Top Gun: Maverick

Povědomý soundtrack se line Imaxovým sálem a začíná jeden z posledních starosvětsky koncipovaných filmů v tom nejlepším smyslu slova. Tom Cruise je skutečně samorost, který si jde za svým a je odhodlám udělat maximum pro absolutní konsternaci diváků v kinech. Jeho výcvik ve stíhačce a celkový trénink bere dech a na tom plátně je skutečně znát, že nesledujeme pouze to plátno zelené, ale skutečné záběry z kokpitu. Jasně, příběhově se vymyslela jednoduchá zápletka, na kterou se naroubavaly ty samé dějové linky, jež známe z původního filmu, včetně takřka totožných scén a dalo by se snad až hovořit o remaku...na který by však mohl být nebožtík Tony Scott patrčičně hrdý, protože to, co nám doručil mnohdy neuznáznavaný Joseph Kosinski, se může geniálnímu Scottovi směle rovnat. ANo, i zde jsou scény, které jsou trošku zdlouhavější a občas mě předvídatelné scény štvaly, ale jakmile se sedne do stíhačky, je vše odpouštěno. Hlavně po finále, které je vyloženě dechberoucně napínavé a dokázalo překvapit. Pro mě to není desítka a není to ten film, co by mě absolutně odrovnal, na ten stále letos čekám, ale spolu s Batmanem nejlepší film roku rozhodně. Jděte na to do Imaxu, než na plátno zaútočí dinosauři. (05.06.2022)

Největší atrakcí nového Top Gunu samozřejmě nejsou nadzvukové stíhačky, ale Tom Cruise opájející se vlastním hereckým odkazem. Jak tomu u legacy pokračování bývá, zápletka je z 90% kopií/variací událostí z jedničky (úvodní a závěrečné titulky jsou prakticky totožné). Zatímco minule byl Cruise studentem, tentokrát je z něj učitel (a náhradní otec), který zelenáčům ukazuje, jak se to (letecké manévry i akční filmy) má dělat. Díky svému důrazu na lidský element (opakování repliky, že záleží na schopnostech pilotů, ne na možnostech strojů) zachraňuje situaci (i akční žánr, kterému jakože navrací ducha). Zůstává nicméně rebelujícím outsiderem, který jezdí na (stejné) motorce, nosí (stejnou) koženou bundu, neposlouchá autority a nečte manuály. Zároveň ovšem poslušně slouží vojensko-průmyslovému komplexu, čili jde o rebelii pouze vnějškovou. Protože se Maverick rozhodl jít vlastní cestou (tak jako Cruiseova kariéra tvoří samostatný vesmír, který není součástí dominujícího komiksového multiversa), nezapustil kořeny a zůstává solitérem (což je neustále zdůrazňováno tím, jak ostatní postavy spíš zpovzdálí pozoruje, než aby s nimi koexistoval). Obdobně jako poslední bondovka, i druhý Top Gun je plný nostalgického ohlížení za minulostí, připouštění vlastní zranitelnosti a smiřování se s omezeností času, který na zemi strávíme (Cruiseovi bude brzy šedesát). Hledání a promýšlení paralel mezi Maverickem a Cruisem rekapitulujícím svou filmografii a reflektujícím svou hvězdnou image, mě po pravdě bavilo víc než četné letecké scény, které jsou vyjma té poslední, odehrávající se pro ozvláštnění nad zasněženou krajinou, zaměnitelné a tak rychle stříhané, že se stejně nemůžete moc kochat (takže v IMAXu se film vyplatí vidět hlavně kvůli zvuku). To samé platí pro variaci na legendární volejbalovou scénu. Házení ragbyovým míčem na pláži je snímané převážně proti slunci, rozsekané spoustou zbytečných střihů a naprosto asexuální. Provinile přiznávám, že se mi při sledování docela stýskalo po Scottově reklamně-videoklipové estetice a nestoudné objektivizaci polonahých mužských těl. Pro non plus ultra heroický, akčně-melodramatický příběh, který se odehrává v podstatě zcela mimo jakýkoli reálný sociopolitický kontext, ve světě existujícím jen pro prezentaci letecké akrobacie a úsměvu Toma Cruise, by mi taková stylizace přišla i příhodnější. 75% (24.05.2022)

Častější je asi koncept "love to hate" filmů. Top Gun je pro mě "hate to love" film. Film, na který jsem přišel připravený ho prozívat, protože všechny velechválené Mission Impossible mě naprosto nudí a Tom Cruise coby maskot zločineckého pseudonáboženského kultu pro mě není zrovna týpek, ke kterému bych cítil sympatie. Jenže Top Gun mě ukolébal, a to i přes to, že místy vypadá jako náborové video totalitního státu po vzoru neironicky míněné Hvězdné pěchoty a konec mě vyloženě zklamal tím, že žádná postava nemusí udělat těžké rozhodnutí, ačkoliv se film tvářil, že k tomu směřuje. Jenže ty stíhačky fakt krásně lítají, hezky to sviští a duní, a to cheezy melodrama jede. Ok, asi to nade mnou vyhrálo, ale nejsem rád! (23.05.2022)

Není lepší vizitka pro film než být smutný z toho, že film musí skončit. Nádhera  už ani neznám ten pocit, kdy ani nedozní závěrečný titulky a já už vím, že na film půjdu znova a znova. Starý poctivě natočený blockbuster se vrátil z dávných časů 80-90 let, aby provětral světová kina od zatuchlého digitálního hračkářství. Tohle je pane jiná kávička, poctivá, napínívá, divácky vysoce atraktivní, ať už v dokonale natočených a efektivních leteckých akčních střetech nebo emocích navazných na postavu hlavního hrdinu. Bylo vidět, že Tom Cruise dal svýmu hrdinovi nejen správný chlapácký frajerství, ale pořádnou porci citu a rozervanosti, takže mu Mavericka prostě nelze jinak než sežrat i s navijákem a ještě škemrat o přídavek. Poctivá a neskutečně sexy filmařina, kterou už dlouho, dlouho nepamatuji a která mě katapultovala do diváckého rauše. Jo a při pohledu na Jennifer Connely je ještě někdo, kdo říká, že ženy od 50 nemůžou být kočky nebeský ? Nevím co bych musel letos vidět, abych tady vymazal - film roku. (23.05.2022)

Nebaví mě letadla a Top Gun mi v dětství nepřirostl k srdci, po znovu zhlednutí jedničky před kinem jsem si řekl, že je to vlastně ale velmi fajn záležitost a jsem zvědavý na dvojku, přeci jen na tom dělají zajímavý lidé, kteří umí. No ale opravdu jsem nečekal takový odpal. Film je vizuálně nadrehný, hromada užasných záběrů a nemluvě o samotných letech stiháčkou, kdy nepoznáte co je skutečný a co ne. Příběh má svou sílu a jako navázaní na jedničku to funguje brilatně. Když ty dva filmy vidíte po sobě, tak je úplně jasný, že struktura Mavericku, je vlastně prakticky totožná s předchůdcem a funguje tak podobně jako Star Wars 7 pro Star Wars 4. Vidíte povědomé scény v povědomém pořadí, ale ten kontext je jiný, čili to není vykrádačka, ale krásné vzdání hold. Soundtrack je stejně peckovní jako v jedničce. Celý příběh je vlastně o něco silnější, nejde jen o kurz, jde o přípravu na smrtelně nebezpečnou misi a naše postava učení nemá v krvy a k tomu tu je i rozepře se synem svého mrtvého parťáka! Vše se to šponuje na maximum a má to sílu. Celý cast je perfektní, ale hlavně jsem rád, že Milles Teller dostal zase pořádnou roli v pořádném filmu! Tam kde naopak film trošku zeslábl oproti jedničce, v romanci, tak ve všem ostatním exceluje a hlavně samotné scény stíháček a letecké bitvy, jsou neuvěřitelně přehledné, kulervoucí, mají opravdovou sílu a vtáhnou vás! Maverick je asi nejdůstojnějším pokračováním jaké vzhledem k nenávrativším hercům mohli udělat a byla to fakt pecka! První pořádný letní Blockbuster, co za to stojí! Ti, kteří se zamilovali do jedničky před mnoha lety budou v sedmém neby! 8/10! (25.05.2022)