Princ z Persie: Písky času

Milí páni režiséři, z proslulého Hollywoodu, píši Vám své malé přání. Příště až budete natáčet letní akční blockbuster, prosím Vás, sežeňte více peněz, které věnujte na dobrou věc, tj. operaci očí ale hlavně mozků uživatelů „odborníků“ čsfd. Jinak si Vaše filmy nikdy neužijí. Jistě je litujete stejně jako já. Nezbývá mi nic jiného než doufat, že mé modlitby budou vyslyšeny. S láskou Vaše fanynka :o) Ale teď vážně. Ač jsem hru nikdy nehrála, páč moje prstíky nebyly tak zručné a moje srdéčko slabé na takový adrenalin, za zády bratříčka jsem viděla dost. Takže mi nikdo netvrďte, že se jim zpracování hry nepovedlo. Taky Vám nežeru, že děj byl nudnej. Hood a Titáni odpustí, oni v tomto bodě zaostávaly. A herci? Můžete mi, prosím, říct, kdy se z Gyllenhaala stal takový kus pořádného chlapa? Kus pořádného sexy chlapa? Neprávem jsem mu křivdila. Kozy jaký měl, mu jistě zdejší uživatelé závidí (možná i uživatelky?). A Gemma si po výkonu v Titánech napravila reputaci (alespoň u mě). Opět jsem šla do kina s nízkými nároky a opět jsem nebyla zklamána. Pokud jsou tu tací, kteří to stále nechápou, nezbývá mi než Vás opravdu litovat. Vy se ubíráte o zážitek, ne já. Přestaňte si hrát na náročného diváka! Mír v duši! (04.06.2010)

Tak zůstává filmový Silent Hill osamělým unikátem. Většinu času jsem si při sledování Prince z Persie vybavoval „písečně“ i žánrově spřízněnou Saharu s Matthew McConaugheym v hlavní roli. Podobně matný výsledek, který by hrozně moc chtěl být akčně-komediálním dobrodružstvím po vzoru Indiana Jonese/Mumie, ani jednu klíčovou šablonu se však nedaří naplnit. Výsledkem je utahaná nuda, která většinu času fascinuje akorát tím, kolik peněz se dá prošustrovat na něco, kde to vůbec není vidět. (26.05.2010)

Jako bruckheimerovský blockbuster precizní, ale neosobité, a jako adaptace videohry důsledné, ale přesto částečně vyvolávající zklamání. Tvůrci se sice snažili využít co nejvíce prvků z celé videoherní série, ale právě díky tomu působí výsledek rozbředle. Od každého (fantasy, mystika, parkour, vraždné pasti, osobnost hrdiny, silná ženská postava, vracení času, různě silní protivníci, atd.) je ve filmu troška, ale nikdy to není rozvedeno natolik, aby se s toho stal charakteristický motiv. Takže to, co videohry (ve smyslu série i jednotlivých dílů) dělalo unikátními, je zde jen vágně nasazeno na šablonu letního blockbusteru. Zklamání přinášejí akční scény pojaté v post-bourneovském stylu, který bohužel primární atrakci těla v pohybu nahrazuje zde kontraproduktivní snahou o impresi dynamiky (lidově řečeno by to chtělo více velkých a delších záběrů a ne jen rozsekání pohybu na nepřehledné záblesky). Ani motiv vytvářející z příběhu paralelu k přehodnocování americké válečné kampaně v Iráku nedělá z filmu v dnešní době výjimečné dílo, byť je dobré si připomenout, že mainstreamová zábava v sobě odráží dobové nálady a není tedy radno ji vnímat jen jako únikovou a dobově ambivalentní potravu pro masy. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (20.05.2010)

Uff, spíš Akrobat z Persie.. nebo spíš místy přeplácané nic? Banální historka natočená pro dvanáctileté publikum, ale naštěstí ne tolik hloupá a otravná, aby rodiče museli po projekci hledat nejbližší toaletu. Začnu tím pozitivnějším, akční scény nejsou zlé, zpočátku ba dokonce svižné a dobře natočené. Jenže stejně jako už tak mizerný děj začnou brzy řídnout a okoukávat se. Druhým pozitivem je chemie mezi ústřední dvojicí, dobře se na ně kouká, ještě lépe na Gemmu Arterton zvlášť. Jenže leccos pozitivní brzy zapadne do šedi průměru, akce začne působit chaoticky, příběh doznává dalších trhlin a také na podobnou látku toliko potřebný humor by jeden těžko hledal.. bezkrevná letní zábava!! (12.12.2010)

Jake je prkno, Gemma má sex-appeal primalexové stěny, ale když se ten film rozjede, hrozně těžko se do něj strefuje, i přes chatrný scénář a vcelku neinteresovaného Newella. Ten se veze na písečné vlně obřího rozpočtu, slušně zabydlené mytologie (film vždy podrží vedlejší postavy, které dodávají humor i texturu děje) a dobrodružného feelingu, který nesmáznou ani Gyllenhaalovy telecí pohledy, ani roztřesené akční scény, ve kterých někdo zoomoval víc, než by bylo zdrávo. V režii někoho jiného by to možná bylo dospělejší a snesitelnější, ale Bruckheimerova ruka je naštěstí celkem pevná. Až tržby zřejmě rozhodnou o tom, jestli se dočkáme dalších pokusů, ale napoprvé to jakž takž vyšlo jak po stránce blockbusterové letní omáčky (v souboji s Titány Prince o notný chlup vede), tak co se týče herní adaptace (dost nevěrné, míchající dohromady Prince a Assassins Creed). Teenageři budou spokojení, hráči nebudou utíkat a labužníci nestihnou díky razantnímu tempu krvácet. (24.05.2010)