Režie:
Rupert WyattKamera:
Andrew LesnieHudba:
Patrick DoyleHrají:
James Franco, Andy Serkis, Brian Cox, John Lithgow, Freida Pinto, Tom Felton, Tyler Labine, Sonja Bennett, Chelah Horsdal, David Oyelowo, David Hewlett (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Otec vědce Willa trpí Alzheimerovou chorobou a Will se snaží vyvinout látku, která by jeho milovaného otce vyléčila. Vyvine prostředek s názvem ALZ 112. Testuje se na šimpanzích, u kterých prokazatelně dochází ke zvýšení inteligence. Will chce povolení testovat na lidech, ale jeho nadřízený to odmítá. Will se rozhodne aplikovat látku otci, protože jeho nemoc se rapidně zhoršuje... V podstatě okamžitě dojde u otce ke zlepšení zdravotního stavu, a dokonce k vylepšení některých schopností. Stále však není jisté, zda přípravek nemá nějaké vedlejší účinky. V ústavu se záhy jedna šimpanzí samice začala chovat velice agresivně a ona i ostatní opice jsou utraceni. Will později najde v jejím kotci mládě – to byl důvod její agresivity, chránila svého potomka. Will se rozhodne, že si mládě ponechá a dá mu jméno Caesar. Z matky do něj přešla látka ALZ 112 a díky tomu v 18 měsících umí 24 slov znakové řeči, ve dvou letech skládá skládačky pro děti od 8 let a ve 3 letech projevuje komunikační schopnosti daleko převyšující člověka. Jednoho dne Caesar uteče a zlý soused se ho pokusí zabít. Caesar je zraněný a Will ho vezme k veterináři. Tam se seznámí s mladou veterinářkou Caroline a začnou spolu chodit. Společně vychovávají Caesara jako člověka a on jim všechnu péči oplácí svou láskou. Také Willův otec si Caesara velmi oblíbí... Zhruba za 5 let Caesar chápe, že není člověk jako ostatní, a chce vědět, kým vlastně je. Will mu poví pravdu o matce, kterou zabili, a i to, že u Caesara došlo k ještě většímu účinku ALZ 112 a jeho inteligence je stále vyšší. Podle Caroline to je špatné. Kde bude Caesar žít? (TV Prima)
(více)Videa (6)
Recenze (2 044)
Takhle to dopadne, když se někdo snaží naroubovat na opici Karpova pomocí genetických psychofarmak. Na jedné straně sice dostane zdatného šachistu, ale na druhé si vypěstuje šimpanzího Martina Luthera Kinga. Kdyby místo v zoo začali experimentovat třeba v Harlemu, mohlo to skončit jen pokojnou demonstrací afrointelektuálu za zvýšení sociálních dávek. Vědci však sáhli o vývojový stupínek výše a zadělali tak na opičí armagedon. Zábavné a originální povídání, co se vlastně stalo před tím, než slizký Charlton Heston v kožených homoslipech otevřeně pohrdl rozkošnou primáti vědkyní a narazil si místo ní tu autistickou brunetu. Rasista hnusný! ()
Máloco mě v životě zděsilo víc než stará Planeta opic. Přesto (právě proto) jsem ji jako dítě žral. Na novinku jsem se nijak netěšil, 3 roky se jí vyhýbal, teď se k ní konečně dostal a jo, byl to velmi sympatický film, s citem a který nikam nepospíchal. A také vlastně jeden z prvních, kde musím speciálně vyzdvihnout CGI, jelikož se snad konečně blýská na lepší časy a digitální efekty už jsou na tom tak dobře, že nepůsobí uměle, začínají příjemně splývat a mít duši. Ze široka vzato tím filmem přímo oslněný nejsem, ale rozhodně jsem se bavil a jsem zvědavý kam to celé dotáhne dvojka. Toto je jedno z mála oživení staré série co nelze označit za zbytečné. ()
Režisér Ruperta Wyatta v zájmu moc neprobudí, ale svůj úděl zvládl bravurně. Film má nevídané tempo v obale dramatu s akčními úseky. První třetina Caesarovo dospívání, druhá přináší dramatický zvrat a beznaděj, do které jsou hrdinové uvedeni. Působící tak trošku i jako vězeňské drama, protože Caesar si mezi svými opičími spoluvězni musí nejdříve vydobýt respekt a čelit útokům sadistického „bachaře“ Toma Feltona. Vše uzavírá dynamicky akční finále, ve kterém sledujeme zmiňovaný opičí úprk za svobodou, kde některé scény stojí opravdu za to. Vše do sebe pěkně zapadá a emoce zdařile cukruje vnímavou hudbou Patrick Doyle. Herci James Franco zahrál velmi dobře i s Johnem Lithgowem, který zdaleka nestárne a velmi jsem si ho oblíbil nejen tu, ale i v Dexterovi s pláštěm od krve Trinity killera. Scénář není zbytečně překombinovaný a je velmi na úrovni. Digitální mágové ze studia WETA, kteří mají na svědomí nejen Pána Prstenů, ale třeba také Avatara , nebo King Konga, opět předvedli práci na jedničku a opičáci rozhodně neaspirují pouze na překvapení roku, ale možný krok pro film roku! ()
Pokud byl dle Nietzseho člověk provazem nataženým mezi zvířetem a nadčlověkem, pak opice jsou provazem mezi zvířetem a člověkem. V mnoha ohledech člověku podobné, přesto lidmi nepřijímány jako rovné. Doposud se nad tím kvůli nižší inteligenci nepozastavovaly, jednou ale může přijít doba, kdy se proti tomuto typu druhové diskriminace (jakémusi modernímu rasismu) postaví a lidem vše vrátí i s úroky. Asi takový je podtext jednoho letního blockbusteru vycházejícího z úspěchu filmů, kde opice ovládly lidskou rasu. A to blockbusteru natolik kvalitního, že ačkoliv používá všechna žánrová klišé (tradiční rozvržení postav, nutnost závěrečné bitvy), v konečném důsledku působí tak přirozeně, že bych se nedivila, kdyby se časem stal podobnou klasikou jako třeba samotná Planeta opic. ()
Scénář: Rick Jaffa, Amanda Silver .. VIVA LA (R)EVOLUTION. ___ Číst závěrečný credit je radost - to před ním samozřejmě také. Andrew Lesnie, Patrick Doyle, Debra Zane, Weta Digital team, Andy Serkis, … . Skvělé zázemí, zápal, nadšení a ve výsledku perfektní a především důstojný prequel mé oblíbené Planet of the Apes z roku 1968. Nebo celé nové série? _ Obvykle přemýšlím, zda všestranně zdařilému kousku dát 4* nebo 5*, ale tady zní otázka jinak: "proč nedát pět?" ()
Galerie (80)
Photo © Twentieth Century Fox Film Corporation
![Zrození Planety opic - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/098/158098013_1be556.jpg)
Zajímavosti (40)
- Postava orangutana Maurice (Karin Konoval), se kterým se Caesar (Andy Serkis) spřátelí ve věznici, je pojmenována po Maurici Evansovi, představiteli doktora Zaiuse v původním filmu Planeta opic (1968). (oje)
- Caesarova (Andy Serkis) matka se jmenovala Bright Eyes, jelikož se jí rozzářily oči poté, co jí byl dáván virus ALZ-112. Toto jméno také dala doktorka Zira (Kim Hunter) Taylorovi (Charlton Heston) v původní Planetě opic (1968). (c.tucker)
- Film navazuje na sérii, která začala v roce 1968 filmem Planeta opic (volně inspirovaným knihou Pierra Boullea), nesnaží se však o kontinuitu. (Danny F.)
Reklama