Zátah

Ve druhé polovině 80. let se filmová tvorba trošku uvolnila ( skutečně jen trošku ) a tak vznikal opravdové skvosty. Tento snímek je jeden z nich. Pokus o napínavý akční thriller o honbě za uprchlým trestancem, se stal už na svou dobu zajímavým. Scénář je napsán vcelku dobře a Ladislav Potměšil ztvárnil onoho lumpa bravurně. Jisté nelogičnosti se pochopitelně objevují, ale to je zcela běžné. Děj má švih a neobvyklé rychlé tempo. Práce policie až tak do detailů ukázána není, což se dá vzhledem k socialistickému cítění pochopit. A tak příběh sleduje převážně počínání tzv. nepřítele společnosti. Finálová scéna odehrávající se v Polsku je na český film překvapující, i když při dnešním pohledu by mohla být přeci jen krapet lépe zrealizovaná. Zajímavé by bylo se dozvědět, jak moc tehdejší kontrolní orgán byl shovívavý a jak moc zasahoval tvůrcům do realizace, aby se finálový výtvor nakonec moc nepodobal těm 'imperialistickým', na což byl dost háklivý. Každopádně je výsledek na české poměry vcelku povedený. (12.07.2014)

Do alespoň průměrných kriminálek své doby má Zátah hodně daleko a největší problém je určitě ve scénáři. Když si kamera všímá dvojice uprchlíků, tak je všechno v pořádku. Dokonce se dá mluvit o něčem jako je temná atmosféra a napětí. Bohužel příběh je rozředil spoustou zbytečných vsuvek do života hrdiných policistů a udělal hlavní postavy z nich. Přitom je ani pořádně nevyužil, protože každá druhá scéna s nimi je prvotřídní vata. To co nezmrvil děj, zničil střih. Jediným nezpochybnitelným kladem je herectví Tomáše Vacka a výborný úvodní hudební motiv. (22.07.2013)

Stanislav Strnad, normalizační rutinér, jehož komedie Můj brácha má prima bráchu i její pokračování vykazovaly aspoň jistou míru životnosti, se tady a v jiných snímcích dost sekl a naservíroval divákům v podstatě mrtvou a nudnou zápletku o dvou delikventech, kteří se snaží dostat do ciziny přes socialistické Polsko. Krimi nebo snad drama nečekejte, film si plyne v poklidu, jako kdyby Potměšil a Vacek byli v lázních a s ním i všichni tvůrci. Samozřejmě, občas musí všichni udělat něco, čím se diváka snaží zaujmout, ale tyhle chabé pokusy (polská herečka Maria Probosz v bikinách), film z odpadu nevytáhnou. (01.10.2020)

Ladislav Potměšil nedostal moc hlavních rolí. Když vynechám nechvalně známou trilogii Byl jednou jeden fízl, tak mě snad žádnej jinej film nenapadá. Tady v roli uprchlýho trestance odved opravdu dobrou práci. Překvapivě docela slušně zahrál i Tomáš Vacek, kterýho si tak nějak matně pamatuju, že v 80. letech v několika filmech hrál vojáky základní služby a po roce 1990 se po něm slehla zem. Pokud by se děj zaměřil spíš na tuhle dvojici uprchlíků, mohlo to dopadnout určitě líp. Jenže ve filmu pořád sledujete, jak se tam fízlové o něčem vykecávaj (a že tam těch fízlů je jako psů) a k tomu navíc nějaký rádoby vtipný historky z jejich soukromí, kdy jeden např. řeší nějaký problémy se synem (Mimochodem přítelkyni toho syna hrála Anna K. Do teď jsem nevěděl, že Anna K někdy v nějakym filmu něco hrála.) a druhýmu třeba zase vyšetřování překazí rande. Ke konci se děj přesune do Polska, což přineslo jakýsi oživení a celý je to zakončený "akční" scénou, kdy se Potměšil pokouší unést celkem pěknou blondýnu (můžete se pokochat tady v galerii), která se najednou objeví na pobřeží Baltu v bikinách, zatimco ostatní tam choděj v bundách a kabátech :-) (03.07.2011)

Bývávaly doby, kdy ještě Barrandov dával i docela zajímavé filmy a dalo se na něj dívat. Než si z toho udělal Soukup vlastní „ONE MAN SHOW“ proloženou nějakým tím Musilem. Tato dnes již vcelku zapomenutá kriminálka těží především z výkonu dvojice Potměšil (ten překvapil coby vrah) a Vacek. Místy to mělo dobrou atmosféru i akčnější momentky, ale nějak to nevybočilo z průměru. (14.08.2020)