Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Epický look se rozhodně neudělá tím, že nechám kroužit kameru okolo debatujících postav, které se vysvlékají z mokrých hadrů u skotského jezera a k tomu hraje hrozivě dramatická hudba ... Ale pokusit se vo to možem, to jako jo, jen se pak nemůžeme divit, že z očekávaného tornáda emocí a velkolepého souboje doba a zla nám zůstane snůška přehrávajících adolescentů a odbyté vyvrcholení. (dvě nedávám jen proto, že jsem to slíbil Remdě :( (14.07.2011)

JISTĚŽE JE TO V TVÉ HLAVĚ, HARRY. TO NEZNAMENÁ, ŽE TO NENÍ SKUTEČNÉ. Potter roste s publikem. Druhý díl sedmého dílu už není povinné uvedení do děje, ale pořádná jízda. Všechno, co jsem této sérii vytýkal, že v tomto filmu obrsousilo na maximálně snesitelnou míru (rodinná historie, dovysvětlovávání.) Yates to zvládl. Přesto vám po skončení nepřipadne, že jste viděli něco i částečně důležitého pro filmovou historii. 90%. (21.07.2011)

Takhle se to má dělat. Během krize v rámci zvyšování cílů z jednoho filmu uděláte dva, najměte vopičáka, který za režírování nebude moc chtít a zamluvíte si finančně nenákladné lokace v pořadí: jeskyně, les, modré pozadí, pole. Pak už jenom nakukáte zhruba třístovce komparzistů, že tady všechno končí a přepisují se dějiny, pustíte jim Návrat krále („Takhle nějak musíte po tom poli zdrhat. Akorát vás bude míň.“) a vyrýžujete nejlepší víkend historie box office. Bez legrace, ta snaha ušetřit z toho bijáku čpí víc, než bych u takovýhle ságy čekal. Místo fatálních líbaček, ďábelsky rozlomených hůlek a stěžejních umrtí, ze kterých se vám zamlží brýle je tu jenom popcornová rutina zabalená do hořekujích postav proplétajících se mezi vodními tryskami, padajícími kameny a poletujícími ohni. Ale co na tom? Prostor k restartu tu přece jenom je a celá tahle série dá na chvíli účetním zapomenout, co to jsou červená čísla. (27.07.2011)

Bradavice otevřeny naposledy(?) Nejepičtější díl ságy se od první minuty nezadržitelně řítí do svého grandiózního finále, po němž následuje podivná pachuť na patře. Opatrný rozjezd je vystřídán dechberoucí akcí - vrací se skoro všechny postavy a dostáváme se zpět na místa, která jsme měli možnost během 8 dílné cesty navštívit. Díky tomu má Yates nepřebernou škálu možností, jak z diváka vytřískat kýžené emoce a nutno podotknout, že se mu to na ploše 130 minut daří téměř pořád. Akorát v konečném součtu je Harry Potter postava, kterou si vždycky vychutnám na papíře víc, než ve filmovém světě, z kterého dám přednost jen vybraným dílům. Avšak závěrečná řež, která předvedla novou škálu hrdinů mezi ně určitě patří. Jedna velká kapitola se uzavřela, co jí teď asi nahradí? (11.07.2011)

Těšila jsem se na epické finále a to jsem dostala. Jistě, drobné výhrady mám. Z řady scén se dalo vyždímat mnohem víc a mohly být emocionálně působivější, což se týká hlavně smrti některých postav. Jejich smrt mimo záběr je nejspíš úlitba v rámci přístupnosti dětskému publiku. Na druhou stranu se tvůrci tentokrát zcela vyvarovali zbytečných "teen" vycpávek a chrlí na nás jednu monumentální akční scénu za druhou a občas si v téhle temné podívané dovolí i povedený vtípek. Jediným opravdu velkým kazem na kráse je 3D. Vzhledem k tomu, že se většina děje odehrává ve tmě, není místy kvůli tmavým scénám skoro nic vidět. Stále si ale myslím, že sedmý díl se neměl dělit na dvě části. Byli bychom ušetřeni zbytečně natahované první části a mohli si užít finále v celé své kráse. S tím se ale nedá nic dělat, důležité je, že završení potterovské ságy dopadlo více než dobře a my, fanoušci knih, můžeme být spokojení. (90 %) (11.07.2011)