Střepy v hlavě

Najvýstižnejším komentárom ku tomuto anglicko-francúzskemu psycho horrorovému thrilleru je krátky citát z diela amerického spisovateľa Edgara Allana Poea, ktorý si tvorcovia tohto snímku zvolili ako úvodné motto: "Zvíťazil si a ja som sa vzdal. Napriek tomu si od tejto chvíle tiež mŕtvy. Mŕtvy pre svet, pre nebo, pre nádej. Existoval si prostredníctvom mňa a v mojej smrti vidíš tvár, ktorá je tvoja vlastná. Ako dokonale si zavraždil sám seba." ** (18.06.2016)

Přesně má krevní skupina! Skvělý psychothriller okořeněný prvky hororu. Nemyslím si, že by se jednalo o slabší snímek ani v nejmenším. Ponurá a až tíživá atmosféra se mi skoro dostala až do pokoje společně s otázkami, co se vlastně děje. Jak stopáž utíkala pomaloučku (a zde to velice sedlo), ale jistě, vpřed, nalézal jsem další části skládačky a celkový obraz jsem měl již takřka nadosah. Jenže, ten hlavní a finální kousek skládačky přišel až 5 min před titulky a za samomluvého "No to mě podrž." se mi pointa ukázala v celé své nahotě a kráse. V souvislosti s tím musím dát své díky dvěma lidem. Scénáristovi a režisérovi Sean Elissovi za skvělý scénář a jeho převedení do filmové podoby, jelikož během filmu mi nedal moc indicií aby mi mohl konec dojít (a nemyslím si že někomu pořádně došel) a Leně Headey za parádní zahrání Giny. Moc dobrý začátek dne po práci mi The Brøken dokázal přopravit. (30.04.2013)

Obsahovo vyprázdnená nuda, nehodná žánrového označenia horor. Režisér si tu možno vyskúšal ako oblbnúť diváka (a som prekvapený, že oblbol aj tunajších hororových harcovníkov), ale žiaľ zostal verný svojmu debutu. Čiže čo sa scenára týka, nabudúce poprosím viac atmosféry a menej "artu". Filozofických presahov mám už totiž po krk. Možno, že MIRRORS sú "primitívnejšie", ale tému "zrkadla" zvládajú - na môj vkus - lepšie. (20.3.2009) (20.03.2009)

"Psycho" horor. Ztráta paměti, autonehoda, stále se vracející fragmenty autonehody, zdravotní testy, spousta náznaků, nedokončené záběry apod. Film se nejprve vleče jako slimák po solničce. Vše se točí kolem rozbitých zrcadel. Pak začíná pochodovat jako želva a skončí u slepičího běhu, s rychlostí toku děje to tedy není slavné. Film téměř s nulovou gradací, přesto zajímavý. Chcete mít svůj odraz v zrcadle? Zrcadlo je ale odedávna symbol smrti. Náš obraz v něm je poloskutečný...ale jen upíři přece nemají svůj odraz v zrcadle. Až se zítra ráno půjdu podívat do zrcadla na své vrabčí hnízdo na hlavě, dám si pozor. Pozor na rozbité zrcadlo, protože to je symbolem smrti našeho obrazu tady ve světě. Zbytečně nesmyslné, zbytečně nevysvětlené. (07.07.2009)

Mé první setkání s Ellisovou tvorbou pro mne bylo docela překvapení. Podle ohlasů na internetu jsem se dozvěděl, že někteří vlastně ani moc nechápou o čem ten film je a já si říkám proč? Nenašel jsem zde žádnou zmatenou pointu, příběh navíc není zrovna originální, ale přesto velice slušně natočený. Je sice pravdou, že zůstane několik nezodpovězených otazníků, ale pokud u sledování filmu neusínáte, tak přece nelze přehlédnout vodítka, které nám tvůrci nabídli. A že jich bylo. Francouzsko-anglická spolupráce přinesla kýžené ovoce a pokud se nebude The Broken srovnávat s Mirrors (oba filmy toho mají společného opravdu málo) může si ho nezaujatý divák v klidu užít. Dopomohla k tomu skvěle vybudovaná atmosféra, detailní flashbacky (i když se několikrát opakovali) a ani herecké výkony nejsou k zahození. Navíc jak Lena Headey, tak Michelle Duncan „stojí“ za zvýšenou pozornost (především u pánů). (15.12.2012)