Poslední případ (S04E03)

Tak jak jsem byl z první dvou dílů čtvrté řady na rozpacích, tak mě to třetí díl vrací ve své nejčistší podobě. Jestli tohle byl moment, ke kterému to celé směřovalo, tak klobouk dolů. Rozhodně by se k tomu šlo dopracovat lepší a srozumitelnější cestou, ale na druhou stranu, mě to chytlo jako málo co. A fakt jsem byl zvědaví, jak to nakonec dopadne a oproti předchozím dílům čtvrté, a i třetí řady to bylo napínavé a byla tam cítit ta osudovost. Moje pocity vycházejí z toho, že jsem přistoupil na hru tvůrců a zbytečně jsem nerozebíral logický aspekt toho co vidím, jelikož si nedovedu představit, jak by tohle celé mohlo jít zorganizovat. Budiž, to je asi největší nedostatek celé epizody. V tomto dílu bylo všechno co mám na Sherlockovi rád a navíc tam bylo tolik emocí, které dokáží dojmout, což jsem fakt nečekal. Jsem spokojený a pokud by tohle byl poslední díl seriálu, tak s ním dokáži v klidu žít. 9/10 (16.01.2017)

Ten odklon je dobře patrný už od začátku 3. série, ovšem TEĎ je ještě o něco zřetelnější. Víc nežli na dílo sira Arthura Conana Doyla autoři zaměřují pozornost na TOHO Sherlocka, kterého stvořili - přičemž (povzbuzeni předchozími úspěchy a možná i trochu opojeni vlastní kreativitou) žijí v bludu, že mají detailně zmapovanou hranici, kterou v žádném případě nesmějí překročit, aby ho přemrštěným zájmem o jeho osobu nezdiskreditovali. Jejich přístup je ovšem dle očekávání KOMPLEXNÍ, takže ho prostřednictvím "posledního" případu (nebo PRVNÍHO - podle toho, jak se to vezme) nechávají zúčtovat se vším, čím prošel ... se vším PODSTATNÝM, co formovalo jeho osobnost. Konfrontace s vlastní minulostí je přitom procedura nanejvýš bolestivá, neboť nemilosrdně obnaží staré, nikdy nezhojené rány a bez slitování vytáhne na denní světlo pečlivě uklizené a nejméně na dva západy uzamčené vzpomínky. Ale když už se s ní jednou začne, je svým způsobem NEZBYTNÁ, neboť symbolicky uzavírá pomyslný kruh, jehož obvod křižují cesty ústředních hrdinů. Ať je to jak chce, pokud má TENHLE případ představovat opravdu POSLEDNÍ zfilmovaný příběh o excentrickém detektivovi, pak se jedná o finále, které mi přes zjevně vykonstruovaný, iluzorní základ prostě imponuje - je adekvátně dramatické ... i nadmíru osobní - takové, s jakým se s trochou dobré vůle pořád ještě můžu ztotožnit. Zaručeně neobjektivních 5* ... protože (co si budu nalhávat) dobrá vůle je tady vždycky ... z mé strany - pokud se jedná o Sherlocka. (19.01.2017)

// Jsem vlastně spokojenej. Vypointovaný, osobní finále, které sice spíš rekapitulovalo už dobře známé, než že by přinášelo něco nového, ale na druhou stranu, pokud by tohle byl konec, nijak bych se nezlobil. "Žili šťastně až do konce" mi k té legendě sedí víc než ta opačná možnost. 7/10 a už nechte Sherlocka spát. (17.01.2017)

Člověk čeká několik let na návrat a teď si přeji, aby se tak nestalo. Tragické zklamání. Nemluvím o očekávání, které se zkrátka naplnit nedalo. Mluvím o zbytečném překombinování, vztazích a v neposlední řadě nelogičnosti. Sherlock se dostal do stejného bodu jako Doctor Who. Moffat zkrátka nedokáže udržet jeden seriál stabilní několik let. Bohužel ani Gattis mu k tomu nepomůže. Při příští návštěvě S+W se budu nejspíš hodně přemlouvat. _____ P.S. Nadhodnocovat kvůli vymodlenému comebacku v podobě flashbacku a emočně napjaté scény s "M" opravdu nemá smysl! (17.01.2017)

Ze závěrečného dílu jsem vydedukoval, že Euros v mládí hodně koukala na Crystal Maze. Ovšem nová řada poběží s Ayoadem na Channel 4, takže promo to asi nebylo ... A já jsem hodně soutěživý, takže za mě v naprostém pořádku. Nevím proč tvůrci zařadili tak doslovné PS fanouškům. Tak ještě jednou: ♪ Never get so attached to a poem, you forget truth that lacks lyricism ♫ (16.01.2017)