Inferno

Ačkoliv bez výhrad sdílím názor Lucia Fulciho, že oč je Argento lepší komponista působivých scén, o to horší je scenárista, tady mi bezdějovost vůbec nevadila, protože Argento se konečně nepokoušel o nějakou šokující (čti: trapnou) pointu, které mu asi tradičně vymýšlel ten šimpanz z Phenomeny. Tady to je jenom o atmosféře a pěkné barevné paletě. I když, mezi náma, posledních zhruba 20 minut, od útoku krys, už je to i tady velmi strojený, nepřesvědčivý scenáristický zmar. To by se mi u již zmíněného Fulciho, Bavy, Lenziho a jiných režisérských matadorů nikdy nestalo. Argento není moje krevní skupina. (30.08.2020)

Namlsán po skvělé Suspirii jsem asi čekal moc a dostal jsem málo. Samozřejmě i zde je kladen důraz na estetickou stránku a cit pro kontrast, ale pravou alfu a omegu to postrádá. Základní kostra je příliš vratká, aby dokázala udržet nános hrůzy a nezachrání to ani výrazné výtvarné řešení. Přesto a jsem tomu rád, dokáže Inferno pracovat alespoň s formováním psychiky herce a tahle sonda zachraňuje jinak dost velkou nudu. O trochu hůře je na tom hudba, která sice využívá syntetické klávesy, ale namísto toho, aby prohloubila napětí, jej nepřímo nabourává. Inferno sice má to, co bych od takového filmu očekával, ale nic navíc. I proto tři hvězdy. (06.06.2009)

☠ Video Nasties, The Complete 72 Banned Titles List 8/72☠ .Kresťanský fanatici s VIDEO NASTY mi pripravili nepekné prekvapenie. Ako mohli takýto filmový a umelecký skvost zaradiť do zakázaných filmov ktoré pohoršujú mládež ? Násilie na ženách? nulové, nahota? jedno mokré tričko, gore? jedna drsnejšia vražda ktorej zverstvo sa ukázalo asi v dvoch sekundách. Poznám milión horších filmov ktoré by si zaslúžili zaradenie do Video nasty ale tento v žiadnom prípade nie. A to z niektorých dôležitých faktorov. Umelecký presah tejto snímky je nezmazateľný. Práca s kamerou, farebnosť, vizuálne orgazmy interiérov a exteriérov ma na toľko pohltili že som nevnímal, a ani nepotreboval vnímať, absenciu príbehu, ktorá je v takýchto surrealistických príbehov normálna a povedal by som že až tradičná, a zopár nelogických jednaní hercov a to hlavne zo začiatku. Pretože tu išlo formálne o obrazovú kompozíciu, nejaký príbeh bola iba bokovka ktorú každý konzumný divák vytkne hneď pri prvej šanci kritizovať. Keby sa však nechal uniesť snovým obrazom Daria Argenta a skvelou hudbou Vivaldiho a Keitha Emersona možno by prežil fantastický audiovizuálny zážitok ako ja... ale je možné že by to už nerozdýchal. Každá scénka, každý moment bol v tejto snímke umelecký. Nebojím sa tvrdiť že sa Belgický surrealistický tvorcovia Hélène Cattet a Bruno Forzani nechali touto snímkou nesmierne inšpirovať. Nejde síce o žiadne Giallo, ale odkaz v ich snímkach je vidieť, a to patrične Toto bolo naozaj niečo výnimočné. (17.08.2014)

Inferno tvoří spolu se Suspirií a Armádou démonů volnou trilogii o Třech Matkách, napůl čarodějnicích a napůl bohyních, které ovládají svět. Příběh mladé básnířky se odehrává v New Yorku ( oblíbeném městě italských režisérů - Fulci, Deodato..), kde jedna z Matek sídlí. Surrealistická noční můra mistra Argenta, kdy jeho oblíbené barvy: modrá-červená, černá-bílá a žlutá spolu se strašidelnou hudbou ( Keith Emerson) vytváří stísněnou, tajuplnou a ponurou atmosféru příběhu. Najdeme zde také typické znaky Argentova rukopisu - antikompozici a smysl pro detail. Scéna v zatopeném domě s lekačkou ( lekl jsem se stejně jako při sledování Čelistí, když potápěč prohledává poškozený člun) je mrazivá a děsivá zároveň... (18.08.2010)

Inferno má opravdu podmanivou vizuální stránku a některé scény se svou „krásou“ opravdu zaříznou do paměti. Problém je však v nedějovosti. Jednoduchý námět zde prakticky jen rámuje sled epizod, kde postavy v poměrně dlouhých a trýznivých scénách jdou na porážku, a děj se nikam neposouvá. Za svým předchůdcem Inferno zaostává pak i herecky a hudebně. Přesto rozhodně stojí za vidění. (04.06.2018)