Zelené obzory

Překvapivě mi to sedlo a dokonce se mi to i líbilo. Tenhle neprávem zapadlý československý film vypráví příběh o mladém muži, co jde dělat správce statku na jedné vesnici, jenže ne všechno jde zrovna dobře. Má to dost podmanivou atmosféru, ale osobně bych ji nenazýval snovou, to možná tak tu úvodní scénu pochodování lesem s vizí pohřbu (ta byla hodně dobrá a velmi zručně natočená) a ten začátek obecně, třeba když hlavní hrdina vejde do místnosti, kde bydlí současný správce, vypadá to tam jako v Místnosti ze Stalkera, nebo z té v Nostalgii (zvláštní, že oba ty filmy vznikly o zaokrouhleně 20 let později), ale pak už to vypadá celkem normálně. Do toho zde skvěle ladí hudba Zdeňka Lišky, jenom ve scéně bitek byla úplně mimo a nehodila se tam, ale to je jenom drobná výtka. Taky zde fungují postavy, herci hrají skvěle a kdyby se tam míň mluvilo a bylo tam víc záběrů krajiny, snad bych i řekl, že ten film je poetický, protože prostředí, kde se odehrává, na to rozhodně mělo, jak je vidět v poslední scéně. Osobně bych ten film nevynášel do nebes, přece jenom něco mi tam vadí, ale to vůbec nic nemění na tom, že se mi ten film dost líbil. Lepší 4* (23.01.2020)

Nové koště dobře mete - tentokrát na státním statku. 1)  Na rozdíl od plochých budovatelských agitek 50. let se film snaží o plastičtější obrázek poměrů._____ V prvním plánu jde o prostý konflikt nového správce kvůli jeho zásadovým postojům a poctivému přístupu k práci._____ Ve druhém plánu jde o silnou kritiku dobových poměrů._____ Nejzajímavější je plán třetí. Je film socialistickou propagandou anebo není? Vše je zde prezentováno především jako konflikt jednotlivce s jednotlivci. Že za zdmi statku zuří diktatura, která jen nedávno omezila politické procesy, patrné není. Ovšem umím si představit, že prosadit snímek přes schvalovací orgány asi nebylo jednoduché._____ 2)  Spoiler. Závěr filmu sice implicitně neřekl, co bude dál, ale ono je to vlastně dost jasné._____ 3)  Zaujal mě 24letý Petr Kostka (správce farmy), který ukázal i svou pěkně vyvinutou hruď. Dále tu je 52letý Kostkův otec Jiří Kostka (otec správce farmy) a 22letá Jana Brejchová (přidrzlá maturantka Jana)._____ 4)  Jazykové okénko. Místní zásadně oslovují správce "pane správec". Kde k tomu přišli? Ani otázka "jak ses projel na motocyklu?" dnes nepostrádá milý archaický půvab._____ 5)  Výstižný koment: Maq**, dr.fish****. (18.02.2022)

Souboj Petra Kostky coby ing. Ondřeje Kubaty, správce místní pobočky JZD, kterého jedni uznávají a vítají, druzí opovrhují a Radovana Lukavského jako správce místního kamenolomu o území, na které mají zálusk oba, využít půdu pro krmivo, nebo těžit kámen? Kubata si vyhlídne Martu, která o něj nestojí, zatímco všetečnou Janu odmítá. Celkově zde není nic, co by vyloženě vtáhlo do děje, akorát se jedná o drama městkého inženýra ocitnutého se na venkově, jeho řešení vlastních i kolektivních pracovních problémů a povinností a trocha akce nakonec. Snímek si ale stále drží úroveň narozdíl od filmů z 50., ve kterých se kolektivizace a socializace silně projevovala i v komediích, viz. Dovolená z Andělem. (16.10.2012)

ZELENÉ OBZORY jsou nesporně filmem, který v mnohém navazuje obdobná díla např. Helgeho, Juráčkovy, Menzelovy, Chytilové, Kadára a Klose. Skutečnost, že Jan Procházka, hlavní scénárista filmu, byl v době jeho natáčení komunistickým prominentem, se do vlastního díla prakticky nepromítá. Drsnost pohraničních poměrů, v nichž se odrazila regulovaná investiční politika režimu, nemění nic na tom, že čerstvě vystudovaný inženýr do pohraniční vsi přišel, aby pomáhal a posouval. Jiné, ale i sebe. Budovatelský etos, byl-li vůbec kdy v Procházkově záměru, je konfrontován s nedisciplinovaným personálem státního statku. Nečernobílý obraz, sycený básnivou kamerou a lidmi, kteří se snaží být právi alarmujícím zadáním doby, je zalidněný celou řadou zajímavých postav, o nichž píše např. Marthos. Tragický tón, provázející film od prvních záběrů, se v závěrů OBZORŮ zcivilňuje a pročišťuje. Ambiciozní mladík, prosycený ideálem, dospívá a divák může jen hádat, která z dvou - nebo dokonce tří - žen, jež se tlačí v jeho okolí, se nakonec prosadí. Toto drama nic nenadsazuje, ale také se nepodbízí. Je mezistupněm přemosťujícím pomyslnou mezeru mezi budovatelským kýčem padesátých let a kritickou resumací děl jako SMUTEČNÍ SLAVNOST. (13.06.2014)

Kostka, ačkoliv předem varován Lohniským ("Tady si užijete hokusy pokusy..."), se snaží zavést pořádek na statku, což mu anarchisticky většina soudruhů z JZD bojkotuje, ale on plný socialistických ideálů, se snaží dál. Situaci mu neusnadňuje ani to, že se plácá mezi dvěma babama. Za pozornost stojí nezvykle akční role Brejchové, která s krátkým sestřihem a v teplákovce předvádí v samém závěru docela dobrou bitku. V zásadě to asi není špatný film, ale že bych ho musela vidět znovu, to ne. (03.03.2017)