Mlčení

Mlčanie je pre mňa veľmi ťažké hodnotiť. Niektoré Scorseseho filmy sa mi páčia, niektoré nie, obecne to ale rozhodne nie je môj obľúbený režisér. Čo ale nič neznamená. Garfield, Driver či Neeson nie sú moji obľúbení herci, ale tú sú dobrí. Dobrí sú aj ázijskí herci a mnohí hrajú kvalitné postavy, ale nie je to nič, z čoho by som sa zrútil na zadok. Výprava je super, ale nie je omračujúca. Príbeh je pútavý, ale občas aj nudný a rozvláčny. Ale zas atmosférický a možno ak by bol scenár svižnejší resp. film kratší, atmosféra by nebola taká celistvá. Občas je snímka brutálna, ale v praxi to vychádza na jednu odseknutú hlavu za 35 minút, čiže masakru nečakajte. Mnohé scény sú silné a intenzívne, ale občas hapruje logika a príliš sa to spolieha na náhodu (SPOILER týpkovia raz za sto rokov vyjdú z chatrče na denné svetlo a hneď ich vidia SPOILER). Film ma bavil (ale nie až tak, ako Joffého Misia), avšak žiadna srdcovka to nebude a reprízu si zrejme najbližších 20 – 30 rokov nedám. No a teraz mi prosím vás povedzte, koľko tomu mám dať :-)) Najdiplomatickejšie by bolo dať univerzálnych 60%, ale ak mám dať na svoje srdce, tak musím o jednu hviezdičku navyše pridať. Proste ma to bavilo a páčilo sa mi. 70 % P.S. – Nie som katolík a v kostole som bol naposledy pred asi desiatimi rokmi. (14.04.2017)

Prohrál partii s Bohem a šlápl, ale neztratil Boha? Jsme v době, kdy drtivá většina lidí včetně komentérů na čsfd neví o křesťanství zhola nic - a to i v situaci, kdy ví pár encyklopedických faktů. Stačí si přečíst bezduché ohavnosti psané verbalem. Podstata učení je jim ale zcela skrytá, v horším případě šuma fuk. Jak potom hodnotit obsahovou stránku filmu? Celou dobu jsem si říkal, jak bych jednal já? Kam až bych došel? Hodnocení je provizorní a po uležení snímku v hlavě se uvidí... "Bůj nemlčí, Bůh mluví potichu. To my hlučíme a neslyšíme ho..." (12.02.2017)

Ono je už z režiséra tohoto filmu patrné, že tento film nebude žádný nazdárek. Martin Scorsese má dar točit revoluční filmy dané doby a tento nebude výjimkou. Jen je problém, že nenabízí jednoduchý, smysluplný a logický příběh. Japonci jsou totiž všechno možné, jen pro nás ne úplně pochopitelní a je třeba je dlouze studovat. A možná právě proto je tento film tak zajímavý a možná právě proto je to důvod, že se rozhodl Martin Scorsese natočit takový kousek. Přitom naprosto chápu tu tichou kameru, za kterou mluví obraz toho, co se na dané scéně děje. Tenhle film je tím totiž natolik zajímavý, že je vlastně hrozně nepřístupný. Však posuďte sami. Délka filmu je 161 minut. Většinou času ve filmu zažijete ticho, zmar a dva kněze, kteří jsou evidentně někde, kde by být vůbec neměli. Divák se vlastně ani nemůže divit tomu, co vidí. Čemu jsem se ale divit dokázal, tak výkonu Andrew Garfielda, který už dávno není tím nedomrlým Spidermanem, za což jsem ho dřív měl. Konečně se také mohl projevit. A spolu s naprosto úžasnou kamerou jsou to dva důvody, proč stojí za to tenhle film vidět. Já byl nadšen. Sice Mlčení není jednoduchý film, ale má plno úžasných momentů. A ty stojí za to zažít! (27.02.2017)

Náramný snímek pro kina, který je co do filmové řeči precizním opakem Vlka z Wall Street, má ale podobnou sílu a po obrazové stránce se může stát stejnou ikonou. Neokázalé, prakticky bez hudby a pomalé, přesto uvnitř nesmírně působivé spirituální zamyšlení nad vírou a jejím místě v srdci i na jazyku. Inspirativní konverzačka, ve které můžete sympatizovat v podstatě s každou jednotlivou postavou. (05.02.2017)

Na dnešní poměry až vražedná stopáž, která dojela na stejné neduhy jako Revenant. Iñárritu měl ovšem umělecké ambice, kterými vyplňoval slabší místa téměř tříhodinové stopáže, čímž do značné míry zabil původně geniální příběh. Ovšem, že takový vypravěčský génius jako Scorsese selže podobným způsobem se stopáží jen o tři minuty delší, aniž by se snažil o art, ale celou dobu se striktně držel tématu, které pouze natahoval jako nudli, z toho jsem v šoku ještě teď! Zklamaný jsem rovněž ze samotné ideologie filmu, protože jsem se svým klasickým ignorantstvím ohledně neznalosti předlohy čekal něco radikálně odlišného. Čekal jsem cynické japonské bestie, které jdou tvrdě po krku ještě větším cynikům z katolické církve, kteří svým náboženským fanatismem zcela vědomě rozkládají cizí zemi a kulturu zevnitř (o to v podstatě vždy šlo, ačkoliv se to zaštiťovalo pohádkou o šíření božího slova). Bohužel, dostal jsem jen smějící se cynické bestie, které stojí proti odhodlaným a oddaným božím služebníkům, kteří jsou tak čestní, že větší čest snad ani neexistuje. Na potenciálně zajímavé argumentační přestřelky mezi budhisty a křesťany v podstatě nedošlo vůbec a "japonský" pohled byl zmíněn a vysvětlen snad jen při jedné z desítky konverzací, což ale shodil režisér jak úplně posledním záběrem ve filmu, tak především jeho věnováním. Scorsese mohl příběh vést mnoha směry a uzpůsobit ho na poměrně širokou škálu diváků, ale zcela evidentně si vybral jen silně věřící křesťany, kterým naservíroval špatně odvyprávěný příběh jednoho duchovního, který dosti nepřesvědčivě bojuje s popřením vlastní víry ve jménu záchrany ostatních. Sázím, že tento film se běžným Japoncům líbit nebude, ale bohužel ne z toho důvodu, že by byl kontroverzní a brutální, ale jednoduše proto, že je pro křesťany, jejichž historickou rozpínavost legitimizuje a obhajuje na úkor jich samotných. 50 % (30.01.2017)