Srdcový král

Začátek nám dává tušení, že půjde o typický film Philippa de Brocy plný dynamiky a situační komiky. Ovšem chyba lávky. "Srdcový král" je zcela jiný. Jedná se o satirickou protiválečnou komedií předně s vynikajícím scénářem. Obsahuje sice množství vtipných scén, přičemž se mezi ně vmísí scény, které mají ke vtipu daleko. Jinak herecké obsazení je bezpochyby skvělé - Alan Bates a Adolfo Celi přímo excelují. "Srdcový král" je silná protiválečná satira, která se na danou věc dívá s lehkým humorem, zahnaným často do absurdna, ovšem díky nápadu s úprkem bláznů, toto východisko vyvstává jako jediné možné. Neprávem opomíjený, ovšem skvělý film od Philippa de Brocy, který nenatočil nikdy nic špatného. 70%. (28.09.2008)

Absurdita války spolupotvrzuje starou pravdu: největší fantazií není science, ale non fiction. Příběh, popisovaný v u nás prakticky neznámém filmu předního francouzského režiséra komediálních, někdy až creazy komediálních děl (CARTOUCHE, AFRIČAN, nová verze MADAME SANS GENE) se vztahuje do posledních týdnů první světové války po ztroskotání letní německé ofenzívy. Jedno ze severofrancouzských městeček, které má být z německého rozhodnutí srovnáno se zemí, se otevře pro ty, kteří jsou normálně pro své nepřehlédnutelné zvláštnosti uzavřeni - pro blázny a zvířata z tamějšího zvěřince. Uvolněné struktury otevírají prostor pro úsměvné ohledy na zvláštnosti evropských národů - Němců, skotských Angličanů a nakonec i Francouzů samých. Scéna vzájemného německo-anglického postřílení na ústředním náměstí zplna ilustruje drastičnost a krvavost zapomínané Velké války. Humor a komediální nadhled nevyvolávají v žádném případě úlevný smích, ale tíseň. Tíseň, která se nás zmocňuje tehdy, jsme-li konfrontováni s různými formami odvrácené tváře skutečnosti. O příčinách naprostého utajení tohoto pozoruhodného díla před českým divákem se lze jen dohadovat. Patrně nezapadalo do schémat tehdejší cenzury a jeho nákup překračoval sporé devizové možnosti tehdejší doby přídělové (centrálně plánované) ekonomiky. To nemění nic na tom, že jde o dílo špičkové z autorsky vyzrálé a řemeslně zdatné ruky. (28.09.2008)

Vynikající protiválečný film, jenž staví do kontrastu partu bláznů, která obsadí na jistou dobu vylidněné a Němci k vyhození do vzduchu určené francouzské městečko, a vojáky a jejich myšlení, jež je často bláznivější než hraví blázni sami. Atmosférou mi to chvílemi připomínalo britský mystery seriál The Prisoner (ten ze 60. let). Bláznivé reje, tance, hudba, volba krále, snaha o záchranu města, honičky vojáků, průpovídky („Ženské po celém světě jsou kurvy, a chlapi generálové.“ Velkou roli hraje i vynikající kamera, spousta obrazových prvků a nápadů, a ostatně i samo francouzské městečko. Scénáři se žel nevyhnou určité hluché scény a hluchá místa, ale zbytek to rozhodně dokonale převáží. (02.02.2015)

Nebýt naprosto geniálních posledních 10 minut, které té šílenosti konečně dají nějaký pořádný ksicht a myšlenku (navíc btw takhle skvěle a trefně vyjádřit protiválečnou myšlenku ve scéně, co netrvá ani minutu, to jsem snad ještě nikde neviděl), tak jdu s hodnocením níž. Do určitě míry mě to sice vší tou ulítlostí celkem bavilo, ale pořád jsem v tom postrádal něco víc. Vlastně jsem si ani dlouhou dobu nebyl jistý, co tím vším chce režisér říct. Že válka je bláznovství, ale její ignorování taktéž? Že si máme užívat život ať je jakákoli situace? Ono v tom nejspíš je obojí, ale zase mi přijde, že vzájemně se tyhle dvě myšlenky trošku vyvracejí. Ne z principu, nějaká střední cesta je nejspíš nejlepší, ale tady mi tak nějak chyběla. Nicméně se mi to ale líbilo a jsem rád, že jsem to viděl, i když za to může hlavně ten závěr. Dost se mi líbí i ta závěrečná scéna, kdy si hlavní hrdina musí vybrat mezi dvěma druhy šílenství SPOILER a vybírá si předstírání toho, že je blázen, protože v blázinci mu tolik nehrozí smrt, jako na bojišti, kde by mohl položit život takřka okamžitě a vlastně úplně zbytečně KONEC SPOILERU. Slabé 4* (06.05.2021)

Můj oblíbený Philippe de Broca se tu dopustil podobenství nebo chcete-li alegorie, se silně protiválečnou tématikou. V žádném případě k filmu nepřistupujte jako k dramatu, ani jako ke komedii, zabíjení způsobené jak známo nepřátelstvím států Ústředních mocností a Dohody je tu implicitně (a zcela záměrně paradoxně) předloženo v duchu zcela pacifistickém. Odmyslíme-li si válečné prvky, můžeme ve filmu najít určitou (byť jen drobnou) podobnost s Kocourem Vojtěcha Jasného či (a za to mě nekamenujte) Menzelovým Rozmarným létem. Celkově je to ale děsná ptákovina, kterou ani přítomnost poštovních holubů nezachrání. (21.07.2010)