Na život a na smrt

Hrdinové Svazu amerických republik jsou drsní hoši. Tak například umí slanit třistametrovou kolmou skálu úplně bez lana, aniž by se rozjebali na kaši, a to navíc každý se třemi a více kulkami v těle. S takovou záštitou (slovní základ zachcat) demokracie spím jako miminko a vůbec se nebojím zlého šejka, jako vystřiženého ze Šehrezádiny nejhorší noční můry! No, co vám budu povídat. Velmi autentické! Křížová palba asi tak stovky ákáčtyřicetsedmiček kombinovaná s hustě střílenými protitankovýmí granáty způsobí vypatlanému, kulkovzdornému mariňákovi, který kosí nasraný, zlý Taliban po tuctech, pouze pár škrábanců a modřinek a sundá jej třistanábojovou salvou až popravčí četa asi tak z metru. Korunu tomu nasadí hrdinná, cigánská osada, co si klidně nechá kvůli jednomu okupantovi uřezat hlavy na tytrubko. No paráda! S rukou na koulích teď hrdě vzhlížím ke hvězdotřpytnému praporu a lituji, že u nás taky nemáme hrdinné námořnictvo! Z fleku bych se chtěl stát nezdolným, řemeslným vrahem, plným lásky ke spoluvymaštěncům a vlasti. S mým vojenským výcvikem u lučištníku se mi to už asi nepodaří. (02.01.2014)

Voják kdekoliv na světě spadne na namrzlém chodníku, způsobí si těžký otřes mozku a komplikovanou zlomeninu klíční kosti. A zůstane ležet. Americký voják, nejlépe z Navy SEALs, si vyzkouší pevnost afgánských skal i to, kolik olova v sobě unese. S prostřílenými končetinami a nespočtem nárazů o ostré skály úspěšně v počtu čtyři vzdoruje popravčí četě o dobré stovce oddaných bojovníků radikální nábožensko-politické skupiny (i když v pitevní zprávě jednoho z vojáků stálo – ano, má to nálepku „podle skutečné události“ – prý opravdu, že to koupil hned jedenáctkrát). A ještě dokáže tupě skandovat o nesmrtelné Americe a zlobivém Talibanu. Tihle elitní chlapáci si chvilku poleží v lese, pokecají o životě a jeho nástrahách, aby mohli ve skálopevných bratrských svazcích spustit totální inferno. Jako jeden chlap, jako jeden dokonalý organismus. Tvrdý výcvik, taktika a zkušenost tu stojí proti neuvěřitelné odhodlanosti. Pateticky se tu umírá, ale ani to nevadí. Prostě to k tomu tak nějak patří. Vedle Království jde o suverénně nejlepšího Petera Berga. Americký filmař si to u mě vyžehlil po neuvěřitelně uřvané a naivní Bitevní lodi. Také tady spoléhá na efektní zpomalovačky, kontaktní kamerové olizování vojenské techniky a výrazné barvy v syrovém vizuálu a nechává často vzpomenout na Michaela Baye nebo Michaela Manna – naštěstí jen v tom nejlepším světle. Hlavně přichází s látkou, která je mnohem ambicióznější, než filmové týrání s Bitevní lodí. Řemeslně je to nesmírně precizní (výprava, zvuk a kamera jedou na maximum), takže vypnout mozek, zesílit zvuk a díky za to!! (04.01.2014)

Místy to má velmi slušnou atmosféru a akční scény jsou natočeny velmi poutavě. Nálepku "podle skutečný události" tomu taky nikdy neupře, takže to svoji hodnotu a příběhovou sílu určitě má. Nicméně kdo ví, jak se to ve skutečnosti odehrálo, že? Nutno podotknout, že místy ten film působí dost blbě (propuštění pastevců takovýmto způsobem, nesmrtelní vojáci, Afghánci proti sobě kvůli Amíkovi). Po filmový stránce to na mě prostě zapůsobilo jen polovičatě, takže musím hodnotit pouze průměrně. 60% (11.01.2014)

Tak nevím, jestli pan scénárista nebo nakonec pan režisér, udělal ze skutečného příběhu pohádku, ale když si odmyslím ty bungee jumping skoky bez lana, kulko vzdorné mariňáky a kurva drsné dialogy, které končí samo sebou v sekci láska, bratrství a rodina nadevše, tak se mi ten příběh sakra líbil :) Naprosto dokonalý úvod, neskutečné dilema a překvapující zvrat s celkem slušnou hudbou (kterou já většinou nevnímám) ale tady mi udávala čas, kdy mám brečet, respektive více :) A ač bych měla být asi vlastenka, tak stejně obdivuji každého, kdo nasadí svůj život pro dobrou věc! A pro někoho závěrečné fotky citové vydírání, pro mě třešnička na dortu. (19.02.2014)

Brotherhood, Sacrifice, Team Commitment. Ve filmech podobného ražení velmi frekventovaná hesla, která sice lze pochopit, ale už je těžší jim uvěřit. U Berga jsem ten problém neměl. Ať už to bylo nezvykle potrhanou, opravdovou krví potřísněnou a na půl žerdi vlající standartou, závěrečným fotoalbem s podkresem Petera Gabriela či lidskostí, přinášející smrt i život, tahle pocta mužům, co zůstali v sítu, aby občas dopadly jako řešeto, nebředla v obvyklém močále umělého patosu a kovbojské sebestřednosti. Je fakt, že Peter „Battle(ship) is my Kingdom“ Berg se mohl ve své doméně o pár minut krotit (jeden zámořský kritik tu akční řež trefně pojmenoval „War Porn“), ale to by zase divák nezjistil, že žabáci z námořnictva fungují dál, i když v sobě mají více olova než zástěra u rentgenu.. (11.01.2014)