Alita: Bojový Anděl

Hlavná hrdinka je triumfom kinematografie 21. storočia, pretože je vo väčšine záberov stopercentne digitálna a napriek tomu pôsobí v úplnej väčšine scén živo, ľudsky a emocionálne. Ďalším významným plusom filmu je vskutku vydarený world-building, kedy na rozdiel od väčšiny podobných snímok vzbudzuje Bojový anjel dojem, že sa pozeráme na futuristickú spoločnosť, ktorá nejakým spôsobom funguje a bolo by zaujímavé dozvedieť sa viac o každodennom živote jej obyvateľov. A Rodriguezova réžia je najlepšia za mnoho posledných rokov. Zjavne mu svedčí, keď ho nejaká autorita trochu "drží pod krkom" a nedovolí mu pri takomto megaprojekte vyskakovať si a blbnúť toľko, ako má vo zvyku pri svojich lacnejších filmíkoch. Obzvlášť príjemné sú akčné scény, ktoré sú krásne prehľadné, nepsychedelické a dávajú si načas. (21.11.2019)

Kultovní fetiš (velkých očí) Roberta Rodrigueze. Už to vypadalo, že dlouhodobá stagnace mu neprospívá, ovšem terapie u Jamese Camerona měla za následek, že se slavný režisér vzchopil a dal vzniknout svébytnému futuristickému majstrstyku, u něhož není vyloučeno, že leckterý jedinec neváhá dát průchod úchylce zvané cyberfílie - čili pohoní nad "robotickou" holčinou. A nejen to, bude se nadmíru tetelit ze skvostné technické stránky a množství fines, které se na diváka valí v nemalém poměru. Futuristické Železné město, nad nímž se v oblacích tyčí poněkud záhadný Salem, je v podstatě hlavní kulisou vyprávění, do kterého se ještě vměstnala agresivní hra Motorball, která je vesměs variací futuristických her z jiných scifi bijáků, dále se zde vyskytuje přepestrá partička lovců odměn, kde se pohybuje i jeden s výsostnými na(r)cistickými sklony, a svůj prostor ve vzdálené budoucnosti dostanou i city, které v naší hrdince probudil místní mladík. Režie je naprosto perfekcionalistická. A scénář, který sepsal Rodriguez společně s Cameronem, nezůstává o moc pozadu. Celek skýtá originální kompaktnost, která má poutavé vyprávěcí postupy, dynamickou akci a skvěle kompozičně rozložené charaktery. Rosa Salazar je překvapivě velkým tahounem, ač nepatří mezi herečky, u které divákům automaticky naběhne nějaký předchozí film, v němž účinkovala. Casting nemá slabin, každá z postav, respektive každý účastník je dostatečně zajímavý a scénář mu přisuzuje, aby se během dvou hodin, co film trvá, nějak projevil, případně participoval na nějakém dějovém zvratu. Pro mě osobně byla nejzajímavější Jennifer Connelly, svoji roli v tom samozřejmě sehrály i její podvazky, ovšem Christoph Waltz, Ed Skrein a neokoukaný Keean Johnson. A hlavně jsem se po celou dobu těšil, s čím dalším nápaditým režisér ještě přijde, a rozplýval jsem se nad jeho zručností a značnou obrazotvorností. Volá to po druhém dějství, nemálo bočních dějových linií bylo rozvedeno jen tak nenápadně. Bojový andílek zaujal svým nasazením a vybranou stylovostí, která je režisérovi vlastní. 10/10 (04.07.2019)

Překvapivě dynamický a kompaktní spektákl napráskaný scifi udělátky a přehlednou akcí od trash režiséra, který si jen tak odskočil od svých typicky známých garážovek. Je cítit ten typický béčkový feeling špinavého města a všech těch prazvláštních robo-human kreatur, zároveň tam ale je patrný dohled Camerona a to především ve chvíli, kdy se vypráví klíčové části nosného příběhu, či v momentech, kdy nálety kamery snímají město na obloze, či divokou "autodráhu". Kéž by takhle rozpustile a svěže vypadaly všechny ty rádoby scifi/cyberpunk výtvory posledních let v čele s Ghost in the Shell apod. (22.07.2019)

James „I'm king of the world“ Cameron neměl nikdy s ambicemi problém. Coby scénárista a producent pomohl na svět futuristické sci-fi o okaté holce, která je kombinací člověka a kyborga, má každopádně hbité ruce a nohy i dobré srdce. Starostlivý kyberdoktor Christoph Waltz našel její torzo na smetišti, poskládal do kupy a představil svět, ze kterého si dívka vůbec nic nepamatuje (pochopitelně si brzy vzpomene, že je rozená válečnice). Svět je zdevastovaný, vyšší třída obývá vzdušná velkoměsta, spodina žije na povrchu. K tomu se přidruží jalová romantická linka i drsné robotí závody mezi kyborgy. Cameron, protože se nadosmrti zamiloval do Avataru, projekt přenechal Robertu Rodriguezovi, který dostal k dispozici dosud největší balík peněz. Naložil s ním velmi slušně. Vypráví soustředěně, výsledek má velmi dobré tempo, přehlednost a působivý vizuál. Velká škoda, že tvůrci přeskakují z rodinného dramatu k romantickému, pak zase k násilné řežbě. Právě u ní je největší problém v tom, že snímek měl jít do kin v jiném ratingu a měl být mnohem živelnější a odvázanější. Pár náznaků tam je a jsou velmi chutné. Velká škoda, že do toho Cameron s Rodriguezem nepraštili. Oscaroví taháci (Jennifer Connelly i Mahershala Ali) jsou nezajímaví, několik otázek nám Cameron bohužel nezodpoví. Nahradí to zmiňovaná akce, zpracování robotických postav a zejména hlavní hrdinka ztvárněná Rosou Salazar, která si nás získá velmi rychle na svou stranu. Ta její kukadla jsou plná emocí. (04.03.2019)

Překvapuje mě, že napojení na mangu/anime není jen povrchní, ale celkem hluboké sžití s tradicemi, takže předpokládám,ž e američtí scenáristé přistoupili k materiálu celkem citlivě. A to v takovém detailu, jako je pseudoněmecký název bojového umění, který v sobě nese kus posedlosti Japonců pro jakkoliv nesmyslné odkázání se na evropskou kulturu. Pak je tu taky nepřirozená provázanost příběhu s vymyšleným sportem, který hraje pro život postav automaticky důležitou roli, 300 letá dokonalá žena submisivně přijímající roli dcery, protože tak (z nějakého důvodu?) fyzicky vypadá, tajuplné postavy mimo dobro a zlo nedotknutelně procházející děním (Connelly), naivní hrdinové s naivními cíli, kteří musí bojovat epické bitvy, i když by se radši od rána do večera hubičkovali.... a tak dále. Problém je, že všechny ty věci, které jsou nepochybně nesmysly, jsou v japonských seriálech/komiksech rozprostřené mezi desítky epizod/čísel a každý nesmysl je do až nesnesitelného detailu okecán tak, že jeho funkce pro příběh a psychologii postav se jeví zásadně a nevyhnutelně - kdežto v Alitě to vychrleno celkem překotně a bez skutečného zájmu a možnosti emocionální - hrdinka je nadšená z toho, že poznává svět ghetta a je to pro ni očividně pozitivní zážitek, takže je těžké chápat, že bychom měli toužit spíš po městě v oblacích, které se v tu chvíli naprosto zbytečné. Emoce a motivace postav se mění nahodile a skokově. Alita je jako rešerše na námět na anime bez toho, co dělá anime tak působivým. A místo toho zbývá jen pokroková digitální animace, která mě ale upřímně řečeno sama o sobě moc nezajímá, když není využitá k něčemu lepšímu. 5/10 (08.02.2019)