22 výstřelů

Hrdinové romantických komedií se nutně z podstaty žánru chovají buď dětinsky – v pubertálním hollywoodském vzorci – nebo pošetile – ve zralém britském modelu. Nellis se nejen díky autorce vydala ostrovní cestou Bridget Jonesové nebo Lásky nebeské. Americká klišé neparoduje, ale něžně si s nimi pohrává. Příběh sice není novátorský od poslední výzvy pro mateřství po pletku zralé dámy s mladíkem jako v příbuzných Ženách v pokušení – ovšem právě jim se Perfect Days aneb Dokonalé dny podobají tím, že na rozdíl od hollywoodské sladkobolnosti dovedou důsledně shodit každičkou situaci hrozící sentimentem či melodramatem. (25.05.2020)

DVD/// Obsazení 9/10 Děj 10/10 Hudba 9/10 Prostředí 8/10/// +scénář, hudba, prvotřídní Jean Reno -na první pohled nevíte do čeho jdete, o to víc vás ale film překvapí/// Směsice těch nejzajímavější prvků (prvotřídní hudební doprovod, mafiáni, akce, příběh, napětí a mého oblíbeného herce dělá z tohoto filmu neskutečně kvalitní překvapení a důkaz že "filmy o pomstě" se mi nikdy neokoukají./// Celkem 91%/// (25.07.2011)

To som bol tento víkend očumovať ten veterný mlyn či čo to tam na tom všivavom Moulin Rouge majú a o pár metrov ďalej, v nejakej zapľuvanej štvorke, som natrafil na Richarda. Sedel v kúte, psie oči, ksicht ako kýbeľ smetí a vedľa neho tri voľné stoličky. Tak som jednu z nich obsadil svojim zadkom a objednal si pastis. Richard smutne popíjal vínko od Jana Rena a sem tam si oživil tvár cigaretou. Mu hovorím, že bratu netráp sa, bude aj horšie. Síce sme už vtedy mali asi tak dva promile, no jeho slová si pamätám. Povedal: Vieš čo, bratu? Minulý mesiac si môj sused obstaral kocúra a pomenoval ho Berry. Zakaždým, keď sa vraciam domov, on vybehne von s tým kocúrom na rukách, vyhodí ho na dvor a kričí po ňom: „Berry, nešpekuluj, buď sa budeš hrať, alebo budeš chytať myši, ty babrák!“ Som objednal ďalšie kolo, akože chápem a sľúbil som mu, že vzhľadom na dlhoročné kamarátstvo a pre Janka Rena, mu to ohodnotím na CSFD na štyri hviezdy. Ožil a pili sme do rána, bratu. (13.09.2010)

Neúnavný producent tupých akčňáků Luc Besson je stále mezi námi a stále plodí další a další čím dál tím horší kousky. "22 výstřelů" z řady jeho typických kousků trochu vybočuje a to hlavně tím, že se tváří extrémně vážně a bohužel není moc akční. Standardní akční schéma (bývalý mafián, který se mstí za pokus o vraždu jeho osoby) je zde podáno poněkud komorněji a hlavně utahaněji, než tomu bývá u Bessona zvykem a vše podtrhává znuděný a řádně unavený Jean Reno v jedné ze svých nejslabších rolí. Je to film, který mohl být v rámci žánru alespoň zábavný ale jelikož neobsahuje akci a herci, scénář ani režie nejsou natolik dobří aby z toho vytvořili alespoň zajímavé gangsterské drama, vznikl film, který neví čím by chtěl být a který je hlavně neskutečně nudný a pitomý zároveň. (18.09.2011)

„Z monsieur Matteï cedník dělati, s předstihem hrob svůj třeba si kopati.“ (staré marseillské mafiánské přísloví). Chvilku mi trvalo, než jsem přistoupil na Berryho pravidla hry (televizní look, zatmívačky, přechody mezi scénami), ale pak jsme si tu vendetu nikdy nezaschlé krve docela užil - navzdory tomu, že při natáčení akčních scén uvázal kameraman svůj nástroj na kango a šel na svačinu. Jean Reno je už tady pomalu posílán do domova za Abem Simpsonem, ale já osobně jsem s ním neměl sebemenší problém.. (18.02.2013)