Swingtime

Přesvědčivý televizní film o jednom zvrhlém projektu komunistické státní bezpečnosti v padesátých letech, kdy byla vytvořena fiktivní státní hranici se Západním Německem a kvůli pochybnému zjišťování ,,podvratných živlů" dokonce zřízena fiktivní americká vojenská posádka. Na televizní poměry skutečně strhující drama a dokonale napsaný scénář. Závěrečné "kdo je kdo" diváka opravdu překvapí. A také přesvědčivě hrající herci, zvláště oba pánové Dlouzí, Michal a Vladimír. Opravdové televizní překvapení na téma, které by měla veřejnoprávní televize reflektovat především. Vypořádání se s vlastní temnou (komunistickou) minulostí... (25.02.2007)

I když jsem nad českejma filmama, který vznikly po revoluci, zlomil pomyslnou hůl už tolikrát, že mi z tý hole zůstaly jen třísky, tak občas se podaří tady natočit i něco, na co se dá dívat. Paradoxní je, že se obvykle jedná o různý televizní filmy, který se bez nějakýho většího ohlasu odvysílaj a pomalu se na ně zapomene. Swingtime je jednim z nich. Opravdu nechápu, proč státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie sponzoruje natáčení kdejaký sračky, zatimco tady je snad z každýho druhýho záběru poznat, že se jedná o levnej televizní film a že prachy zoufale chyběly. Ale i tak se dá říct, že v případě tohoto filmu platí - za málo peněz hodně muziky. (29.04.2012)

Podľa môjho názoru je obsah filmu silnejší než film samotný. O tejto komunistickej akcii som nevedel vlastne nič a naozaj ma „upútalo“ to zlo, tá diabolskosť, nerozumiem, ako to dobrovoľne niekto mohol toto robiť. Ani presvedčený komunista. Pozitívom sú vynikajúce herecké výkony, pozoruhodná bola Ingrid Timková, ale najviac sa mi páčil záporák Michal Dlouhý. Lenže celé to ostane bez silnej emočnej stopy. A dosť má dráždil ten opakovaný zvukový podmaz, tá hudba samotná je pekná, ale nikto nechce počuť za sebou stokrát tú istú melódiu, nech je to aj samotný Mozart. (12.05.2021)

Tady je mi jedno kdo a proč to natočil, jak to natočil a další umělecké aspekty (i když si myslím, že je to minimálně za 80%), ale proč já dávám 100% je to, že na tomto konkrétním, jednoduchém případu, který pan Polišenský převedl do filmu, musí každý pochopit jak se tady choval stát, jaké charaktery vedli národ a jaká síla zla tady vládla. A kdyby snad někdo nevěděl jak se to zlo jmenovalo (a vlastně naprosto beztrestně jmenuje dál), jmenuje se KOMUNISMUS. Ten "řád", který nás tady "vedl" od 48 do 89 a je spousta těch, kteří v tom zlo nevidí. Usaďte se, pusťte si tenhle film a věřte, je to jen jedna kapka toho co všechno se tady za vlády jedné strany odehrávalo. (11.04.2017)

Velmi dobrý film, který popisuje zrůdné mechanizmy Státní bezpečnosti, kdy jsou lidé zneužíváni, šikanováni a ponižováni, aby se orgánům podařilo nalákat co nejvíce důvěřivců. Závěr mě docela překvapil. Jako klarinetista se musím pozastavit nad muzicírováním Vladimíra Dlouhého a Aloise Švehlíka. Považuju za nemožné, aby člověk po tolika letech dokázal zahrát na klarinet tak, jako pan Švehlík. Navíc je klarinet nástrojem laděným in B, takže pokud hrál klavír "In the Mood" v C-dur, musel by klarinet hrát v D-dur. Ale to je jen detail pro rýpalisty mojeho formátu. (167.) (08.04.2007)