Mlčení

Těžko jsem si mohl nechat ujít nejnavštěvovanější film v Saudské Arábii. První část filmu je záměrně nudná nebo spíš děsivě vlekoucí se, aby v kině oddělila zrno od plev a nevěřící psi, ztratící víru v dobrý film vyštvala ze sálu. Samozřejmě při jejich odchodu si člověk užije dostatečné oživení v podobě bouchání sedečak, vrzání dveří, světla v sále, ale k projekci v kině Lucerna hluk patří, protože spolu se sledováním filmu, můžeš zároveň poslouchat metalový koncert s dolejšího hudebního klubu, prskání potrubí nebo kapající vodu. Prostě ideální kino pro předpremiéry, festivaly, atd. Takže nějakou tu hoďku víry v boha na plátně hravě přežiješ.Zejména pokud je obrazová složka filmu vysloveně profesionální mazlík, ať už díky celkovému výběru exteriérů, záběrům kamery, kostýmům nebo dokonale zvolenými kulisy. Dobře se poslouchali dialogy hlavních postav (Rodrigues versus inkvizitor a Rodrigues versus Ferreira), věčná škoda, že příběh zejména v první polovině nenabízí nic co by dokázalo připoutat divákovu pozornost a zajímat se. Nicméně filmový fajnšmekři si i v této části můžou vychutnávat Martyho filmařský a vypravěčský styl. (03.02.2017)

Těžko jsem si v jeden pozdní večer (a na poslední chvíli) mohl zajít na tak poutavý nedivácky film o náboženství(ch) co nevyznávám, kultuře mně vzdálené a cizí, nesoucí se v tichu, strádání, rozmluvách s Bohem, pochybách, deštích a mlhách. Nemám jednoznačný verdikt, ani jasno o sdělení, ale přesto mě Scorsese udržel ve zvláštním napětí a obrazově to byla paráda. Celou dobu mě provázely úvahy nad nesmyslností, paradoxech, iluzí a neuvěřitelnou historií křesťanství. (15.03.2017)

Po majstrovských žánrovkách, ktoré uspeli u más, si dáva Scorsese zase raz niečo ťažšie. A rovnako ako v Poslednom pokušení či Kundunovi, opäť o náboženstve. Pomalý film takmer bez hudby, postavený na dialógoch, atmosférických obrazoch prostredia a jemných zvukových ruchoch. Štruktúrou tak trochu Coppolova Apokalypsa. Ako ateistu ma prekvapivo bavil, psychologickým rozpitvávaním postáv, filozofickou úvahou o dôlezitosti i následkoch viery, i odpovednosti ich šíriteľov. Hodne, ale fakt HODNE dobrý Garfield. (16.01.2017)

V mnoha scénách, hlavně dialozích, velmi silný filmový zážitek a na to se snažím soustředit při hodnocení tohoto filmu. Asi bych šel i na pět hvězdiček, ale takhle přepálenou stopáž neodpustím ani Scorcesemu a Garfield by nemusel všechno komentovat ještě přes voicover. Hned by to bylo o kus lepší, takhle jsou to hodně slabé čtyři hvězdičky. (18.02.2017)

Dávam tri, aj ked to nemá nič spoločné s priemernosťou. Film vo mne vyvolal priam explóziu protichodných úvah, a je naozaj ťažké vyjadriť jednoznačné hodnotenie. Žiadalo by sa lepšie preštudovať pramene, obávam sa príliš osobného vkladu autorov predlohy, scenára i samotného režiséra. Popri mnohých pocitoch vo mne rezonuje najmä smútok nad relativizáciou hodnôt....áno, asi tak.... Čo chce divákovi tento film vlastne povedať? Aké hlboké je jeho posolstvo? Myslím, že je len o ľudskosti - a to je pre mňa málo. Film nepovzbudzuje, nedáva nádej. Vzbudzuje sympatie a vyvoláva empatiu k hlavnému hrdinovi, ktorý je slaboch a zradil. Z ľudského hľadiska s ním súcitime a ospravedlňujeme ho - a práve to je to, čo mi je ťažko prijať. Ja nie som sudca, ale nemôžem tento film odporúčať priateľom, ani známym. Vyznieva tak, akoby misie vôbec nemali zmysel. Nahlodáva istotu, rozburuje hladinu. Neobohacuje, ale zneisťuje. A svojim spôsobom relativizuje pravé hodnoty...áno, asi tak..... (20.02.2017)