Válka rozumu a cti

Prvú hodinu viac príručka dobývacích a obranných ranostredovekých taktík než naozajstný príbeh, ale potom sa to začne komplikovať, postavy dostávajú hĺbku a v dosiaľ celkom chladnej sekanici dostanú priestor aj emócie. Príjemne realistické, škoda že podobne ako vo Válečníkovi tvorcovia nepritlačili aj na krvavosti. Drsnejšia fazóna by to ešte lepšie zakotvila v krutej dobe kedysi dávno pred Kristom. (02.03.2008)

Realistických a výpravných historických eposů ve stylu korejského Musy roste v posledních letech na poli filmu - narozdíl od wuxia bratříčků - jako šafránu. Yimouův Curse of the Golden Flower klepe na vrata a překvapivě dostává zdatnou konkurenci, které nevévodí baletní choreografie a vytříbená vizuální stránka, nýbrž poutavý a strhující příběh, neméně strhující syrové řeže a účinná válečná taktika, použitá při obraně města proti nájezdům silnějšího protivníka, a zvláště herecký koncert Andyho Laua. Jeho postava cizince Ge Liho v sobě snoubí zručnost a udatnost skvělého bojovníka, moudrost a rozvahu brilantního stratéga, a šlechetnost a tragiku nefalšovaného hrdiny. Charismatický chlapík, jenž si získá diváka podobně jako kopiník Yo-seol v Musovi. O korejském spektáklu jsem napsal, že má téměř vše, co by měl správný historický velkofilm mít. To samé platí pro Muk gong - vyjma slovíčka "téměř". Muk gong je výtečný návrat do časů starých dobrých, poctivých a přitom velkolepých, historických vojenských dramat. (26.12.2006)

Pokud by se film soustředil víc na tu linii nesmyslnosti válek, potřeby míru a lásky a toho, že plody práce druhých lidí si přivlastní někdo jiný, a dokonce vás obviní z nepravostí, tak by se mi to líbilo víc. Ne že by tam tyhle myšlenky nebyly, ale jsou rozmělněny několika dalšími rovinami, kdy se autoři snaží říct kde co (sirotci, otroci, sjednocení, pýcha, když máš rád všechny, nedokážeš milovat jednoho apod.) plus samozřejmě nesmějí chybět opulentní bitvy (nejefektnější je asi ta s balóny). Ne že by nebyly profesionálně a efektně natočeny, ale někdy mohly být kratší (stejně jako celý film), časem už to hromadění mrtvol začalo být kontraproduktivní (autoři chtěli říct, že válka za sebou nechává mrtvé lidi, áno?, ale nebylo nutno tak tlačit na pilu). Vlastně i to téma lásky k jedné osobě nedostalo nakonec tolik prostoru a samozřejmě muselo skončit po asijském způsobu (teď mě napadá, jestli jsem kdy viděl asijský film s happy endem?). Prostě se nakouslo až moc témat, každé zajímavé, ale jen nakouslo a to dovedení myšlenky do konce nakonec přes délku filmu působí zkratkovitě a poněkud povrchně. (08.06.2024)

Historický hongkongsko-jihokorejsko-japonský film o obraně jednoho městského státu uvnitř dnešní Číny proti nájezdu jiného národa oslavuje myšlení, věnuje se strategii a tematizuje neefektivnost rozdělování světa na „černé“ a „bílé“. Za začátku jasně definované opozice válka x mír, přítel x nepřítel, my x oni, dobrý x špatný, vítězství x prohra film postupem času systematicky destruuje, zatímco vypráví precizně natočený příběh, kterak geniální stratég Ge Li přijde do obléhaného města, aby mu pomohl ubránit se nepřátelům. Ge Li je zástupce filozofického směru Mozi, který sice mistrovsky ovládá schopnost strategizovat, ale zajímá ho jen obrana a jeho hlavní myšlenkou je univerzální láska. Ge Li nechce zlikvidovat nepřátele města, ale ubránit město, přičemž jej nezajímají vítězství ani prohry. Jeho ideou je mír a své schopnosti chce využít jen k jeho dosažení. Jenže mír je nakonec stejně relativní jako vítězství, dobro nebo ve výsledku i útočící/bránící se. Battle of Wits je to, co si představíte (nebo alespoň já ano) pod spojením „nehorázně chytrý film“ (nikoli ve smyslu amerických „smart movies“). Intimní velkofilm s ohromujícími akčními scénami sloužícími fascinující „kanonizaci“ myšlení, aniž by zastával konkrétní ideologické stanovisko. Každé stanovisko je totiž možné relativizovat nebo zpochybnit. Přirozené spojení zmíněného intimního s velkolepým, myšlení o válce s válčením samotným, iracionálních rozhodnutí s ryzí racionalitou je dokonale čisté. Několik asijských zemí se spojilo v touze natočit co nejlepší film - společně daly dohromady to nejlepší, co mohly poskytnout: peníze, exteriéry, tvůrce, hvězdy... Přitom neadaptovaly žádné univerzální nadnárodní téma, ale víceméně z hlediska světového válečnictví vyprávějí o malé události obléhání jednoho konkrétního městského státu. Jako inspirace posloužil manga comics, který se ale věnuje hlavně válečným strategiím ve všech možných podobách. Ve výsledku je A Battle of Wits víceméně dokonalý, ale nikoliv ve smyslu chirurgicky přesných a ve své mechanické vypulírovanosti trochu sterilních filmů jako Forrest Gump nebo Vykoupení z věznice Shawshank, nýbrž ve významu zmíněné vyváženosti zdánlivých protikladů, ohromující inteligence a soustředěných hereckých výkonů (zejména Andyho Laua v hlavní roli Ge Liho). U Battle of Wits jsem však zatím stále příliš paralyzován a nadšen, než abych se tak krátce po projekci snažil o systematičtější nezaujatou analýzu... Každopádně pokud budete mít možnost jej na plátně vidět, neváhejte ani na okamžik. A pokud jinde, tak taky ne... - FAR EAST FILM FEST (Udine) (01.05.2007)

Dohnal jsem si čínský kultovní rest odehrávající se před naším letopočtem ,kde přichází do města neznámý muž ( Vynikající Andy Lau), aby vymyslel strategii a ubránil město vůči ostatním národům. Strategie je ve filmu rozhodně to nejzajímavější, co nabízí. Samotné bitvy mě až tak nestrhly, ale přesto dobrý film. 75% (07.03.2018)