Krajina přílivu

´Alenka v říši divů´ na tripu. Po čase možná trochu monotónní, ale nemohu si pomoct, mě to pojímání okolního světa skrze fantazijní představy malé holky bavilo, rád jsem vyrážel s jejími "kamarádkami" panenkami (respektive jejich hlavami) na průzkum terénu, s mentálně postiženým Lukem s potěšením plaval v moři vysokých stébel trávy a padal do králičí nory. A chápu, proč si Terry vybral zrovna Cullinovu novelu, to byl materiál pro jeho nespoutanou imaginaci a hravost jako stvořený. Gilliam je po menší přestávce zpátky ve formě a né že ne..... (31.07.2006)

Druhý tripový výlet Terryho Gilliama. Zatímco Strach a hnus v Las Vegas představoval manickou fází tripu, Krajina přílivu je temnou depresivní polovinou jízdy (viz. např. přelidněnost hazardpole Las vegas vs samota opuštěného venkova). Drogové rauše otce a matky souzní s temnou patologickou fantazií malé hrdinky Jelizy-Rose. Krajinu přílivu lze vnímat mj. jako rekviem za dětskou fantazii - nejen pro její temnou deformaci u Jelizy-Rose, ale také pro její absolutní ztrátu ve světě dospělých. Všechny dospělé postavy fimu se se ztrátou fantazie nedokáží vyrovnat a snaží se jí uměle navodit drogami nebo nahradit obbsesemi či fetišem. V šíleném světě Krajiny přílivu tak Jeliza-Rose na půdorysu pohádkového příběhu (smrt rodičů v úvodu, postupné potkávání bizarních postav a kontakt s nimi, vnitřní cesta hrdinky...) prochází za pomocí schizofrenních dětských her těžko identifikovatelným časem a prostorem a stále silněji zpívá labutí píseň svého dětství. Krajina přílivu je bohužel přliš v zajetí narativní i formální subjektivnosti, stejně jako v umanuté fixaci na hlavní hrdnínku. Je to zvláštní, ale film přeplněný (zvrácenou) fantazií je velmi nudný a nestravitelný. Gilliam možná až příliš rozeznívá temné stránky duše, divák se podvědomě brání a hledá únik z takto definivaného filmového světa. Možná se mu tento experiment pouze vymknul z rukou... PS - opuštěný dům a vycpaná zvířátka = krásný odkaz na Hitchcockovo Psycho. (13.01.2007)

Představte si Alenku v říši divů natočenou jako halucinogenní úchylárnu plnou mrtvých, urvaných hlaviček panenek, pár skutečně nechutných scén, nějaké ty perverznosti – prostě příběh o devítileté dívence, která hnusnou realitu světa vnímá svou poněkud roztříštěnou fantazií. Režisér Terry Gilliam podle mne tentokrát totálně ulítl, a jeho poněkud bizarní pohled na svět se dostal do nekrofilní fáze. Tuhle látku měl spíš natočit Tim Burton. DVD: Na úvod trailery na Ztracené město a Proposition, v bonusech žel jen na tento film (30.08.2019)

Terry Gilliam patří mezi mé nejoblíbenější režisery. Jeho hravost, nápaditost, parfekcionismus a hlavně talent pro režírování dávají vzniknout netradičním velezajímavým filmům. V Krajině přílivu opět híří nápady a vizualně je to opravdu zajímavý film. Navíc podepřen skvělým dětským hereckým výkonem. Nikdo podle mě ve svém věku ještě nedokázal předvést to co Jodelle Ferland tady. Tak v čem je problém? Nevadí mi bizardní příběh. Jsem zvyklý na podivnější. Nejsem znechucen tím co se odehrává na plátně. Ikdyž uznávám že třeba balzamování mrtvého tatínka před očima malé holčičky může hodně lidí pobouřit. Ale jsem z toho unavený. Gilliam si hraje s kamerou a předvádí kouzla s interiéry. Ale je to pořád totéž. Neustále omílané, byť sebenetradičnější, výjevy podle stejné šablony za několik desítek minut omrzí. Být Tideland 30-ti minutový kraťas tak je dokonalý. Takhle je bohužel jen přehlídkou obludária a šílených postav. Jednu hvězdičku za vizualní stránku. Jednu za úžasnou Jodelle a jednu za dialog utržených hlav panenek v hrudním koši mrtvého otce. --- Mnohem víc než tento film by mě zajímal dokument o samotném natáčení. Zda Jodelle byla opravdu přítomna u všech scén nebo zda nebylo něco pak dostatešně přiděláváno. A vůbec jak byla při natáčení vedená. (08.02.2007)

Pro začátek bych chtěl říct, že mám Gilliamovu tvorbu rád, hlavně pro obrovskou vizuální fantazii a neotřelý (a místy dost drsný) humor. Ne všechny jeho filmy mají bůhvíjaké tempo - třeba Král rybář - ale člověka i tak baví. Krajina přílivu je bohužel jiná. Začítek je hodně vtipný, pointa je bezvadná, ale prostředek filmu (cca 80 minut z celkových 122) je stráááášná nuda, byť opět vizuálně moc hezky udělaná. Celkově je to pro mne na Gilliama velké zklamání. (12.04.2007)