Indiana Jones a nástroj osudu

Bohužel. Nový Indy hrozně trpí na to, že má po většinu času prakticky nulovou atmosféru, a prostě to není to tradičně hravé „jonesovské" dobrodružství, které ve všech předchozích případech pod taktovkou Spielberga perfektně fungovalo. Ač se může Ford snažit jak chce (a charisma má stále na rozdávání), Nástroj osudu je tak v jádru velmi plytkým příběhem s repetitivní akcí, zajímavým artefaktem a nudnými vedlejšími postavami (čest panu Shawovi a relativně zajímavému Schmidtovi). Třeba taková Helene je podle očekávání zdaleka nejbídnějším společníkem, díky kterému si člověk ještě rád vzpomene na uječenou Willie z Chrámu zkázy... S kritizovanými triky přitom moc problémů nemám, jenže tohle je nuda, kterou už nikdy nepotřebuji vidět znovu. Vážně, ten film nemá snad jedinou scénu, kterou bych si rád zopakoval doma v klidu u televize... Forda s Williamsem sice za jejich výkony pochválím, ale už dlouho jsem z kina neodcházel takhle prázdný. To si příště radši pustím třikrát po sobě Křišťálovou lebku. (29.06.2023)

Těleso Jones ponořené do derniéry je nadlehčováno silou nostalgie, která se rovná tíze tónů Williamse spjatých s ponořeným tělesem.. Objektivně by se nedostatky našly, ale tady jde o subjektivní fakta upraveného Archimédova zákona, ne pravdu (syrakuské finále dechberoucí, úplné The Final Countdown vibes). Myslím si, že penzista Indy bude rád. Teď už mu nikdo nemůže říkat Juniore.. Mangold se začíná stávat expertem na konce ikon.. (18.07.2023)

Není důležité čemu věříš, ale jak moc tomu věříš... Správně akční, bláznivé, občas vtipné i dojemné. NÁSTROJ OSUDU nás zavede na nejúžasnější místa planety a Indy, pronásledován bývalým nacistou Vollerem (výborný Mikkelsen) v nekončící honbě za historickým artefaktem, se sveze vlakem, autem, letadlem, na motorce, na koni a bude se i potápět. Po boku mu je protřelá archeoložka a jeho kmotřenka Helena (Phoebe Waller-Bridge), která dodá filmu správnou dávku lsti i ženské krásy. Prostě klasické dobrodružství, s netradičním (ovšem povedeným) sci-fi finále. Harrison Ford i skladatel John Williams jsou na svůj věk pořád ve formě a režisér James Mangold zvládl přetěžký úkol se ctí. Legendární Indiana Jones může odejít do penze se vztyčenou hlavou a já jsem rád, že jsem si jeho rozlučku mohl užít a vychutnat při premiéře v kině (Premiere Cinemas, Praha - Hostivař). (28.06.2023)

Je v tom strašně věcí, co mi minimálně při první projekci vadily a nedovolily mi ponořit se do příběhu tak, jak by si asi zasloužil. Hlavně vizuál je oproti všem předchůdcům zkrátka umělý a dost jsem trpěl u úvodního flashbacku. Omládlý Ford bil do očí, a byť akce na vlaku je sama o sobě vynalézavá a intenzivní a dobře reflektuje válečnou špionáž aka Kam orli nelétají, charakter Indyho v ní dostává na frak. Tenhle dřív obyčejný brýlatý profesor, co se mezi náckovskou přesilou často zmateně potácel a plány mu nevycházely, jelikož je vymýšlel za pochodu, přece nikdy nebyl heroickým nezranitelným hrdinou. Důchodcovská linka je naštěstí lepší, snaží se o variabilnější dobrodružství a dynamickou změnu lokací, přičemž po vzoru čtyřky neopomíjí rozvíjet osobnost a osobní život protagonisty. Chybí tomu Spielbergova kreativní inscenace, již Mangold jen občas vykrádá a většinou se k ní ani nepřiblíží, ale příběh je naštěstí dost přímočarý a motivačně sevřený. Zvraty se dopředu předesílají (bacha na loutkové divadlo) a tvůrci se snaží udržet děj v pohybu, i když vyžaduje komorní promluvy. Výtky navíc opět ignorují fakt, že neexistuje něco jako recept nebo optimální podoba filmu o Indiana Jonesovi - jsou tu formální dominanty, kterých se teda Mangold drží křečovitě, a potom jen volné pole působnosti pro žánrové a hypertextuání blbnutí. A toho tady dostaneme dostatek, od Tintina, podmořských verneovek a fascinace objevováním vesmírného časoprostoru v šedesátkách až po ‘ehm spoiler’ sandálové velkofilmy téže doby. Zčásti mě ten film štval, ale nechávám si dost prostoru k tomu, abych ho měl jednou taky hodně rád.. (29.06.2023)

Odcházel jsem z kina v slzách. Ne metaforických z klišé o kritickém utrpení, nýbrž skutečných. A ne tolik kvůli poslední scéně, ale především kvůli té předposlední, jedné z pro mě nejdojemnějších scén v kině za spoustu let. Jedné ze scén, které když filmové dílo má, bude pro mě důležité. __ Těžko se o ní píše bez prozrazování, ale pro vědce jde o scénu dvojnásob působivou. Z hlediska vědce hledícího do minulosti i z hlediska vědce s úžasnou příležitostí nahlédnout do budoucnosti. Oběma se dostane odpovědi na palčivé otázky naší profese, na které na rozdíl od postav tohoto fikčního světa nikdy nedostaneme odpověď. Je zajímavé, že zatímco předchozí jonesovky byly hlavně o dobrodružství a méně o hrdinově akademické vášni v pozadí, v případě nejnovější je tomu obráceně. __  První a poslední půlhodina pro mě byly strhující, přičemž i Mangold vychází z historických tradic, jen jinak. To je zjevné hlavně v úvodní sekvenci, vytěžující slapstickový rytmus, paralelní práci s liniemi a dynamickou, leč přehlednou montáž namísto snah o spielbergovské inscenování v dlouhých záběrech. Podobně silný je ostatně i v tangerské honičce – a nakonec i v poslední půlhodině, kde se navíc nebojí vyřešit hlavní zápletku výrazně dřív než tu postupně rozvíjenou vedlejší, jež se dostane do popředí. __  Ford je vynikající, uhrává vše v souladu s věkem i statusem postavy, po letech nepůsobí znuděně a jeho upřímný monolog uprostřed filmu je těžištěm díla, klíčem k postavě a motivem iniciujícím transformaci mnohem problematičtější Heleny. Ta je žel dlouho spíše sobecká mrcha bez zjevného zdůvodnění – a ač je její oblouk nakonec smysluplný, vyvolávala ve mně pochybnosti, zda chci film vidět znovu. Chci. Chci, jakkoli se příliš spoléhá na schéma cik-cak naháněčky s padouchy, digitální filtr je ohyzdný a těch odkazů je občas až moc. __  Upřímně, šel jsem do kina skeptický a moc nevěřil, že to na mě bude opět fungovat. Fungovalo. Není to Spielberg a naštěstí ani jeho špatná kopie. Ale je to Indy. Navíc první Indy, který mě dojal, protože byl méně hrdina, více člověk a opravdu uchopitelný jako vědec milující svou disciplínu. (07.07.2023)