Bytosti

Divný film. Rada by som poskytla sofistikovanejší pohľad, ale divný je asi najvýstižnejšie slovo, ktoré ma napadá. Nápad je veľmi zaujímavý, vizuálna stránka vynikajúca, i inšpirácia Bergmanom je zjavná, no postavy mi neprišli dostatočne príťažlivé na to, aby som sa zaujímala, čo sa s nimi nakoniec stane. Som si vedomá, že mnoho vecí a symbolov mi uniklo ale *mierny spoiler* nevyužitá nemá krásna Catherine, v každom zábere meniaca sa Piccoliho jazva, a ten záver, mi nedovolia dať viac ako 3*. (10.11.2015)

Tak zhruba do poloviny mi ten film dával celkem smysl, ale to, co se tam dělo pak, to mi připadalo, jako by se v tom filmu najednou začalo dít něco úplně jiného, než se dělo doposud. Možná to celé bylo o tom SPOILERY ASI, že jeden spisovatel přišel o svoji manželku, z toho žalu mu trochu přeskočilo a on si pořád myslí, že s ním je, i když oněměla a on pak začne šílet ještě víc, tak si v tom domě přímo vysní svět ve kterém hraje hru s Bohem nebo s Osudem či kdo to byl, zabije ho, protože jim nechce být ovládaný a nakonec propadne svému světu úplně KONEC SPOILERŮ. Zní to šíleně, ale takhle by to do sebe nějak ve finále "zapadlo". Ten film mi až tak povedený nepřijde, sice chvílemi je poutavý, ale jinak má dost vad. Nakonec mi i uniklo, co mi Agnès Varda vůbec chtěla tím filmem říct. Jestli to mělo být o šílenství z osamělosti, je to málo vypovídající. Což je škoda, mohlo to být zajímavé. Ono to teda zajímavé, ale jenom stylem. Obsah se moc nepovedlo, resp. se ho moc nepovedlo sdělit ani nějak naznačit. Ona to ale taky může být moje chyba - přece jenom, z těch anglických titulků jsem si nestíhal vše přeložit, takže mi možná uniklo něco důležitého. Až budu umět anglicky líp nebo k tomu někdo udělá české titulky, možná se na to podívám znovu a víc z toho pochopím. 3* (31.08.2019)

Už su starý na tyto přesymbolizované výjevy, kde si vlastně sám můžu vybrat, jak to paní režisérka myslela a co chtěla říct, protože je zde vše, samé náznaky, různé možnosti interpretace, a do toho otravná, ukňučená hudba. Ani se nedivím, že film u diváků propadl, protože není ani poetický, ani pohádkový, spíše pěkně vychcaný. Dejme tomu, že budu mít dvě tři témata, a nebudu vědět, jak je uchopit, a už vůbec mi nepůjde vymyslet děj. Tak prostě nahodím různé postavy, hru Boha v kostky, do záběrů ostrova a okolí a interiérů nacpu plno symbolizujících záběrů jako kraby, kapesníčky, koně, knihy apod. a nechám diváka, ať si z toho eintopfu vybere sám, co chce. (12.08.2019)

"ROZKLAD JE V NAŠICH SRDCÍCH, POTRAVA PRO ZLO JE VŠUDE." Trošku úlet v rámci "diktátu" nové francouzské vlny. Catherine Deneuve to tu velice sluší, je nádherná, svou němou roli sehrála dle předpokladů, na druhou stranu Michel Piccoli moc ze svého rejstříku neukazuje a pokud lze jeho výkon počastovat nějakým výrazem, nazval bych ho bezradným. A vlastně se mu mnoho nedivím, co tohle vlastně bylo? Fantasy s přesahem? Nadpřirozený mechanismus snímku dnes působí strašně naivně, a abych řekl pravdu, nevěřím, že tomu někdy bylo jinak. 40% (27.04.2024)

Návrat do časů, kdy jsem obdivoval přirozené herectví Michela Piccoliho a krásu Catherine Denevue. Bohužel v rozporuplném filmu. Rušila mě chaotická střihová skladba, několik teatrálních nesmyslných scén a hudba, nadužívající táhlé smyčce, které tvořily nepěkné disharmonie. Vrcholem je pak dvojice prodejců s prostěradly, jejichž příchod na scénu vypadá jak sebeparodie, a jeden z nich, maximálně otravný, se chová úplně nepochopitelně jak přerostlé dítě. V poslední půlhodině se to zvrhne do úplného bizáru, ve kterém režisérka na sebe chaoticky lepí nelogické scény. Denevue je tu v druhém sledu, její role přikazuje, aby nemluvila a dorozumívala se pouze psaním na tabulku, bez dějového opodstatnění, což je divné. Ve výsledku shrnuto – dokáže to překvapovat, a pořád je mi tahle tvorba bližší, než současné banality, ale i tak bych neváhal to označit za artovou honírnu. Agnés Varda asi nebude moje krevní skupina. (01.11.2023)