Robocop

Kterak Hollywood vykastroval dalšího kdysi tak osobitého režiséra... Blockbustery spíš míjím, neboť oni většinou míjí mne, na Robocopa jsem se ovšem těšil, jelikož právě tenhle film byl dalším, celkem logickým krokem v kariéře výjimečného brazilského režiséra José Padilhy, který se celosvětově proslavil svým opusem Tropa de elite (a jeho pokračováním). Tohle strhující syrové akční sociální drama z favel Rio de Janeira vypovídá velmi realisticky o tom, jak hodně je v mezní situaci posunuta hranice vnímání dobra a zla i toho, čemu se říká spravedlnost. Ten oslí můstek k příběhu robotického policisty, jak jej kdysi natočil Paul Verhoeven a nyní v remaku uzpůsobil k obrazu svému Padilha, se přímo nabízí. Spravedlnost vynucovaná absolutně, silou těžkooděnců BOPE, silou Robocopa. Obé velmi pravičácké, velmi kontroverzní, velmi nestandardní v relaci k západním hodnotám. Když píši ,,uzpůsobil k obrazu svému", myslím tím, co všechno mohl tak vysoce sociálně vnímavý tvůrce pocházející navíc ze země, která má kontroverzi vepsánu přímo ve svém sociálním uspořádání, z potenciálu dřímajícím v látce, jakou je Robocop, vytěžit. Ale ono to spíš vypadá, že si velká hollywoodská studia uzpůsobila k obrazu svému dříve tak osobitého režiséra. To, co jsem mu v Elitní jednotce věřil bezezbytku, náhle v přetuněném hollywoodském spektáklu smrdí kalkulem, do popředí se dostává módní pranýřovaní USA coby světového četníka (scény z Bagdádu jsou ovšem naprosto jalové a plané), onen fašistický rozměr zneužití policie vedoucí k proměně v policejní stát vyšel rovněž tak nějak do ztracena, jediným nosným uvěřitelným momentem je kritika nadnárodního kapitalismu, což mi na ideově (a ideologicky) tak bohatý námět přijde dost málo. Ano, jistě, je to remake, to má vznik takovéhoto filmu ospravedlnit, vždyť remake je teď v Hollywoodu taky v módě... Je to smutný paradox doprovázející Padilhův přestup do Hollywoodu - kritizovat omezování svobody ve světě a přitom se pro peníze vzdát své tvůrčí svobody... (02.05.2014)

Robocop, jak by ho natočil Sigmund Freud. Co zůstane z člověka, když mu necháte jen ksicht a pár orgánů? Když mu vezmete emoce? Kde sídlí duše? A kam až může zajít Světový policajt ve svých snahách učinit svět lepším, svobodnějším? Ruku na srdce (do rozkroku nebo kam je libo), není to špatný film, ale nostalgie je sviňa a tak dávám přednost starší, akčnější verzi Robopoldy, přestože dnes už se svým pojetím a zpracováním řadí spíše mezi komedie. Dávám 59%, mohlo to být víc, kdyby scénář umožnil odhalit tělo hlavního hrdiny před proměnou v Aibo - vysoký, štíhlý, ramenatý, hmmm... jdu si pustit porno. (08.10.2016)

To si humanoid říká, jaká je škoda, že se Robocop prohání v Amerikánijském Detroidu, namísto toho, aby například likvidoval kyber-punkové neo-IRA-teroristy v Dublinu, nebo klidně i zmutované pásovce ze středního konga, protože obé by nebylo tak nehezky okleštěno o tak zábavné věci, jako je kopání do amerických reálií, nebo postavy řešící morální následky svých činů a čelící jejím následkům. Obé ve výsledném filmu sice je, ale jen v malé a mrzké podobě, která dává tušit, že kdysi v prvopočátcích prvních nástřelů scénáře tam toho mohlo být mnohem víc. Nemám rád zbytečné remakování, tohle ale naštěstí zbytečné není, už jen proto, co se z původního kultu stalo za sérii hrozných hovadin sračkoidních parametrů, navíc tvůrci moudře rozhodli zasadit Robocopa do odlišného světa a nepokoušeli se napodobit lehce agresivní punkovou netechnikální atmosféru jedničky, nepovedlo by se jim to, místo toho sází na zábavné a funkční polo-hlavní postavy (ano, mluvím tu o triu Keaton / Oldman / L. Jackson), které ovšem nesou mnohem zábavnější linii příběhu, než je ta osobní, jaká to škoda, z té se totiž dalo vytáhnout mnohem víc, než jen nudný a neoriginální origin (fuj, to je ale ošklivé slovní spojení), který sází v podstatě jen na osobní pomstu, ovšem tak tuctově provedenou, až mě z toho bolí levá pata. Dobrej film, ale rozhodně v žádném případě není moc chytrý, ve vyvrcholení filmu zcela naopak. PS: po prvních ukázkách se mi děsivě nelíbila zbroj, narozdíl od té původní totiž nevypadala jako robotělo, ale jen jako oblek, naštěstí ve finále působí lépe, ovšem je docela zarážející, že samotný Robocop vypadá v mnoha scénách (konkrétně v těch, kde ještě nedostane černý nátěr) hrozně uměle a očekával bych, že v digitální dílně dostane titulní postava větší péči . (10.07.2014)

Přijatelná aktualizace klasiky, která se ovšem sama klasikou nestane a za deset let bude ležet zapomenuta pod metrem prachu. Akce tuctová, scénář průměr, triky fajn, herci ujdou, virtuální udělátka věrohodná a efektní. Téma člověka ve stroji a otázka jeho vlastního vědomí - ale jo, částěčně to funguje. P. S. Měním názor - o téhle břečce nebude nikdo vědět už za rok. (21.02.2014)

V prvej polovici RoboCop pozoruje psychológiu premeny človeka v robota a naťukáva otázky etiky, aniž by mu chýbali prvé náznaky vizuálnej efektnosti. V druhej polovici sa film zrýchli a dôkladne budovaná dramaturgia sa rozpadne (zvrat, ktorý nechápu ani jeho stvoritelia (tzn. ani sám scenárista), kedy si RoboCop sám nastaví ako prioritnejšie riešenie svojej minulosti než prebiehajúcich zločinov, je začiatkom tohoto rozpadu) a zo zaujímavého sci-fi sa stáva akčný výplach. Akoby film Padilhovi prestrihali a skrátili producenti kvôli vyhoveniu konzumnejším divákom, ktorí viac než akčný výplach nepotrebujú. Škoda. Cynické pohľady na medzinárodnú politiku USA a zopár vydarených vtipov ("Ja som iba z marketingu!") svedčia o tom, že nový RoboCop mohol byť rovnocenným remakom, nastaveným zrkadlom spoločnosti chytro posunutým do nového tisícročia. (15.02.2014)