MR 73

Policista zahalen v cigaretovém dýmu, nedávné trauma zavlažované destiláty a Manurhin MR 73 číhající v garáži na svou šanci všechno v protikladu zázraku zrození vyřešit. Ponuré filtry, z kterých vyčnívají jen oranžové skla na Auteuilových brýlích, déšť mezi paprsky slunce, atmosféra zmaru a smířlivá předvídatelnost. Francouzi umí a Američané, pokud samozřejmě chtějí, se mohou učit. Rob Roy píše něco o sraní mramoru a možná má pravdu. Ten se totiž velmi špatně splachuje z mísy, co každému roste z krku. O moc hůř, než hovno.. (19.09.2010)

Dlouho jsem si odkládal tento Marchalův filmík. Od různých zdrojů jsem slyšel samou chválu, takže očekávání jsem měl nepřekvapivě dost vysoko. A teď mohu s čistým svědomím bohužel oznámit, že režisér oplývá ve své sbírce povedenějšími kousky. Herecky to je extratřída, o tom žádná. Daniel Auteuil se vyznamenal již ve Válce policajtů a zde opět předvedl svou one-man-show. Problémem ale je ukrutně pomalé tempo, kdy se za celou stopáž skoro nic nestane. Čekal jsem napínavé nahánění hlavního vraha, ale na to jaksi vůbec nedošlo. Jasně, vizuál patří do nejužší špičky. Dlouho jsem neviděl detektivku, která by na mě v každém záběru křičela takovým nedozírným pesimismem. I hudba potěší. Ale to tempo filmu odpustid nemohu, fakt ne. Konec se malinko utrhl ze řetězu (tam jsem pocítil starého dobrého Marchala), ale nestačilo to. Za mě 6,5/10 (07.05.2023)

Tentokrát mě Olivier Marchal zaujal více, než tomu bylo u Války policajtů. Bylo to víc brutálnější, ponuřejší, špinavější – no prostě lepší. Začátek rozhodně dokázal upoutat mou pozornost – kdopak to mučil a zabíjel staré ženské (morbidní humor policejního fotografa, tomu taky dodal grády), hlavní postava pořád kouřila – chlastala – a chovala se jako magor, ten starý perverzák byl taky good, jen škoda, že prostřední pasáž byla poněkud nudnějšího rázu (nebudu-li počítat brutální pasáž v psím „hotelu/útulku). Některé vzpomínkové scény taky byly správně temné, dopomáhaly pochopit obě linie příběhu a konec – tak se mi líbil nejvíc. U porodu nejspíš slabší kusy omdlévaly, pomsta byla sladká…Herecké obsazení taky ušlo, režisér vsadil na své oblíbence Daniel Auteuil, Francis Renaud a Catherine Marchal se potkali už u již zmiňované Války policajtů a rejža byl správně nadržený – matku svých čtyř dětí a svou ženu nechá natočit erotickou scénu s hlavní postavou, porod Olivie Bonamy s detailními záběry, jebačka v bordelu – inu klobouk dolů. Francouzská špinavost v nadprůměrném kabátku, palec hore. A LIVINGDEAD se svou ségrou se zřejmě zase věnovali, čemu by sourozenci neměli, místo aby sledovali film…70% (17.02.2022)

Dokonale podaná anatomie rozkladu mimořádně schopného a čestného člověka, v tomto případě policisty, kterému je znemožněno potrestat lidskou zrůdu a jenž je ubíjen hrůzným osudem své rodiny. Působivé kontrasty odkrývají ledví postindustriální společnosti a její změkčilosti, která couvá tam, kde by měla udeřit, a trestá ty, kteří se snaží řešit skutečné problémy. Je těžké říct, co je lepší: Auteil, scénář, režie, kamera. Každý člověk má své limity v snášení zla a nelze se divit, když to posléze dá veřejně najevo. Optimistická linka, Olivia Bonamy, působí přirozeně i ve svém synovi, který je v kulturním slova smyslu tak trochu možným pokračovatelem padlého policisty. Symbol zrození má v tomto ohledu také co říci. (04.05.2022)

MR 73 má styl a ... víc jsem nenašel, i když jsem opravdu svědomitě hledal. Opilecký detektiv totiž naprosto postrádal jakýkoli náznak cynismu, policejní vyšetřování mi nápadně připomínalo parodii a v podstatě všechny postavy mi svým jednáním připadaly jako po lobotomii. Nechci rozebírat všechny nesmysly, ale z viděného jsem získal přesvědčení, že kdybych někomu uřezal všechny končetiny a pak bych ho pětkrát střelil do hlavy, tak by to inspektor Kovalski bez problémů za minutku uzavřel jako sebevraždu a to důvěryhodnosti tohoto snímku rozhodně nepřidalo. (17.02.2014)