Miami Vice

Po dlouhé době krimi, co má sex-appeal.. Nezměrné množství Foxxe na metr krychlový a Farrell vlajícím účesem zdatně konkurující Eso Rimmerovi. Pro takové ranaře není infiltrace organizace kolumbijského drogového bosse sebemenší problém (jen jsem čekal, že k němu napochodují v intencích rčení:“pod svícnem je největší tma“ s policejními odznaky na krku). Celý film jednou nohou v rakvi a druhou na plynovém pedálu Ferrari si pak můžou na konci zanotovat Nagyovo:"..aj tak sme stale frajeri..“ Mannův styl se mi nikdy neokouká a tady i přes ty některé technické vymoženosti to má pořád ten starý dobrý šmrnc a feeling kriminálek minulého století. Navíc nenucená chemie mezi Tubbsem a Crockettem funguje na jedničku a je velká škoda, že dva roky zpátky nenaložil Jamie do taxíku raději šedovlasého Colina.. (05.05.2009)

Jsem rád, že je mezi námi na CSFD tolik odborníků na digitální kameru, já se mezi ně neřadím, což je na jednu stranu smutné,ovšem na druhou stranu jsem si užil tenhle filmeček.Děsně jsem se těšil na skvělou akci, to se mě sice až tak nedostalo, zato se mě dostalo napínavé, vizuálně skvělé podívané.Jo a když došlo na ty akční scény, klub, motorový člun,přestřelka /tak ta hlavně/, tak se se mnou točil celý svět. Mann je prostě pan někdo.Collin je fakt težkotonážní frajer. (22.08.2006)

No rules. No order. No law. Miami Vice je revoluční počin v rámci žánru a taky ukázka toho, že si za 135 milionů při natáčení letního blockbusteru (kterým se Miami Vice nakonec nestalo) lze zachovat auterství. Michael Mann vyniká v konstrukci fikčního světa, který je tak dokonale představen a kterému dominují jednotlivá prostředí jako výrazný narativní prvek, že člověk rád zůstane i po skončení titulků nějakou tu chvíli ve vzdušném městě. Většina akčních režisérů se stará o to, aby obraz hezky vypadal a byl ostrý a bez jediné chybičky, zvuk nutil diváka se orientovat v dění a aby hudba podporovala akci, Michael Man spolu s Dionem Beebem, s kterým již spolupracoval na Collateralu, proti tomu nasazuje zrnitou, tu přeexponovanou, tu podexponovanou digitální kameru, dovolí si vybělit obraz a zvuky používá co nejrealističtější k vtáhnutí diváka doprostřed dění, hudba zde má ryze náladotvorný účel a udává temporytmus dění. V Miami Vice se toho moc nenakecá, nepotřebuje se vyplnit čekání na další akci parťáckým poštuchováním, ale když je něco proneseno, je to podstatné a dozvídáme se více o příběhu a postavách - přestože o příběh tady nejde a vyčitat MV téměř nulovou psychologizaci by bylo nepatřičné. Farrell a Foxx jsou dokonale sehraní a chemie mezi nimi funguje bez ztráty jediné kytičky, oba si zaslouží svůj malý a velice intimní, na očekávaný velkorozpočtový letní trhák nezvyklý moment. Hlavně to není film o krásných bourácích, pevných účesech a drahých hadřících, Mann není fetišistický a ani mizogynní, žena zde má určující postavení. Miami Vice je jako obraz od Jacksona Pollocka, několik nahodilých a zdánlivě nesouvisejících cákanců/scének, které ve výsledku vytvoří umělecké dílo. (23.01.2007)

Posazení diváka do rozjetého vlaku může být v případě rychlého a srozumitelného popsání situace velkým plusem. Tady to vyšlo tak na půl a z toho průměru už snímek nevybruslil. Mann je specialista na přestřelky, jenže ty mě moc neberou, a tak je pro mě nosnou konstrukcí romantická linie filmu a Colin Farrell s vizáží německého pasáka. (10.07.2011)

Láska amerického detektiva a kubánské Číňanky jako pravé ruky kolumbijského narkobarona? Že by globalizace? Tahle věta symbolizuje hlavní problém Miami Vice, a tím je scénář. Jak je Mann zručným režisérem, tak je podle mě špatným scénáristou. Ve filmu je totiž nemálo dějových zářezů, nad kterými nelze než kroutit hlavou. Tak rychlá Montoyova důvěra v nové dopravce (kteří přitom nápis jsem drsnej polda mají přímo napsanej na čele)? Stejně tak vyslání celého oddělení narkotik až do Kolumbie? No i policajti maj nárok na odpočinek. Romantické dostaveníčko na Kubě? Ještěže Fidel zrovna onemocněl. Hispánci kšefující s neonacisty? Atd. atd. Vůbec celá konstrukce příběhu je dost nezvládnutá, jako šitá horkou jehlou. Začínáme v několika dějových liniích, aby nás v půlce filmu všechno okolo přestalo zajímat a my koukali, jak nám ta lovestory dopadne. Takže máme něco o zrádci, ale i když se dozvíme, z jaké služby asi je, jeho totožnost nám zůstane utajena. Ne proto, že na vše policisté prostě přijít nemohou, ale prostě proto, že se na to asi ve scénáři zapomnělo. Z filmařského hlediska mě udivila nejen kamera (která byla OPRAVDU digitální :)), ale hlavně celková kompozice záběrů, která přímo čišela televizností, což vrcholí v akční přestřelce, kde díky zrnitosti opravdu hodně špatně vidíme, co se vlastně děje. To vše doprovázeno místy velmi seriálovou hudbou. Mannovou klasickou devizou zůstal zvuk. Hlasité výstřely a střely narážející do překážek působí velmi reálně. Herci ani špatní, ani nijak výrazní (což třeba u Farrella zamrzí), na Gong Li toho moc smyslnýho nevidím, jediným výraznějším je pro mě Ciarán Hinds (Caesar z Říma), bohužel ho scénář odsuzuje do další z variací na neschopu z FBI. Z mnoha hledisek tak Miami Vice působí prostě jako jeden díl seriálu natočený za velké peníze (moc tam vidět nejsou), který se od hodinových epizod liší lepší režií a neučesaností do odpolední podoby. Z podobných filmů poslední doby tak králem zůstává Válka policajtů. (18.08.2006)