Skyfall

„Last rat standing.“ Pět důvodů proč pět hvězd. Za prvé Mendes. Svůj akademický chlad a řemeslnou dokonalost teď "obrátil" proti sobě a stiskl spoušť. Po Casino Royale se Bond zase posunul o parník dál a při úvodní turecké akci (poprvé jsem viděl, že by byl bagr obsluhován buldozerem) musel začít žloutnout i slovutný Zelený trávník. Za druhé Double 0 Seven Legacy aneb neokázalý projev úcty k tradici. Komu se při výjezdu Astonu Martin DB5 z garáže neobjevil na tváři lehký úsměv, ten si doteď myslí, že Goldfinger propadl kouzlu stříbra a Lazenbyho druhá bondovka byla o fous lepší než třetí. Za třetí Deakins, kameramanská to dokonalost. Závěr osvětlený plameny musel připomenout koně na pozadí hořících vrtů v Jarhead, pochopitelně nesměl chybět i ikonický záběr přes okenní tabuli. Za čtvrté Bardem. Možná nejlepší padouch v padesátileté historii, v kategorii těch ne čistě heterosexuálních bezpochyby vladař. Pěkný chrup. A za páté? Pro mě rozhodně to nejdůležitější. Hřejivý pocit, který jsem na konci mohl sdílet se synem Andrewa Bonda a Monique Delacroix: PLEASURE.. P.S.: Komu chyběly Bond girl, musí se lépe dívat, nejlépe do řad Jamesových nadřízených.. (12.11.2012)

"Nie je hanbou priznať, že strácate dych. Hanbou by bolo priznať to neskoro." Bomba. Mrazivý ústredný psychopat, skvelé a veľkolepé akčné scény, prekvapivé finále á la Sám doma 4: Opustený Na Škótskej vysočine v akcii a pôsobivá atmosféra zlej a nepokojnej doby plnej neistoty, paranoje a terorizmu. Po Jeden svet nestačí najlepšia bondovka vôbec, ani sa mi k tomu nechce písať viac. Kino Považan NMnV 2012 (18.01.2017)

Nevím přesně, kolik bondovek jsem dosud zhlédl, ale Skyfall je s největší pravděpodobností poslední. Sam Mendes ani Daniel Craig za skromné hodnocení v podstatě nemůžou, jednoduše se mi ten bondovský kolovrátek přejedl a kdyby nedošlo k jeho modernizaci s příchodem Daniela Craiga směrem k moderně pojatým realističtějším akčním filmům, asi bych s bondománií (která u mě vždycky představovala okrajovou část kinematografie) skoncoval už dřív. Starší bondovské tituly s Seanem Connerym jsou pro mě, jak jsem si při nedávných reprízách uvědomil, téměř nekoukatelné a Daniel Craig byl první představitel Bonda, kterému jsem jeho příslušnost k špionážní agentuře věřil. Jenže co naplat, ať se modernizuje, jak chce, základ zůstává stále stejně pitomý. A nakonec je veškerá ta snaha o osudovost, tragiku, o větší hloubku vlastně spíš na obtíž. Ten film nejlíp funguje v momentech, kdy se nebere vážně a k brakovosti se záměrně hlásí, jako např. ve scéně útoku lidožravých varanů na zlosyny. Chování postav a ďábelské plány hlavního padoucha na pomstu jsou ve skutečnosti podobné vtipu, kde vynálezce vysvětluje na patentním úřadě mechanismus zbrusu nové pasti na mouchy. "Je to vlastně bludiště, kde moucha bloudí labyrintem chodeb doleva, doprava, doleva, doprava..." - "Aha a na konci...?" ptá se úředník, "zase zatáčka?" - "Kdepak, na konci je propast, moucha se zřítí dolů a zlomí si vaz."... Oceňuju Mendesův smysl pro vizualitu a krásná scéna s medúzami v čínské megapoli si sama o sobě zaslouží 1*, oceňuju schopnost Craiga hrát tvrdé chlapy i ve věku, kdy už se jiní orientují na konverzačky, a oceňuju Bardemovu schopnost zahrát si ďábelského padoucha tak, že uznale kýváte hlavou, ale zbytek - darmo mluvit. Celkový dojem: 45 %. (04.12.2014)

Kruh se uzavírá v dokonalém a okázalém gestu pochopení sebe sama i (asi ne univerzálně všech) diváků. Krok dopředu i cesta zpět. Zahleděnost do sebe sama i zkoušení nových možností. Bond je, jaký je, a moc dobře si uvědomuje své limity a povinnosti a využívá je ve svůj prospěch. Výsledek je tak nostalgický i inovativní zároveň. Coby inventura po padesáti letech historie ideální. O něco podobného se neúspěšně pokusilo Dnes neumírej. Skyfall není bondovka pro každého, někomu přijde, že "tohle do Bonda nepatří", jinému naopak "tohle je až moc klišé", ale koho chytne, toho musí chytnout pořádně! Bond to říká jasně: srdce = cíl. IMAX filmu velmi sluší. Napodruhé ještě lepší. (26.10.2012)

Prvá polovica, ktorej jediným highlightom je šanghajský mrakodrap, je remeselne dobre zvládnutá ale zdĺhavá. V zajatí povinných bondovských tradícií sa zdržuje pre príbeh zbytočnými postavami (bondgirl) a prináša málo prekvapení (vybavenie technologickými hračičkami). Od scény s plachetnicou, smerujúcou k ostrovu – a teda od nástupu záporáka na scénu – ale to najlepšie čo Bond kedy priniesol. Paradoxne nie moc bondovské... Škoda, že v tom, čo tu Mendes nastolil, nebudú následujúci režiseri schopní pokračovať. Strihačské umenie v schylovaní sa k útoku na súd, a obrazová estetika v Škótsku, povyšujú značku Bond na delikátnu filmovú drámu. Prvá bondovka, v ktorej ma bavilo riešiť súvislosť postáv. Jokerovsko/hannibalovskému Bardemovi prosím oscarovú nomináciu za najlepšieho vedlajšáka. (02.11.2012)