Duna

Duna, jedna z vůbec nejkultovnějších sci-fi všech dob, dle čtenářů knihy do filmu 1:1 nepřeveditelná. Knihu jsem nečetl, ačkoliv Lynchova Duna má u mě hodně vysoké postavení a už se těším, až si jí zas po pár letech zopakuji, jelikož ten hype z kina ve mně zůstal. Na film jsem se těšil 3 roky, pak mě zamrzelo, že ve výhledu premiér jsme byli v takřka posledním košíku a když k nám konečně Duna přišla, z pracovních důvodů jsem se do kina dostal až týden a půl po premiéře, nutno dodat, že do stále plného kina a navíc s nejpozitivnějším vědomím, že druhá část již byla potvrzena. I tak chci ale skutečně apelovat, i přes kvalitní ripy na netu, k návštěvě kina a na co největším plátně. Protože jestli něčím Duna je, tak naprostým audiovizuálním masakrem na všechny smysly a i pokud se náhodou ocitnete v táboře unuděných (což je celkem běžné), můžete se alespoň kochat. Strašně, i přes nejrůznější boty v době covidové, cením Warnery za tu odvahu odsouhlasit projekty s blockbusterovými rozpočty, leč v naprosto nemainstreamovaném podání, nikdo jiný to už nedělá a Warneři s Legendary věřili Villeneuveovi i po finančním neúspěchu s druhým Blade Runnerem. Kdyby to náhodou ještě někdo nevěděl, Duna je pomalý, přemýšlivý, tklivý i bombastický film, který končí v půlce knihy. Sedělo by tomu více seriálové podání? Na Nadaci na Applu se taky nadává, takže jen o stopáži to nebude. Moc už takovýhle projektů v budoucnu nejspíš neuvidíme, tak je třeba si jich vážit. Nashle za 2 roky v kině! (31.10.2021)

Chápu, že mnoho filmů má vymazlenou technickou stránku a musí se to brát v potaz, ale tohle v moha ohledech přehnané zdůrazňování způsobu sledování mi je jaksi konstantně proti srsti. Moje blbost je, že mi často nesedí pravověrné sci-fi snímky, takže jsem věděl, že bych Dunu vidět měl, ale srdce mě k ní do kina prostě netáhlo. Udělal jsem chybu. Film získává diváka postupně, musí si zvykat na jeho fikční svět a orientovat se ve všech jménech mnoha postav, ale pokud se mu tohle podaří, čeká na něj neobyčejný zážitek. Na dvojku do přítmí kinosálu už zajdu! 90%. (24.02.2022)

„Môj otec sem neprišiel kvôli bohatstvu.“ Vťahujúce a impozantné. Atmosféra je zvláštnym spôsobom posvätná. Síce to stálo 165 miliónov (aj keď na dnešnú dobu to nie je zas až tak megaveľa, aj keď je to samozrejme dosť), ale režisér sa zbytočne nepredvádza. Vlastne mi to pripadalo tak, že mu z tých 165 miliónov 50 ukradli, ale nesmel to dať najavo a tak sa to snaží rafinovane maskovať kameraman. A treba dodať, že nielenže snaží, ale mu to aj perfektne vychádza. Po vizuálnej stránke odviedol Greig Fraser (The Batman) kus fantastickej práce, ktorá z Duny nerobí ani tak sci-fi, ako skôr Anglického pacienta skríženého s rozprávkou (vznešený kráľ, múdra kráľovná, odvážny, ale ešte mladý princ, tajuplná čarodejnica s nie úplne jasnými úmyslami, zakliate kráľovstvo a možno by sa našiel aj drak). Veľa tomu samozrejme dáva úžasný hudobný podmaz legendárneho Hansa Zimmera. Režisér dostal od štúdia k dispozícii okrem nemalého rozpočtu i monštruóznu stopáž. To mu umožnilo venovať sa postavám tak detailne, že to možno mnohým spôsobí šok. Ono to ale prináša ovocie, lebo ak režisér (akéhokoľvek filmu) spomalí, aby sa mohol dôkladne venovať psychologickému pozadiu zaujímavých postáv, v skutočnosti tým film paradoxne zdynamizuje a urobí svižným, keďže potom citlivejšie preciťujeme každú ranu (či už osudu, alebo fyzickú), ktorú postavy zinkasujú. Okrem toho vidno, že to režisér nosil v hlave fakt dlho, námet mu v mozgových bunkách zdomácnel a vďaka tomu vytvoril komplexný, dôkladne premyslený svet (je radosť sledovať technické vychytávky). Postavy sú vynikajúce a hrané skvelými hercami. Dokonca aj Chen Chang, ktorého som naposledy videl pred viac ako dvoma desaťročiami (v Tigrovi a drakovi) je skvelý. Miláčikom publika sa zrejme stane Jason Momoa, ktorý má však bohužiaľ len malý priestor (ale využíva ho mohutne a pritom pokorne a zdanlivo nenápadne). Piatu hviezdu dávam dole za rušivé miznutie postáv z deja (Halleck, Hawat), miestami zle vysvetlené nápady (dá sa hlasom ovládať napr. len jedna postava po dobu max. 10 sekúnd alebo 100 postáv naraz po dobu 24 hodín?) a až ma nepríjemne zaskočilo, aký nemastný-neslaný koniec to malo. Po strhujúcom dunivom akčnom strede Duna začne nečakane prudko upadať do letargie, „vízií“ začne byť priveľa a koniec je v podstate nijaký; ak budete čakať mráz na chrbte ako pri záverečných titulkoch Spoločenstva Prsteňa, zostanete sklamaní. (07.12.2021)

Připravovala jsem se na to, že budu zklamaná, protože komplexního díla Herbertovy Duny se vší její podmanivou krásou, filosofií, vznešeností, ale také filigránsky jemnou a hlubokou hořkosmutnou ironií a nadhledem, s nimiž uchopuje prostor a čas jednotlivců i druhu, či přesněji řečeno nepoměrně delší čas na zrání idejí než jejich nositelů, a filosofickou podstatu "ekologie" v nejširším smyslu slova, tedy včetně intimního vztahu bytostí s jejich domovskou planetou, si nesmírně vážím jako jedné ze zásadních knih v dějinách lidstva vůbec, a protože mě doteď téměř fyzicky bolí, jak třeba pokračování Blade Runnera, dalšího díla, které hluboce oceňuji v jeho výjimečnosti, odvaze a laskavosti, s níž lidstvu nastavuje zrcadlo (více zde: https://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/recenze/?comment=8420323), Villeneuve strašně zkazil (více píšu tady: https://www.csfd.cz/film/343108-blade-runner-2049/recenze/?comment=11549842). Tady ale scénáři evidentně hodně pomohlo, že už před ním natočili Dunu jiní, a když se věrně drží kvalitní předlohy (byť nesamostatně kopíruje a cituje od filmových mistrů), umí aspoň překvapit vnímavostí pro atmosféru. Leccos je obětováno (například celá hluboká linka princezny Irulan a politické důvody toho, proč Lady Jessica zůstala pouhou konkubínou) a bez znalosti knižní předlohy nebo alespoň polopatického Lynchova zpracování jsou navíc důležité souvislosti hůře srozumitelné, ale po ješitnosti, přezíravosti a zplošťující snaze o komerční úspěch a slávu, které zaprodal všechnu efemérní zázračnost filosofie původního Blade Runnera, nezbylo v Duně naštěstí vůbec nic. Estetika je mocná, poutavá a adekvátní předloze, vtělená do existence postav, rodů, kmenů i planety a jejich spojených osudů. Drobnosti, které občas vytrhují, by se našly - např. to, jak si postavy něco sdělují, resp. jak se tudy divákovi něco sděluje, co potřebuje vědět, se tu a tam mohlo podařit ústrojněji, a také je znát, že režisér se místy spoléhá na to, že pro znalce je příběh notoricky známý, usnadňuje si tím práci a věnuje se především budování omračující, ale případné atmosféry. Samozřejmě že tajím dech, jak to ještě ustojí s druhou polovinou, protože mnohé je přece jen potřeba sdělit, dovysvětlit a dotáhnout, ale jestli to nepokazí, bude to další důstojné převedení velikého díla na plátno v řadě. Lynchovu Dunu nicméně nepřekonává, pouze zdařile doplňuje o intenzivní atmosféru. *~ (24.10.2021)

Ja si nemuzu pomoct, ale s Villeneuvovo filmama mam proste problem a bohuzel ani Duna nebude vyjimkou. Vizualne je film naprosto nadhernej, tohle proste chce velky platno, vsechno to vypada epicky, obrovsky a trikove bezchybne a Fraser to vsechno natocil tak podmanive, ze si z toho sednete na prdel. Zimmer je taky ve forme a hudba se k vizualu skvele hodi, nejlip ji asi vystihuje slovo tajemna, neni to uplne soundtrack, kterej byste si pustili do sluchatek, ale je fakt vypilovana do posledniho detailu. Problem je, ze je to tak nejak vsechno. Dunu jsem sice cet uz desne davno a pamatuju si z toho naprosto kulovy, ale silne pochybuju, ze by to bylo az takhle jednoduchy a fakt by me zajimalo, jestli by studio odsouhlasilo tenhle scenar, kdyby nebyl podle slavny predlohy. Vetsinu casu vyplnujou jen hezky zabery, dej, ackoliv by tu tak nejak melo jit o osud celyho vesmiru, by se dal shrnout do par vet a chapu, ze je to jen prvni cast, ale aspon neco malo by se uzavrit mohlo. Herci v podstate nemaj co hrat a tak vetsinu casu jen vazne koukaj a sem tam pronesou nejaky moudro, protoze co si budem povidat, na normalni dialog tady clovek skoro nenarazi. No a co se tyce hercu, ja si nemuzu pomoct, ale tady proste neni ani jedinej sympatak, kterymu by clovek fandil, nejbliz k tomu ma asi Momoa. No a aby toho nebylo malo, ta ze zacatku uzasna hudba vam zacne ke konci filmu uz lizt na nervy. Ale zase se musi uznat, ze film nenudi, coz je v porovnani s ostatnim, co jsem od rezisera videl, hodne velkej uspech. Na pokracovani se podivam, ale tentokrat budu mit ocekavani mnohem mensi, slabsi 4*. (29.10.2021)