Miami Vice

No rules. No order. No law. Miami Vice je revoluční počin v rámci žánru a taky ukázka toho, že si za 135 milionů při natáčení letního blockbusteru (kterým se Miami Vice nakonec nestalo) lze zachovat auterství. Michael Mann vyniká v konstrukci fikčního světa, který je tak dokonale představen a kterému dominují jednotlivá prostředí jako výrazný narativní prvek, že člověk rád zůstane i po skončení titulků nějakou tu chvíli ve vzdušném městě. Většina akčních režisérů se stará o to, aby obraz hezky vypadal a byl ostrý a bez jediné chybičky, zvuk nutil diváka se orientovat v dění a aby hudba podporovala akci, Michael Man spolu s Dionem Beebem, s kterým již spolupracoval na Collateralu, proti tomu nasazuje zrnitou, tu přeexponovanou, tu podexponovanou digitální kameru, dovolí si vybělit obraz a zvuky používá co nejrealističtější k vtáhnutí diváka doprostřed dění, hudba zde má ryze náladotvorný účel a udává temporytmus dění. V Miami Vice se toho moc nenakecá, nepotřebuje se vyplnit čekání na další akci parťáckým poštuchováním, ale když je něco proneseno, je to podstatné a dozvídáme se více o příběhu a postavách - přestože o příběh tady nejde a vyčitat MV téměř nulovou psychologizaci by bylo nepatřičné. Farrell a Foxx jsou dokonale sehraní a chemie mezi nimi funguje bez ztráty jediné kytičky, oba si zaslouží svůj malý a velice intimní, na očekávaný velkorozpočtový letní trhák nezvyklý moment. Hlavně to není film o krásných bourácích, pevných účesech a drahých hadřících, Mann není fetišistický a ani mizogynní, žena zde má určující postavení. Miami Vice je jako obraz od Jacksona Pollocka, několik nahodilých a zdánlivě nesouvisejících cákanců/scének, které ve výsledku vytvoří umělecké dílo. (23.01.2007)

Tuctový příběh a nezajímaví hrdinové, ke kterým člověk nemá moc velkou šanci cokoliv cítit. Přesto je Miami Vice výjimečný a zajímavý snímek, protože Mann zkrátka pěkné obrázky spojené s dobře vybranou hudbou umí. Digitál vyvolává dojem autenticity, díky čemuž je sledování filmu i přes banalitu a okoukanost zobrazovaného působivým zážitkem. (25.11.2006)

Od Michaela Manna jsem zatím viděl tři filmy (Heat, Collateral a Public Enemies) a všem jsem dal plný počet, proto jsem se na tento film celkem těšil. Bohužel, přišla ledová sprcha. Začátek se opravdu těžce táhl, já se dost nudil a pomalu jsem až usínal. Druhá polovina byla svižnější, začal jsem se dokonce o herce i zajímat, ale pořád tomu něco chybělo. Takhle, Mannův rukopis zde byl poznat, ale jen díky tomu, že to je točeno na digitál, který zde se IMHO nehodil. Ale atmosféra tomu chyběla, nějaký silnější moment, či lepší scéna… Farrell s Foxxem sice jsou drsňáci, ale občas potřebujete víc, abyste utáhli akční film. Třeba lepší akční sekvence. Těsně po zhlédnutí bych tomu možná ty tři dal, ale s odstupem pár týdnů, to snižuju na dvě, protože si z toho filmu pamatuju tak akorát děj a to ještě matně a to se mi u dobrých filmů nestává. 40 %. (20.02.2014)

Nepamatuji se, kdy naposledy jsem se tolik obával o výsledek, abych se na něj zároveň tak strašně těšil. Mann udržel svůj výtečný kriminální standard a zároveň si dává obrovský pozor na to, aby se neopakoval. Miami Vice není velkolepý akčňák jako Nelítostný souboj ani v sobě neskrývá tolik neodolatelné rafinovanosti jako Collateral a přesto je jedinečný. Mannovi totiž ruční kamera sedne překvapivě dobře a nejlepším pomocníkem v budování atmosféry je mu Colin Farrell. Když připočtu dobře poskládaný soundtrack a nezapomenutelné, nervy drásající finále, vychází mi z toho další z režisérových majstrštyků. (21.09.2006)

Tasení odznaků, tasení zbraní. Zatýkání. Falešná identita. Je to jejich práce. Jste na to připraveni?..... C.Farrell není můj typ. Tempo je pomalé, ale zase dává vyniknout příběhu. Žádný prosluněný Miami, holky v plavkách, ale inteligentní kriminálka. Chci víc akce! Alespoň jako v poslední třetině. Tam to opravdu ušlo. Příště si dám raději Muže v ohni. (30.01.2007)