Elitní jednotka

„V Riu si musí každý policajt vybrat. Buď začne být nečestný a mlčí, nebo se zúčastní boje. Matias a Neto se ten večer rozhodli jít do války.“ Naturalistické (ještě větší autenticitu místy navozuje ruční kamera), napínavé, bez iluzí, nadějí a zbytečných emocí. Prohnilé a zkorumpované město, lidé, poměry a do toho profesionální jednotka (postupující „ne tak úplně“ dle předpisů), která denně nasazuje životy, aby se…vlastně nic nezměnilo. Jde ale o čest, že…anebo ne? Přenášení mrtvých těl do jiného okrsku bylo vrcholem kruté ironie, ovšem nejpůsobivější částí filmu byl jednoznačně výcvik (zvlášť oběd byl velmi „chutný“). Přesto se nemůžu ubránit dojmu, že by snímek potřeboval trochu prostříhat, ať už jde o opakovanou pasáž či scény z právnické školy/spolku (kratší stopáží by se mohlo docílit ještě větší údernosti; nebo když už 2 hodiny, tak přidat právě u výše zmíněné tréninkové části, kterou bych i snesl delší). Jinak velká spokojenost (potěší i kvalitně natočené přestřelky a akční scény), hodnotím silnými 4*. (05.09.2014)

Trochu moc didaktické, ale co beru jako největší plus: Bylo to pro mě po dlouhé době filmové vyprávění příběhu -- s důrazem na slovo vyprávění. /// I v močálu si můžeš uchovat čest a jiné hodnoty -- ale platíš za to, na různých rovinách. Jinak kvituji s povděkem velmi "jemnou" studii smrtelného pacifistického bludu, něco ve smyslu "když budem hodní a proti válce a nenávisti, tak naše mravní síla vyřeší všechny problémy světa"... i tomu hlupákovi Gándhímu (kam vítr, tm plášť), to vyšlo náhodou jen proto, že měla Anglie Indie plné zuby (a hned ho zabili a začala válka s milionem mrtvých). (27.01.2008)

Kapitán Nascimento je veliteľom elitnej vojenskej polície sídliacej v Riu. Za pár mesiacov chce svoju jednotku opustiť. Chce sa totiž naplno venovať rodine. Jeho poslednou úlohou je nájsť za seba nástupcu. Na výber má z dvoch adeptov. Neto a Matias. Obaja slušní, čestní policajti veriaci v spravodlivosť. Každý z nich však má osobitný prístup a postoj k práci. Následné okolnosti okolo vojny s drogovými kartelmi a príchodom pápeža jeho voľbu len skomplikujú. Koho Nascimento nakoniec vyberie? Jeden z mála filmov o polícii, ktorý pôsobí reálne. Nežijem síce v Brazílii, aby som to mohol posúdiť, ale aspoň niektoré scény neboli prehnané a nereálne tak ako v snímku Patrola. Ten bol vďaka hereckému obsadeniu, kamere a reklame akurát tak, lepšie, do pozlátka zabalenou krabičkou. Jednu hviezdu ale uberiem. A to kvôli záveru. (02.12.2013)

V prvé řádě, tento film se absolutně nedá srovnávat s Městem bohů, až na zobrazenou korupci v policii a drogové gangy, je to naprosto odlišný šálek kakaa. Elitní jednotka je přímá a moc se s tim tzv. nesere, zatímco Město bohů je dlouhé vyprávění životních příběhů, od dětství až do dospělosti. Čekal jsem od Tropa de Elite skutečnou jízdu plnou přestřelek a drsných obličejů, skákání za auta a střílení ze vzduchu. Dostal jsem poměrně zajímavé vyprávění tří životních epizod, které ve výsledku vyflusnout tento film. Zobrazení gangů se zjednodušilo na pár puberťáků s AKčkama, což mě trochu mrzí, protože v Městě bohů ačkoliv také puberťáci, ale vypadali rozhodně strašidelněji a člověk pak neměl chuť cestovat do Ria ani kdyby dostal letenky zdarma. Drsné policejní metody (elitní jednotky), byly to, co ozvláštňuje tento film, protože narozdíl od američanů a jím podobným, si na nic nehrají a zobrazují holou skutečnost, mučení, škrcení, popravování. Drsné prostředí, drsní fízlové. Bavilo, nenadchlo, neurazilo. 70% 27.11.09 (26.11.2009)

O třídu slabší než Město bohů, ale stále je to drama, které má obrovskou sílu. Nejhorší na všem je, že jsme nuceni sledovat peklo na zemi očima toho vůbec nejkrutějšího policisty, jehož jednání se nám v průběhu děje čím dál více hnusí, ale zároveň čím dál více chápeme, že jinak to prostě nejde. Ať už jde o mučení a střílení dealerů, nebo ten neskutečně tvrdý vojenský výcvik, jenž se v jednu chvíli opravdu těžko sleduje. Každopádně José Padilha dosáhl svého a představil nám společnost tak bezútěšně spustošenou a zkorumpovanou z obou stran zákona, že na něco takového jen tak nezapomenu.. (28.08.2012)