Dárce

Ale hej bavilo ma to. Je to taký iný neakčný Ostrov. Philip Noyce a Marco Beltrami postupne síce zaujímavo odhaľujú divakovi a hlavnej postave svoje karty, no nás divákov, ktorý vieme viac ako hlavný hrdina nás skutočná pravda o svete neprekvapí a ani nijak nezaskočí. Celkový príbeh ani tak nieje moc strhujúci a ani príliš zaujímavý ako skôr zručne natočený a napísaný. Každopádne sa jedna o dosť dobrý film, ktorý drží nad vodou hlavne postupne pridávanie na tempe, Bridges a Beltramiho hudba. Obľúbený soundtrack: Main Titles, End Credits. 80% - 4* (21.04.2015)

Roztomilá pohádka pro teenagery. Celé mi to připomíná sáňky, které sice svižně jedou po sněhu, ale vůbec nemají tušení o spící trávě kdesi pod nimi v hloubce. Tenhle film do hloubky emocí (a všeho dalšího lidského) nechce jít. Chce jen nadhodit míček a čeká, jak ho odpálíme. To mu nelze zazlívat, ale ani ho za to nelze pochválit. (04.01.2015)

V postapokalyptickém Kvítečkově (později potracení viz Neználek, normalizační vize reálného komunismu Nikolaje Nosova) už zase něco smrdí. Smrdí to Divergentními Hladovými hrami. „A kurva,“ říkal jsem si po prvních deseti minutách. Co jsem si říkal při závěrečných titulcích, raději reprodukovat nebudu, protože bych si strašně zkazil pracně budovaný imič prudérního katolíka, o němž je všeobecně známo, že v životě neřekl sprosté slovo. Další plagiátorská grafomanská kráva tentokráte myslela ve svém literárním patogenu i na holky s koulema, a tak v tomto předmenstruačním postapu nehledá svou identitu a lásku až za hrob další předčasně dospělá, náležitě přechytřelá a uvědomělá čtrnáctiletá pizda, ale inovativně je hlavní hrdinkou fešácky nagelovaný hošík s odulými rtíky, vášnivě z plátna pomrkávající po generačně spřízněných pohlavních nevyhraněncích, co se měli problém najít v Hangrgejs. Tam však, na rozdíl od téhle nudné a logicky naprosto zpotvořené pičoviny, byl alespoň jakýs takýs náznak bezkrevné akce, když si Katnys sem tam hrábla do toulce. Zde se ten náš ťutín akorát tak učí sáňkovat a poznávat barvičky, na závěr si udělá príma procházku s nesmírně iritujícím uřvaným miminem, během níž defloruje nějakou aristotelovskou bariéru, pročež zhatí nekalé plány zlé předsedkyně Ústředního výboru komunistické strany Postkataklyzmatova, neboť po jeho výletě všichni náhle prozřou. Opravdu nechápu, proč do téhle žumpy skočil i můj milovaný Džef Mosty. Leda snad, aby by ho stará kolena nadrobil do té obstarožní pissatelky, gerontoprasák jeden. Takže, jediné, co se nedá tomuto audiovizuálnímu hlenu upřít, je jeho výstižný název. Po tomhle má člověk opravdu nutkání okamžitě darovat pár životně důležitých orgánů jen proto, aby už to nikdy nemusel vidět znovu! (02.10.2014)

Pre mňa veľké prekvapenie. Trailer som nevidel, stačilo mi prečítať si anotáciu a čakať čo nakoniec v kinosále uvidím. A ono to nie je až tak teen ako sa hovorí. Režisér skvele pracuje s farbami a diváka vtiahne do filmu práve tým, že mu odkrýva farby prostredníctovm spoznávania zmyslov hlavného hrdinu. Tako ako postava o filme objavuje nové a nové veci z minulosti, tak divák dostáva zaujímavú hru už so spomínanými farbami a zvukmi(zvierat, šumenia mora, šuchotanie trávy). Ale aby som to zhrnul... film dokonale zaujal a vtiahol ma do deju, k tomu sa pridal skvelý stred filmu, kde sa ukázali charatery postáv a hlavná linka deju, no a celé sa to zakončilo urýchleným a trošku slabším koncom. [9. MFF Cinematik 2014] (12.09.2014)

O tomhle filmu se nedá říct, že se na něj člověk dívá, u tohohle trpí. Jak se objeví adolescenti, už to ve mně probouzí červený alert. A jak se začnou chovat jako v mnoha podobných puberťáckých filmech, kde mladé zařazují do různých skupin podle jejich naturelu, už je jasné, že je něco špatně. Dokonce to chvílemi připomíná Loganův útěk, ale ta linka se starými tady není tak drsně podaná, přece jen rating je rating, a dospělí na tohle nepůjdou, leda by trpěli demencí nebo podobně příjemnými chorobami mozku. Na konci jsem dokonce fandil zastáncům černobílého a poklidného světa, oproti tomu sice barevnému, ale chaosu, který vlastně nic až tak pozitivního nepřinesl. Rozvrácené rodinné vztahy možná. Navíc mne posléze začalo zajímat, jak žil svět jinde, než na té stolové hoře, proč sníh, proč koledy, kde jsou ostatní apod. Chápejte, celé to má takové směrování jako film o kosmonautech, kteří přistanou na cizí planetě, neprozkoumají ji, ale řeší mezi sebou psychologicky důležité okolnosti, jako časový rozvrh posezení na WC nebo kdo bude šéfem lodní knihovny. Aby v posledních minutách filmu se přece jen po dramatických okolnostech, kdy se lodním knihovníkem stal ten nejmladší a nejméně zkušený nýmand, rozhodli pro průzkum planety a objevili najednou mimozemské město - a dost, konec filmu, podstatný byl ten knihovník. Nic myšlenkově zajímavého, nic pořádně kontroverzního na téma utopie. Hvězdička za Jeffa. Mladík hrál pitomce, i když věděl, že je jiný - ale pokaždé ho to udivilo. (23.07.2015)