Gran Torino

Na samou mez uvěřitelnosti okleštěná kritika četných nešvarů současných Spojených států, kterou je zajímavější přijmout coby Eastwoodovo rozloučení s kariérou herce. Přesněji s tím, koho jako herec ztvárňoval. Jako režisér zbytečně neriskuje, pohybuje se po bezpečné půdě a dokonce využívá dramatického „triku“ z Million Dollar Baby (zlom v poslední třetině), s níž Gran Torino spojuje též absence výrazného antagonisty. Zlo je těžké identifikovat, zachytit … potrestat. Clint je hlavní a jedinou hvězdou, filmy dominuje do té míry, že ostatní postavy, včetně potenciálně konkurenceschopného kněze, působí jako figurky na jim kontrolované šachovnici. Věrohodnost, hlavně vykupitelského závěru, schytává těžké podpásovky. Na pohled festovní drama stárnoucího (ex)patriota při bližším ohledání vyjevuje, z jak nepevného, skoro se chce napsat „ve výprodeji koupeného“ materiálu bylo stvořeno. Jednou stačilo. 70% Zajímavé komentáře: imf, DaViD´82, jojinecko, Lavran, Antek, ScarPoul, curunir, gu-staff, Skleni, vitac. (17.04.2009)

Už podruhé za poměrně krátkou dobu jsem zklamaný z nového filmu. V prvním případě to bylo u Temného rytíře, jehož hodnocení vysoko přesahovalo jeho kvality. Podruhé se mi to stalo u Gran Torina. Do kina jsem šel s vnitřím napětím a očekáváním něčeho, co mě svým způsobem očaruje, protože to očekávám u opěvovaných filmů. K mému velkému zklamání mě zde však nic emocionálně neosovilo tak, abych si řekl - To je bomba! Celý film měl poměrně jasně odhadnutelnou linii, až tedy na konec, který jsem sice nečekal, ale nepřišel mně ani nijak šokující. Možná, kdybych Gran Torino viděl, aniž bych věděl, jak moc by měl být dobrý, upravilo by to můj náhled na něj. V tomto případě tak 50%. (19.04.2009)

Amerika se mění a nelze si toho nevšimnout (stejně tak, jako se mění současný západní svět - viz univerzální postřehy o nic nerespektující materialisticky orientované mládeži atd.). Tenhle nepostřehnutelný civilizační pohyb zachycuje celá řada konceptuálně znalých filmů a zobrazuje ho z různých hledisek. Gran Torino chce na status quo Ameriky nahlížet paradigmatem složité rasové a etnické problematiky, což je rámec relevatní a v jeho intencích lze spatřit hlavní gró složitého multikulturního etnického kotle. Tak se podle scénáře setkávají starý, dávno naturalizovaný Polák, reprezentující ten nejlepší (dnes už spíše mýtický) odkaz pionýrů - prvních bílých osadníků jdoucích směrem od východního pobřeží k západnímu (příznačná Eastwoodovská aluze na jeho oblíbený westernový žánr, ze kterého umělecky vzešel), prostě tvrdý chlap - podobnou anotaci si nesou vlastně všechny bělošské postavy jeho generace (italský holič, irský stavbyvedoucí...). V opozici k nim je bílá generace jejich dětí a vnuků, již dělí pozměněný žebříček hodnot a možný nedostatek patriotismu. A proti nim stojí zástupci nové Ameriky, kteří si již nenesou skoro nic, co by je identifikovalo s americkým národem (neznají jazyk, neboť si stále drží svou mateřštinu, nenesou si společné zvyky a tradice, jelikož stále lpějí na svých původních, a nehlásí se ani ke své nové státnosti, neboť jsou stále ještě více cizinci než Američany). Clint Eastwood vytváří svou postavu z jakéhosi sociálního konstruktu výše zmíněného a jakoby varioval vyzkoušené modelové schéma ze své někdejší postavy Drsného Harryho (od které ovšem ušel notný kus cesty), pokouší se na příběhu ,,drsného" Walta Kowalského iniciovat prvoplánovou sociologickou sondáž. Jaká je současná Amerika? Xenofóbní či stále ještě otevřená? Jsou ,,staré dobré časy" mýtem nebo skutečností? Reflektuje scénář cosi konkrétního nebo jenom fabuluje? Ať je to tak či tak, za svou osobu konstatuji jedno - Clint Eastwood (hlavně poslední dobou) hraje a točí jako bůh! Podobné filmy: Tahle země není pro starý, Taxikář, Crash, Jednej správně (29.01.2009)

Neexistuje naprosto žádná věta ani žádný slovo, kterým bych dokázal vyjádřil můj obrovský obdiv Clint Eastwoodovi za tuhle tvrdou, ale o to upřimnější lekci z lidskosti. Rád bych zde napsal pocity, které jsem měl během poslechu té krásné hudby při závěrečných titulcích, ale to je skoro až nemožný. Bylo mě příjemně a současně se mě chtělo brečet. Zhypnotizovám příběhem chlapa, který neumí vyskočit 30m do vzduchu a během toho výskoku zmáltit celou Ameriku a přesto jsem ani na chvilku nepochyboval o tom, že sleduju pořádnýho drsňáka, příběhem chlapa, který nemá v každý duhý větě proslovy o lásce, toleranci a přesto ani na jednu sekundu jsem nepochyboval, že tenhle tvrďák má srdce z křehkýho materiálu. Během filmu jsem si hrozně, ale fakt strašně moc přál ať na plno nastartuje motor toho čtyřkolovýho fešáka co měl Clint v garáži, nakonec však Clint Eastwood na plno nastartoval něco úplně jinýho, moje srdce. (21.04.2009)

Clint Eastwood mládne, nestárne. nebo spíš čím starší je, tím lepší a lépe role hraje. Od tohoto filmu, jakkoliv rasisticky to může znít, říkám vším svým nepřátelům rejžožrouti, jen abych při každé možné příležitosti mohl znovu a znovu vzpomínat na tento skvost a oslavný pomník jednoho muže beze jména, Walta Dirty Harry Kowalskeho Clint vládne, a bonusový song na konci je tím nejlepším zakončením za posledních pár let (10.03.2009)