47 róninů

Chybou bylo dát na hate-hype který 47 Roninů s Reevesem koupilo od větišny lidí při svém uvedení do kin, velkou chybou. Film je přitom dost uctivým a přitom pořád velice zábavným zpracováním původní legendy, s fantasy prvky jen ve velmi decentní podobě, a nejaponcem Reevesem jen ve víceméně vedlejší roli. Respekt k japonské kultuře mě tu překvapuje nejvíc, nečekal bych že někdy uvidím Hollywoodský film končit tak brutálně a "špatně" ve smyslu jak tohle chápe západní mentalita. 8/10 (11.06.2021)

Úcta, oddanost, čest, hrdinství. A já bych uvítal o dost odvážnější rating. Jinak ale poměrně milé překvapení. Samurajská fantasy údajně nevznikala snadno, dohady tvůrců, navyšování rozpočtu, producentské zásahy. Nakonec jsem i tak dostal solidní (sic i místy děravé) samurajské drama. Děravé proto, že nelze přehlédnout několik úsměvných momentů, mezi kterými vyčnívá třeba fakt, že hlavního protivníka propustí z vězení pár dní před tím, než bude páchání zla zpečetěné svatbou. To, že se někde na place skutečně víc dohadovalo, než natáčelo poctivý hollywoodský biják, dosvědčuje i poměrně mdlá kamera Johna Mathiesona (přitom tenhle chlapík stojí za Gladiátorem, Fantomem opery nebo Královstvím nebeským). Pár přeletů nad krajinou mi opravdu nestačilo. Brzy padesátiletý Keanu Reeves (který si vybral látku, která je mu očividně hodně blízká) bohužel působí zbytečně, kdyby ve filmu nefiguroval, asi by se tolik nestalo. Ale jasně, bylo třeba oslovit i americký a evropský trh. Hollywood prostě zase po svém uchopil příběh z jiné kultury a nasekal do něj, co vybíravé americké hrdlo ráčí. Hlavní hvězda navíc selhává v souboji charismatu se spoustou svých kolegů, takový Hiroyuki Sanada ho bezpečně přejede. Sedla mi i Rinko Kikuchi (nohy roztahující hluchoněmá dívka z Babelu) coby zlá čarodějnice. Stejně tak finále s dobýváním nepřátelského hradu. Trochu jsem se naopak obával fantasy prvků. Nakonec jsem je snesl, i když byly místy použité spíš samoúčelně a mnohdy i necitlivě zakomponované do vyprávění. Ale holt ten obří rozpočet musel být někde vidět. Opatrné čtyři hvězdy. Ale s ohledem na očekávání velká spokojenost!! (12.04.2014)

Kdo je sakra Carl Rinsch? Zřejmě někdo, koho už zas dlouho u podobně drahého projektu neuvidíme, protože bude nejspíše v obrovské ztrátě. Přitom to ale až tak špatné nebylo. Úvod je zasazen do perfektně prozářeného malebného japonského údolí, což se mi neskutečně líbilo. Pak už se však film zahalí pouze do tmy, což má ovšem také své kouzlo. 47 Ronin však stál neskutečných 175 milionů $, ale že by to bylo nějak vidět na digitálních tricích, to fakt ne. Např úvodní scéna, kdy za sebou nestvůra táhne koně, vypadá jak z nějakého céčka. Dále už je to sice lepší, ale o nějaké úchvatné audiovizuální podívané nemůže být řeč. Naštěstí jsou ty peníze přece jen v něčem vidět - v kostýmech. Původní japonské kyrysy (hlavně ty červené a císařské) i samurajské meče jsou výborně navržené a je jich opravdu velké množství pohromadě, za to rozhodně palec nahoru. Film je vlastně taková napůl skutečná pohádka, ve které Keanu Reeves předvádí, že se choreografii naučil dobře, ovšem nic víc od toho čekat nemůžete. Když se s tímto faktem smíříte a přežijete občasnou nudu, souboje s meči si rozhodně užijete...70%...[2.1.2014_Kino Šumava_Klatovy] (02.01.2014)

Velkolepá efektová maškaráda, která na první pohled zaujme nádhernými kostýmy, lokacemi i zajímavým hereckým obsazením. Osobně mě ovšem 47 Ronin hodně zklamal a to nejen díky lámané angličtině, která mě prostě k filmu o Japonsku nesedí, ale hlavně díky snaze vyvolat hollywoodskou velkolepost na úkor zachycení atmosféry starého Japonska a kodexu cti samuraje. Za tou vší americkou efektovou pozlátkou se skrývá pouze zmatený průměrný fantasy příběh, který se inspiroval ve slavném stejnojmenném Japonském filmu - viz komentář Tsuki (21.03.2014)

Jediné, co mi film maličko kazilo, byla (lámaná) angličtina, jež zněla z úst japonských samurajů opravdu všelijak, žádná další negativa, která bych tu musela nějak výrazněji rozmazávat, mě už ale nenapadají (snad kromě nedůstojného konce velkého stříbrného samuraje). Zaujaly mě především nádherné kostýmy a líbivé choreografie soubojů (více krve by jim nicméně neublížilo), děj a vizuální stránka zase příjemně asociovaly další asijsko-americké filmy od "Posledního samuraje" (Evropan mezi Asiaty, motiv vykázání a touhy po znovunabytí cti, poloviční happy-end) až po "Zakázané království" (magie, odlehčující vtípky), a přesto dokázaly bavit celé dvě hodiny bez toho, aby si člověk musel říkat "hmm, to už jsem viděl"... Kdybych to měla jednou rozvitou větou shrnout, nejedná se o nejlepší film roku, ale i přes lehce pohádkový nádech a strach budící americkou koprodukci, je "47 Róninů" filmem kvalitním a návštěvu kina si určitě zaslouží. Jen mám takový neblahý pocit, že půjde o další propadák - zdání (v tomto případě nezajímavý trailer) holt někdy skutečně klame.:-( P.S.: Keanu Reeves nikdy nebyl můj typ, ale lhala bych, kdybych řekla, že mu to tu nesedělo.;-) (28.12.2013)