Šílený Max: Zběsilá cesta

Jirka Miler to i v požehnaném věku pořád ještě má, a když někdo po tom úchylném gerontovi hodí pár míčů, je schopen spáchat to nejperverznější postatpo porno s postiženými Australského automotoklubu, jaké kdy bylo k vidění. Duševně tentokrát zcela zdravý Tomáš Tvrdýy je sice přítomen pouze jako masturbující komparz v pozadí a zdaleka nemá ten pohled ani šmrnc šíleného Mela, ale i tak je to neuvěřitelná mela, kde se dvě hodiny jen drsně přiráží nárazník na nárazník, lačně se deflorují chladiče a pneumatiky, do zmutovaných obličejů lepkavě cákají ropné produkty a Karlík Teron je šukatelný i jako kluk. Dost se divím, že zdejší artoví panicové tolik hřímají nad absenci děje. Vždyť pokud byste nahradili auta a mutanty nagelovanými gayi, má to přesně tolik komplikovaných příběhů a zápletek, jako jejich oblíbená kulisa k milování s pravačkou. Já jakožto motorista jsem tedy leštil šaltrpáku jako zběsilý! (28.05.2015)

Tak šílený film jsem hodně dlouho neviděl. Skoro to vypadá, jak kdyby si George Miller natočil svůj nejujetější sen, tak jak ho fakt viděl a prožil. Nikdo mu do něj nekecal, nekafral a on si to prostě udělal přesně tak, jak chtěl. Šílenství, bezmoc a beznaděj je z postapokalyptického světa dýchat na tisíc dvěstě světelných let. Hardy, Hoult a Theron jsou pak naprosto parádní sázkou na hereckou jistotu. Horší už je to s některými tak moc šílenými momenty, že ani přes ně jsem přejít nedokázal a jediné, co mi po těch scénách zbylo, tak nepochopená tvář, která vlastně doteď pořádně nepostřehla, co to vlastně viděla. Jedno je ale jasné. Tak dobře natočenou akci, kde digitální efekty se ztratí před skutečnou akční jízdou, jsem hodně dlouho neviděl. Jestli jsem vůbec něco takového v tomhle tisíciletí viděl. Těžko říct. Spíš ne. (20.05.2015)

MAD MAX v sedmdesáti letech dokonale zobrazoval postapokalyptický dech beroucí svět, při kterém cítíte naftu, spálený kouř pneumatik, cítíte v ústech prach a napětím těžko dýcháte. Nový MAD MAX netkví v příběhu, nemá chut' absolutně zaobírat se hloubkou postav ani atmosférou - dokonce ani s hlavní postavou Maxe a to je neodpustitelné. Kamera tak zběsile koluje, že divák nestíhá vstřebat všechno na první zhlédnutí. V druhé projekci, ale vidím vše. Šílené tempo, masakr, který zasytí celý svět. (26.06.2015)

Po resuscitaci srdce jsem zpátky a mohu napsat své pocity. Mad Max je zběsilý a adrenalinový tak moc, že všechny ostatní filmy vypadají staromódně a neskutečně pomale. Intenzivita, šílenství, extravagantní nápady, špinavost a kulervoucí tempo jsou superlativy, kterými se Mad Max dá jasně vyjádřit. Komplexnější příběh zde nebyl vůbec zapotřebí, film má čím překvapit, vyvolává emoce i nenávist, při akčních scénách nedýcháte a při menším klidu si pouze utřete čelo, napijete se coly a než se nadějete jste opět v napětí,stresu a uhýbáte skvělým 3D efektům. Lepší postapo Road movie zde nebylo roky ( Záměrně nezmiňuji žánr akční, protože Berandal je pouze jeden).98% bez pochyby. 2% ubírám, pač jsem doufal, že film bude daleko větší řezničina, jak slibovali, nestalo se. (16.05.2015)

Šílený Max vlastně příliš šílený není, spíš je povětšinou šikanován komparzem nebo ženskýma, bůhví co je horší, a po celou dobu si vystačí se dvěma až třemi mimickými výrazy a ještě méně slovy, z nichž přinejmenším polovina jsou pazvuky věrohodně připomínající našeho psa Ťapinu při páření s moji nohou. Ovšem film šílený je. Šílenější, drsnější a bláznivější než kdybyste do jedné místnosti zavřeli čtyřicet členů Texaského kartelu a jednoho Chucka Norrise na kokainu. Dlužno podotknout, že jsem do teď absolutně netušil, že vůbec existuje nějaký Mad Max ztvárněný květákovou kšticí Melem, takže jsem nestačil žasnout nad nápaditostí každého záběru a masky předpokládám dělali tak, že každému herci obtiskli ksicht v prasečích vnitřnostech, poněvadž taková vizuální kreace se jen tak nevidí. Charlize jakoby taťkovi z okna vypadla, tudíž vypadá jak rakovina s ušima, každopádně ji hravě dorovnávají polonahé těhule a zejména pak stylově zářící redheadka, do níž se zamiluje jeden z těch špatně opálených plešounů z druhé strany barikády, takže altruistka bude soustavně přemýšlet, ve které díře by jí jeho povadlý plesnivý vrásčitý hnijící páchnoucí čurák vadil nejméně. Je pravdou, že já se snadno nadchnu takřka pro všechno, ostatně posledně jsem si jako jediný z naší party sedmi vožralých hovad a jednoho debila myslel, že bude dobrý nápad pochcat policajtům psa, ačkoliv se později v cele předběžného zadržení ukázalo, že to nepatřilo zrovna mezi ty best of best myšlenky, nicméně u Maxe jsem nadšen fakt byl, blahem jsem se při projekci roztekl jak toi toika v poslední den festivalu a v hospodě jsem zběsile máchal rukama jak Jirka Krytinář když se snaží dosáhnout na kliku, abych přátelům barvitě vylíčil, co všechno se tam dělo. Takže za mě hodně dobrý a pálím mnohem silnějších pět pizd, než jaké jsem dal třeba Příběhu žraloka, za což se dodnes stydím, protože je naprosto bez debaty jasné, že Hledá se Nemo byl řádově lepší! (16.05.2015)