Na život a na smrt

Nepříliš sofistikovaná válečná řež, která mě v první polovině děsila svým odporně americky černobílým viděním světa, v němž je kdokoli s turbanem na hlavě nebezpečný nepřítel. Tuhle výtku naštěstí maže poslední třetina, která se v tomto ohledu vrací zpátky na zem. Survivalově-bojová část mě i při své přepísklosti docela bavila. (05.01.2014)

Brotherhood, Sacrifice, Team Commitment. Ve filmech podobného ražení velmi frekventovaná hesla, která sice lze pochopit, ale už je těžší jim uvěřit. U Berga jsem ten problém neměl. Ať už to bylo nezvykle potrhanou, opravdovou krví potřísněnou a na půl žerdi vlající standartou, závěrečným fotoalbem s podkresem Petera Gabriela či lidskostí, přinášející smrt i život, tahle pocta mužům, co zůstali v sítu, aby občas dopadly jako řešeto, nebředla v obvyklém močále umělého patosu a kovbojské sebestřednosti. Je fakt, že Peter „Battle(ship) is my Kingdom“ Berg se mohl ve své doméně o pár minut krotit (jeden zámořský kritik tu akční řež trefně pojmenoval „War Porn“), ale to by zase divák nezjistil, že žabáci z námořnictva fungují dál, i když v sobě mají více olova než zástěra u rentgenu.. (11.01.2014)

"IT'S NOT A CURSED OP. THERE'S NO CURSE. IT'S JUST AFGHANISTAN. THAT'S ALL." ------------- Peter Berg sa pomaly stáva pánom filmovej akcie a Mark Wahlberg jeho verným kolaborantom. Niet sa čomu čudovať, spolu im to ide naozaj ladne. Nechýba ani božský, Jablonskyho soundtrack, vycibrená akcia a hviezdne nabité obsadenie. Vzdialenosť filmového spracovania od reálnej operácie Red Wings komentovať nejdem. To majú na starosti kritici z diskusie. Za tie roky sa tam toho slušne nazbieralo. (23.08.2018)

Keby šlo o fiktívny príbeh, ohrniem nos. Lenže zhruba takto sa to stalo a handrové hlavy ich museli naozaj tak dokaličiť, aby ich konečne zastavili. Do obstojne realistického príbehu začne v druhej polovici presakovať spomalený bayovský pátos na digitálnom pozadí, ale inak je to pekná režijná prácička. (10.01.2014)

Už od začátku filmu vám Berg podprahově vnucuje jedinou a postupem filmu lehce otravnou myšlenku, která se ve jménu průměrné inteligence amerických diváků transformuje do tupého skandování: "USA! USA! Marky Mark! USA!". Když skončí půlhodinový emocionální prolog plný ujištění, že filmová banda "bratrů ve vraždách" je na vaší (dobré) straně a ochraňuje pro VÁS svobodu v Afghánistánu proti Talibanu, který sice podporovala, vyzbrojovala a cvičila po celou studenou válku, ale koho to teď kurva zajímá! Vrhnete se vstříc dvacetiminutovému válení se v lese a debatování o tom, jaký že to kůň má největší péro, aby dostatečně uspokojil manželku coby svatební dar. Když si s mírnými spánkovými výkyvy vyslechnete všechny trampoty rodinného života a postavy elitních zabijáků vám dostatečně zdůrazní fakt, že by klidně mohli být vaši nejlepší kamarádi , kteří teď jen shodou okolností mastí ptáka nad válkou, přijde největší twist filmu a zároveň vrchol herectví. Zahrát členy Navy SEALs a předstírat, že vraždy civilistů a zvlášť dětí jsou nemístné a ošklivé fuj fuj věci, které se nikdy, ale opravdu NIKDY v historii amerických válek nestaly! A když už, ta zhovadilá CNN pod cenzurovou kontrolou Pentagonu je neobjektivně rozmázla! Herecká poezie, zvláště když u toho člověk zná ty skutečné statistiky počtu headshotů šestiletých "teroristů". Ale co, ten film může sledovat třeba 20 leté americké "dítě", které sice může od patnácti řídit auto, ale pivo do ruky vzít nesmí, a nedejbože, co kdyby to sledoval někdo od armády, která spolufinancovala film! Co si budeme povídat, Wahlberg to uhrál na Oskara! Sám lidumil Marky Mark se pak stává ústřední postavou adaptace představy sedmiletého dítěte o bitvě, a i když by se snad mohlo zdát, že tento film je úžasný svojí realističností, při pohledu na závěrečné statistiky: počet vypálených kulek 3 699 454 ku 169, počet střelných zranění 0 ku 6888, počet mrtvých 345 ku 3, člověk se vrátí do reality amerického klišoidního patosu o nesmrtelných hrdinech. I po vypnutí mozku člověk žádnou extázi a drama nezažije, takže film jednoznačně selhal na všech frontách, jelikož měl působit jako lehce naivní náborové video do americké armády a ve výsledku divákům sdělil jen to, že i v elitních amerických jednotkách jsou natolik velcí diletanti, že Americe může válku s klidným vědomím vyhlásit i San Marino, přičemž bude mít rovnocennou šanci na vítězství. 55% (03.01.2014)