadu. Zároveň ale v tej dobe nevidel natáčanie v Nemecku ako reálne. Preto sa pokúsil svojím projektom zaujať Hollywood. Štúdiá prejavili záujem, predbežný rozpočet bol stanovený na 40 mil. dolárov a niekoľko amerických hereckých hviezd bolo oslovených s ponukou hlavnej roly. Müllerschön ale čoskoro uvidel, že jeho európsky ladený film sa stáva americky klišovitým, a tak sa rozhodol pre prvú variantu. Ako lokácie pre natáčanie boli pôvodne vybrané Stuttgart a Litva, ale nakoniec sa natáčalo prevažne v Prahe – aj vďaka prvotriednej filmovej infraštruktúre a miestnym profesionálom. Zásluhy na filme má tiež česká Letecká amatérska asociácia, ktorej členovia vyrobili dvojplošníky a letecké vraky. Produkcia taktiež zahrňovala obrovské množstvo koní, historických vozidiel, parných lokomotív a haldu vojenskej techniky, ktorá na miesto natáčania dorazila z každého kúta Európy. Keď bolo natáčanie po 61 dňoch u konca, nastal čas 16-mesačnej postprodukcie v Los Angeles, kde žije režisér Nikolai Müllerschön. Prvá verzia sa potom testovala na amerických divákoch a až potom sa film dočkal premiéry v Nemecku presne v deň letcovho 90. výročia úmrtia – 21. apríla 2008. (PeterJon)
  • Celkem bylo potřeba 19 dobových letadel, která sice neměla létat, ale musela věrně odpovídat originálům - velikostí, tvarem, pomalováním, musela mít stejné palubní desky, „pracující" motory, funkční vrtule i aviatickou vnitřní konstrukci. Všechna nakonec vyrobili čeští modeláři. Nejvíce bylo vyrobeno německých trojplošníků Fokker Dr. 1, dvouplošných Albatrosů D.III i Albatrosů D.V. Vznikly u nás i britské stroje - stíhací Sopwith Camel, S.E.5a nebo průzkumný letoun R.E.8. (hippyman)

Reklama

Reklama