Den nezávislosti: Nový útok

Nejsem si úplně jist, co tamní divák očekával? Druhý díl Den nezávislosti zašel do absolutní lidské krajnosti, kterou bychom si jakožto diváci nedokázali ani představit. Tudíž se Roland Emmerich opět překonal a připravil si budoucnost s emzáky a se vším všudy kolem toho. Nejkřiklavější ze všeho je americký patriotismus, který vysloveně teče proudem snad z každé scény. Kdyby dodal, že film v jednu chvíli vysílá live TV Amerika do sto padesáti států světa, kdy na dvě hodiny zrušili všechny kanály a nechali by běžet jenom toto, nikdo by se mu nemohl divit. Na druhou stranu mě trošku mrzí, že si Roland neumí udělat legraci sám ze sebe a nedokázal z tohoto filmu udělat druhý díl Hvězdné pěchoty. Po straně scénáře v tom naděje rozhodně byla. Za to si ale připravil dokonalý digitální vizuál, který ho zachraňuje všude kde se dá a vlastně ho zachránil i po zbytek filmu. To jediné totiž zaručuje kvality tohoto filmu a vyvyšuje ho alespoň do standardní Emmerichoviny. Takže, co že jsme to vlastně vůbec chtěli? (10.05.2017)

Beztvará a rutinní sci-fi, které chybí šťáva a otravuje všemi současnými neduhy, na které si divák jen dokáže vzpomenout. Destruktivní efekty nastříhané za sebou, bez ladu a skladu, bez napětí, tempa, emocí. Představuje několik starých známých, se kterými tvůrci neumějí zacházet, a hlavně partu nevýrazných teenagerů, kteří jen otravně sténají a křiví ksicht, když se na poslední chvíli něčemu vyhnou a kterým bych nesvěřil dálkový ovladač, natož na ně spoléhal se záchranou planety. Mimozemšťané se vrátili, samozřejmě silnější a vyspělejší. A s nimi americké vlastenectví, destrukční orgie a velkolepé triky. A dějově zoufale nastavovaná kaše. A tak se všichni dvě hodiny potácejí v nevýrazných kulisách a doufají v řešení shůry. To nepřichází, protože Roland Emmerich už dávno nemá tak pevnou ruku a hlavně měl kolem sebe zřejmě mizerného dramaturga a nerozhodné producenty. V rámci katastrofických popcornovek nemá nový Emmerich co říct. Víc letadélek a větší lodě ještě jaro nedělají. Naštěstí. (01.08.2016)

Pôvodný Deň nezávislosti je pre mňa synonymum slova blockbuster, vo svojej dobe to bolo niečo nové a poriadne veľkolepé, takáto mimozemská invázia tu ešte nebola a aj keď ma už nebaví tak, ako kedysi, predsa len je to klasika, pri ktorej rád občas vypnem a pár scén si aj dosť užijem. Od tejto novej verzie som pre istotu moc nečakal, aby som nebol zbytočne sklamaný, ale aj tak to dopadlo veľmi zle, tu nefunguje absolútne nič. Ale aspoň mi to bolo jasné už po pár minútach. Nerozumiem tejto voľbe zasadiť dej akoby do budúcnosti, aj keď je to vlastne len alternatívna súčasnosť, kedy sa ľudstvo vďaka mimozemskej technológii výrazne posunulo, keď sa aj tak nejedná o vyrovnanú vojnu, ale opäť prakticky len o čisté vyhladenie, kde ľudstvo technologicky nemá aj tak žiadnu šancu. A pritom vo filmoch s tématikou invázie je podľa mňa aj tak najatraktívnejšia práve tá konfrontácia reálnych súčasných technických možností s vyspelou civilizáciou. No ani dejovo mi to vôbec nevyhovovalo, tu absolútne nefunguje to ideálne dávkovanie tajomna, informácií a akcie, ako napríklad aj v pôvodnom filme, ktoré malo ideálnu štruktúru, toto je celé úplne preplácané a tak aj keď sa tu toho odohrá relatívne dosť, je to len hrozná nuda. A nijak to nepodporia ani postavy, síce sa vráti takmer kompletné obsadenie pôvodného filmu, ale z nich za niečo stojí a má nejaký zmysel jedine Jeff Goldblum, zvyšok je tu len na to, aby sa nostalgicky objavil a pritom to aj tak vôbec nefunguje. A z nových postáv zase nesklame jedine William Fichtner, no nemá moc pristoru. Ten sa zbytočne dostal vlastne len mladej generácii a síce ani Liam Hemsworth a ani Maika Monroe nepatria medzi jej najhorších predstaviteľov, v takomto filme nemajú moc čím zaujať. Po akčnej stránke sa tu tiež moc chváliť nedá, za niečo stoja jedine tie rozsiahle deštrukčné scény, ako pristánie obrovskej lode, to aspoň bolo celkom zaujímavé, inak všetky tie prestrelky a letecké scény sú už len nepodarenou variáciou na scény z pôvodného filmu. Takže Roland Emmerich je síce stále megaloman, ale v tomto filme mu už okrem tej veľkoleposti nefunguje absolútne nič. Nový Deň nezávislosti je presne taký film, akého som sa aj najviac obával, typický príklad súčasného blockbusteru, kde ma bavili možno tak dve minúty, inak je to len nezaujímavá nuda. 35% (26.09.2016)

Jako velkorozpočtové scífko s výrazně sebeparodickými prvky vcelku dobré. Ovšem jen jako velkorozpočtové scífko s výrazně sebeparodickými prvky. Udělat k tomu hačačá nebo hajají, pustit na plazmě větší, než velké, aby vynikly všechny ty pičitčové triky a Goldblumovy tiky, odšpuntovat ludmilu a sežvejknout nějaké pryngls. To ano. Vše však s mozkovnou vyhozenou na neutrál. Protože jak by u toho jeden začal přemýšlet, tak by se dosti podivil. (31.08.2016)