Bílá paní

Příběh odehrávající se v malé vesničce, dokonale demonstrující situaci za socialismu, mi posloužil jako věrný ukazatel a potvrdil mi tamější dobu tak, jak jsem si ji představovala. Děj je směřován na zámek, dávné působiště Bílé paní nebo chcete-li modly, k níž se po dlouhou dobu obracejí místní obyvatelé se svými prosbami a strastmi. Ve filmu se vyskytuje tolik hlášek, dvojsmyslů a symboliky, což mi trochu připomínalo zamotanou síť, ale já s radostí objevovala a přemýšlela nad jejich pravým jádrem. Už sama víra v Bílou paní se tehdejšímu režimu nijak nezamlouvala a já v ní viděla pronásledování církve a prosazovaní čehokoli, co by mohlo ohrozit pevné postavení komunistické strany. Všudypřítomné degradování svobodné lidské mysli, omezování režimem, potlačování svých přesvědčení, názorů, všeobecný strach z pravdy. Nesmyslná ideologie, ovlivňování a oblbování lidí, doslova divadlo v každodenním životě, které místy připomíná slušnou komedii či frašku. Neskutečně odvážné pojetí, jehož poselství rudí páni neodhalili… Vystupuje zde herecká smetánka tehdejší doby, ať už je to Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký či Rudolf Hrušínský, přičemž nejsympatičtější postavu filmu pro mne představuje Brodský s rolí člověka, který se snaží jít proti proudu, tedy něco nejen neobvyklého, ale naprosto nepřípustného. „Věř, ale komu věříš věř.“ (23.03.2008)

Zřejmě jeden z absolutních vrcholů Podskalského tvorby. Jemný humor černobílé komedie víc než obstojí vedle obdobně koncipovaného staršího Jasného filmu AŽ PŘUJDE KOCOUR. Satira se vzbouřivší se posmrtnou šlechtičnou slouží účinně jako lučavka pohledu na soudobou společnost posledních předlednových let. Není podstatnější části maloměstského života, aby nemohla být dotčena nesmlouvavým pohledem nemilosrdné věcnosti. Hledáme-li příčiny povrchnosti naší doby, v tomto starším československém filmu nalézáme hned celou přehršel možných a vždy přesných odpovědí. Příležitost pro dnes již vymřelou hereckou generaci velikánů (Brodský, Menšík, Hrušínský II., Bohdalová, Kačírková, Kopecký) byla v tomto případě využita beze zbytku. Opakovaně uzavírám větou, že je pro mne nepochopitelné, proč tak kvalitní dílo již dávno nebylo převedeno na DVD nosiče. Jeho zhlédnutí potěší, jeho poznání obohatí. Trvale. (05.11.2007)

Výborná satirická komedie, která se pěkně trefuje do tehdejšího socialismu. Rudolf Hrušínský v roli komunistického papaláše hraje naprosto excelentně. Velmi zdařile mu sekundují Miloš Kopecký a Vlastimil Brodský. Zdeněk Podskalský toho natočil opravdu hodně, ale tohle patří mezi to nejlepší. 4 a půl hvězdičky..... (23.03.2008)

Bílá paní je čistokrevná satira, ostrá jak bič a řemeslně dokonale zvládnutá, rozhodně vůbec nejlepší Podskalského film. Nepochybně tomu velmi napomohla skvěle napsaná předloha a účast těch nejlepších tehdejších herců, kteří navíc hráli jak o život. Není divu, jen málo co mohlo v době natáčení tak jednoznačně rezonovat s obecnými pocity většiny obyvatel. Přitom stačilo zdánlivě nesmírně málo, vždyť socialistický režim byl absurdní a nechtěně komický tak nějak sám od sebe, stačilo použít mnohokrát omílané fráze v jiných souvislostech, aby jejich prázdnota zazářila ve vší nahotě... Celkový dojem: 85% (10.11.2011)

Tady vstupujeme do nový fáze dějin a vy se budete babrat se strašidlama... Takže já bych to vykořenila. Čili nápad není vyloženě špatný, některé gagy jsou humorné, ale jinak je to stejně problematické jako Jessie zasazená do československé současnosti příštího roku. V kinematografii, kde neexistuje vážný film s tématikou Bílé paní, je chybou navazovat na opačný konec takových fláků jako Ztratila se bílá paní (1937). (22.03.2011)