Vykoupení z věznice Shawshank

Po čtyřiceti letech bloudění na pouštním, vězničním buzerplace bankéř vyvede do zaslíbené země Mexika Žida, teda Ira Freemana, čímž z něj udělá freemana. Doufám, že to nemusím interpretovat politicky... Pokud mě k tomu nikdo nebude nutit, tak se raději budu tvářit, že jsem se koukal na pohádku o vytrvalosti, naději, drobnostech, co pomáhají přežít další den a božích mlýnech, co melou pomalu, ale když se jim pomůže, tak jistě. +++++ V pohádkách se zlo dává poznat ihned a zlem zůstává, dobro se někdy musí hledat, ale nakonec se najde. Občas přitom trpí, občas zlu nezabrání působit utrpení, ale nakonec, za doprovodu melancholického, někdy až tesklivého klavíru, vítězí. Jeho prohry i finální výhra se umí strefit do diváka, až zaslzí. Pomáhá v tom i životní moudrostí nasáklý vypravěč s hlasem Freemana. Škoda, že chvílemi ujiždí ve svých promluvách k mudrování, jež jakoby se inspirovalo motivačními příručkami a new age guruy. Shawshank je dojákem, jemuž hrozí pád ke kýči, ale precizně odvyprávěným, sice s ploššími záporáky, ale slušně navrženým hlavním hrdinou, navíc s ucházející fabulí. Darabont (nebo King?) si v některých případech příliš lacině hraje s umísťováním (hádám zpětným, tj. po vymyšlení příběhu) náznaků, např. Monte Christem, nebo "rekontextualizací" (Brooks was here / Red was here). Takhle se vodí divák v dětství. Škoda, v rámci dojáků na mě Shawshank zabral nadprůměrně. A mohl i lépe. (04.10.2014)

Opravdu úžasný film se skvělým příběhem, hudbou i hereckými výkony a asi nejlepším závěrem, který jsem kdy viděl. Ten konec ve mě zanechal opravdu úžasné pocity a celý film se opravdu skvěle sledoval. Myslím, že své postavení ve zdejším žebříčku a i místo v mé TOPce si po právu zaslouží. (02.04.2015)

Když vás film omámí natolik, že ani pořádně nevíte, co o něm vlastně říct, když vás film svou poutavostí přiměje zapomenout na čas, když vás film uhrane svou neopakovatelnou atmosférou, když vás film přechytračí svou geniální pointou, když vás film zmrazí v napětí jedné z nejočekávanějších chvil celé kinematografie, když vám film předvede lidskost na místě, kde byste to nejméně čekali, prostě když vám film doslova vyrazí dech, tak nezbývá nic jiného, než říct: "Děkujeme Franku"... 10/10 (01.12.2007)

Malý filmový klenot, který si v budoucích anketách o nej film všech dob hlasitě říká o čelné umístění. Kdyby se mně někdo zeptal, co se mi líbilo na tomto filmu, musel bych mu říct, že všechno. Od začátku do konce si mráz dělal z mých zad autodráhu a na konci se mým tělem rozléval hřejivý pocit štěstí. A když už jsem u toho konce, ten se svou překvapivostí vyrovná i Obvyklým podezřelým, ale co do intenzity a citového prožitku ho hravě překonává. Kdo neviděl a má možnost, ať neváhá. Bude bohatě odměněn. (25.12.2002)

Slyšel jsem o tom mnoho, ale nevěřil jsem. Rok 94 byl zjevně velmi silný rok (vždyť hned 3 snímky jsou na vrcholu nejoblíbenějších filmů na čsfd). Zjistil jsem, že mám rád filmy s vězeňskou tématikou, i třeba taková Poslední pevnost je můj velice oblíbený film, ačkoli vykrádá to nejlepší právě z Shawshanku. Přesto jsem nečekal, že by na mě Shawshank Redemption udělalo takový dojem. Tim Robbins a Morgan Freeman hrají naprosto skvěle napsané postavy, skvělý scénář i dialogy, hudba, zápletka...až k samotnému vyvrcholení. Po zhlédnutí jsem měl chuť si ho hned pustit znova...100% (25.05.2013)