Režie:
John HillcoatScénář:
Joe PenhallKamera:
Javier AguirresarobeHrají:
Viggo Mortensen, Kodi Smit-McPhee, Charlize Theron, Robert Duvall, Guy Pearce, Garret Dillahunt, Michael Kenneth Williams, Molly Parker, Paul Hodge (více)Obsahy(1)
Otec (Viggo Mortensen) a jeho malý syn (Kodi Smit-McPhee) bojují po zničení světa o přežití. Nikdo přesně neví, co se stalo. Byl to jaderný útok? Nebo naši planetu napadli mimozemšťané? Jedno je jisté - miliony lidí zemřely, ať už v důsledku katastrofy, vyhladovění či zoufalství z pomalého umírání lidí kolem poté, co se zastavily dodávky energií. Snaží se dostat na pobřeží a doufají, že tam najdou zásoby jídla, bezpečí i někoho, s kým by mohli sdílet budoucnost. Veškerý majetek si vezou v nákupním košíku vybaveném zpětným zrcátkem, aby viděli, zda je někdo nesleduje. Cestou překonávají řadu překážek a děsivých situací. Naráží na zástupy zoufalých, nepřátelských přeživších, loupeživých gangů i kanibalů. Nemají nic než jeden druhého a snaží se zachovat si alespoň zbytky lidské důstojnosti. (HBO Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (1 598)
Výborná post-apokalyptická dráma, podľa novely ktorá získala Pulitzerovu cenu. Pohltil ma neskutočne vydarený temný vizuál; šedé a tmavé filtre tu odviedli svoju prácu dokonale a tak je prostredie spracované excelentne. Pomalé tempo nejasného príbehu pretne zopár napínavých scén a zvyšok filmu predstavuje jednoducho cestu otca a syna, s ich občasnými flashbackmi na "minulý" život. Atmosféra filmu je výborná, depresívna a v niektorých scénkach parádne zhustne. Sem-tam sa zabrnká na citovú strunu, ale žiadne veľké odhalenia či dejové zvraty sa nekonajú, ani to však nie je potrebné. Neviem či je to natočené presne podľa novely, keďže som ju nečítal, ale moc sa mi nepáčil úplný záver filmu; odkedy to za Vigga Mortensena "preberá" Guy Pearce - to mi prišlo už trochu silené, so zbytočným happy výhľadom, ktorý sa mi tam nejak nehodil. Ináč ale super, a to som sa bál, že pri tom budem driemať:-) ()
Depresívna, post-apokalyptická road-movie pešo, po vlastných. Hillcoat sa teda neserie a po prekvapení spred štyroch rokov nesklamal ani pod tlakom napätých očakávaní. 'The Road' sa v mojom hľadáčiku objavila už dlho pred premiérou, pretože Vigga mám rád a najmä sa mi páčil Hillcoatov štýl v spomínanom 'The Proposition'. Jeho ultrašpinavé, umazané prostredie sa objavuje aj tu, ale ešte vo väčšej miere a s ešte väčším dôrazom na realistickosť drsného, pochmúrneho inferna temnej budúcnosti. Film začína poriadne zrezka a šupne nepripraveného diváka in medias res, priamo do epicentra celého príbehu. Začiatok preto pozitívne kvitujem, nerieši príčiny katastrofy, nehľadá sprisahania. Príbeh je prakticky len realistickou púťou otca a syna naprieč neľútostnými podmienkami vyhasnutého sveta. Napätie snímku rozhodne nechýba, dramatické a smutné okamihy takisto. Postavy vo filme sú bezmenné, takže nerieši ani charaktery iných postáv, než dvoch hlavných, Kodi Smit-McPhee ale castingových agentov svojim výkonom určite nezahanbil. Viggo herecky znova obstál a občas mu skvelo zasekunduje vedľajšia postava, ktorú hrá nejaké zvučné herecké meno. Piatu hviezdičku strhávam za príliš odfláknutý (len-aby-uspokojil-amerických-divákov) záver. 85%. ()
Hodnotit tenhle film hvězdičkami mi je tak trochu proti srsti, protože to svým způsobem nejde. Rozhodla jsem se pro 3* z několika důvodů, ale podle úhlu pohledu bych mohla dát klidně i o dvě víc nebo o jednu míň... Co se týče audiovizuální části filmu, tak to jsou doslova orgie. Někdo může namítat, že je film zbytečně tmavý a šedý, jenže mně to k postapokalyptickému příběhu podobného ražení prostě sedí, na spoustě míst jsem si říkala, že by z těch záběrů byly nádherné depresivní fotky. Svět ve zkáze je prostě zobrazený perfektně, navíc ta rouška tajemství, že nevíme, co se vlastně stalo, děje a bude dít, je nesmírně zajímavá, podněcuje naší zvědavost a hlavně film díky tomu dostává naprosto nový rozměr. A na efekt to funguje mnohem víc, než když třeba ve 2012 sledujeme, jak obří vlna spláchne mnicha v tibetu nebo když se rozpadá L.A. Takhle vypadá katastrofa, žádné rozjásané barvy, ale pořádná várka šedé deprese podbarvená hudbou Nicka Cave. A flashbacky Vigga Mortensena na šťastné dny se svoji ženou celou tu depku ještě pořádně umocní tím kontrastem atmosféry a barev. Kromě audiovizuální části má film ale i část dějovou. Ze začátku jsem si říkala, že je to prostě parádní, Viggo i jeho "syn" Kodi hrají skvěle a první půl hodina je působivě tísnivá, cítila jsem strach spolu s hrdiny, při každém šustnutí v lese ve mě škublo a s hrůzou jsem se dívala na všechnu tu zkázu okolo. Jenže jak napovídá název filmu, tak CESTA je to jediné, oč v tomhle filmu vlastně jde. Takže když se peripetie výpravy na jih a za mořem začnou dokola opakovat (jdou, nemají jídlo, najdou něco k snědku, potkají někoho zlého, potkají někoho hodného atd.), začíná to být trochu monotónní. A v tomhle okamžiku jde právě o to, jak se na děj člověk podívá. Je to filozofické dílo o beznaději a bezvýchodnosti situace (každý přece ví, že na jihu asi těžko něco bude, ale i cesta může být cíl), které nás vlastně nutí přemýšlet? Asi ano, ale pak co má znamenat ten konec? Těžko říct, asi půjdu, a přečtu si knižní předlohu a pak se uvidí, co si budu o tomhle filmu myslet dál. ()
Nakoniec áno. Poctivo špinavé, patrične bezútešné a v mnohých momentoch až prekvapivo silné. Verná adaptácia to nie je, pretože tam, kde McCarthy majstrovsky pracuje s náznakom, tu sa používajú flashbacky, hrdinove vnútorné vysvetľovačky a sem-tam prebleskne aj pátos (tie kecy o ohni v duši si fakt mohli odpustiť). Navyše to herecky kazí ten chlapec. Ale... nakoniec teda áno. Rezonovalo. Chcel by som to vidieť očami človeka, ktorý nečítal knihu. ()
Nejkatastrofičtější reklama na Coca-Colu. McCarthyho Cesta stojí na atmosféře, proto bylo nanejvýš důležité, aby z filmu stejně jako z předlohy žádná scéna nevyčnívala, aby za měsíc nezůstala vzpomínka na nic konkrétního, pouze na tu atmosféru syrové beznaděje, zmaru; světa, kde důvěra v bližního je synonymem trestuhodné naivity. Na atmosféru, která se vám dostane pod kůži, na atmosféru, která vás bude stíhat i dlouho po projekci. Stačí zakašlání někoho v MHD, pohled na pohozenou plechovku a jste zase tam, kde jste byli - až po uši v depresi. Nechci vyvolat dojem, že je to bezchybné. Není. Ono by toho dokonce bylo docela dost co kritizovat, ale vše bledne ve stínu TÉ atmosféry a úplného závěru, u kterého se ihned pozná kdo má jaký pohled na svět (znáte to, sklenka do půli plná či z poloviny prázdná). To všem záporům otupuje hrany. Především roztříštěnosti a ostatně všemu, čím trpí již předloha. Ano, čtete správně, Cestu mám sice hodně rád, ale ani zdaleka ji nepočítám do McCarthyho top tvorby. Není to dokonce ani jeho nejatmosféričtější dílo. PS: Ale je to jedna z těch zbytečných adaptací. Je to ilustrace jedna k jedné, nic víc. Přeci jen jsem čekal, že se režisér odváží více tnout do živého a zprotivit se "kánonu" předlohy a přitom jí i tak zůstat věrný. Tady vlastně je všechno zásluha předlohy, není tu nic "z Hillcoata". Proto za čtyři. ()
Galerie (92)
Photo © Palace Pictures
![Cesta - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/399/160399582_6f8e29.jpg)
Zajímavosti (24)
- Jeden z kanibalů na korbě nákladního vozu je skutečný otec Kodiho Smita-McPheeho (Chlapec). (c.tucker)
- Tržby ze severoamerických kin byly 8,1 milionu amerických dolarů, součet těch celosvětových 27,6 mil. (NIRO)
- Proslov starce o synovi byl vlastní příspěvek jeho představitele Roberta Duvalla. (Othello)
Reklama