Captain America: Návrat prvního Avengera

Jedničku jsem neviděl, nepřesvědčily mě trailery ani (ne, že bych na to úplně sázel) modrá čísla tady. A hlavně žánr, který nepatří k mým oblíbeným. Dvojku jsem zkusil a světe, div se, bylo to s pořádným překvapením. Jakožto ignorant comicsového impéria Marvel a jeho výplodů mi tenhle ze služebně vůbec nejstarších amerických superhrdinů hodně zvedl náladu. Druhý výlet chlapíka s krystalicky čistými morálními hodnotami je tak trochu jiná liga. Zase tu máme menší i větší zlo, zase chce někdo urvat něco pořádného pro sebe. Klasika. I když mile opepřená o špionážní hrátky s paranoidním nádechem. Co ale potěší nejvíc, je rozhodnutí omezit digitální efekty ve prospěch fyzické akce. Ta je náramná. Přehledné honičky, ručně snímané bitky. Vše je intenzivní, dokonce některé přestřelky připomenou pro mnohé nedostižného Michaela Manna. A nevadí ani ten divný bojový štít – sorry, fandové. Ono obecně to má tenhle skautík s ohledem na další marvelovské hrdiny náročné – jeho kolegové jsou efektnější a pro dnešní mladé diváctvo rozhodně víc cool (třeba šovinistický narcis Tony Stark). Potěší ovšem, že se do popředí velmi sympaticky dere příběh a jeho postavy. A netlačí se v jejich případě za každou cenu na pilu, takže Nataša a Rogers mají přirozený vývoj, kdy je nadržené nikdo necpe na toalety. Ale ať jen nechválím, mrzí mě, že poctivá akce nevydržela do konce, kdy otočíme o sto osmdesát stupňů a sledujeme typicky comicsově destruktivní akci, ve které navíc otravuje létající Falcon. Škoda. Ale dokážu to odpustit. Možná i proto, že pouze pro tržby namlsaní hlavouni šli tentokrát do risku a 170 milionů dolarů vložili do poměrně nezkušených rukou. A to jsem měl po prvních pár minutách na jazyku něco ve stylu „moje milá Scarlett Johansson, vzpomeň si na roky minulé a začni zase točit hutná dramata“. Beru zpátky, ve třetím dobrodružství Kapitána Ameriky ti to odpustím. Snad nebudu litovat. (11.08.2014)

Steve Rogers nám potemněl a pojal záměr vztyčovat ukazovák za hranice stříbrného plátna k otázce směřování našeho reálného světa. A docela mu to prospělo, i když hlavním tahákem se pro mě po svých prvních sekundách před kamerou stal Robert Redford. Víc jak dvouhodinová stopáž mi tentokrát přišla poněkud dlouhá, ale hajlující Hydry a jejich převratný boj o životní prostor (a to, že se díky němu Agents Of SHIELD stali v poslední třetině první série velmi atraktivní záležitostí) prostě potřebují adekvátní čas - a objektivně vzato si ho zaslouží... i když jak říkám, o čtvrt hodiny míň by to klidně sneslo. Opakované střetávání nejameričtějšího Kapitána s jeho novou srdcervoucí Nemesis je jedna z těch věcí, které jsou ve filmu navíc a jen přidávají další zápletku tam, kde jí není vůbec třeba (nebo máte pocit, že by do třetího Kapitána nebylo co dát?). Nutno ale přiznat, že hlavně díky práci Trenta Opalocha (který si odskočil od svého souputníka Blomkampa na kariérně velmi promyšlený melouch) jsou hlavně superhrdinské soubojové scény opravdu výživné, a vůbec celkově je vidět, že se z Marveláckého filmového univerza už stihl stát neotřesitelný moloch, který si může dovolit hodně investovat, protože ještě víc vydělá. Otázka je, kam až si tvůrci myslí, že můžou v měřítku hmoty a její destrukce zajít, a jestli se dokáží zastavit včas, než se to stane trapným jako třeba v Sins Of A Solar Empire, které rozšířením Resistance přepadly přes hranu akceptovatelnosti (a to je řeč o vesmírné budovatelsko-dobyvačné space-porn strategii s tisícovkami křižníků, orbitálními megakanóny a superstanicemi;)). A pokud jde o nedostatek informací, kterým hlavní hrdina trpí nejméně do poloviny filmu... je to dobrý pokus, ale to by nesměl být Kapitán Amerika 2 už devadesátýosmý kus miliardové skládačky comicsových adaptací jistého velmi vychytralého vydavatelství (prostě odhadnete jak se asi věci mají). V konečném účtování asi takhle... řekl bych, že si tentokrát tvůrci na jedné straně ukousli trochu moc velký krajíc a na druhé straně se všechno čím dál víc podřizuje rozvíjení kšeftu jménem Marvel Comics Film Universe. Faktem je, že je to rozhodně komplexnější a zajímavější než první díl, ale tou osmdesátkou, kterou dám, si jistý nejsem. (15.11.2014)

Kromě kapitánovy postavy (a povahy) je to snad úplně ve všem jiné než první díl... A přitom stejně skvělé. Nebo možná ještě o trošku lepší. Roztomilé nostalgické retro vystřídala digitální "současnost", v níž hrdina z let čtyřicátých řeší konspiraci z let sedmdesátých. Nejčastější výtka na adresu nepřehledné a chaoticky sestříhané akce se mě netýká - možná je to tím, že jsem viděl 2D, ale všechny scény mi připadaly perfektně srozumitelné a propracované. Navíc se mi líbilo, jak režiséři odkazovali na klasické bijáky typu Francouzská spojka (Furyho automobilová paráda), Srdečné pozdravy z Ruska / Diamanty jsou věčné (úžasná kapitánova rvačka ve výtahu mi připomněla jak Bondův souboj ve vlakovém kupé z 'Pozdravů', tak jeho rvačku ve výtahu z 'Diamantů'), a pak všechny ty Rozhovory, Tři dny kondora a jim podobné... Zkrátka zábava, zábava, zábava. Vděčný humor dokonale smíchaný s vážnějšími momenty, vynikající postavy. A vůbec mi nevadí, že se z k závěru originalita lehce vytratila a druhý kapitán se stal 'obyčejnou marvelovkou'. Vůbec, protože pořád byl zábavný až hanba. Technickou stránku asi nemá smysl víc chválit - trikově je to přesně takové absolutorium, na něž jsme od ILM zvyklí, a třeba helicarriery vypadají naprosto božsky a nedá práci představit si, že něco takového doopravdy existuje. Jedinou výhradu mám k Jackmanově nehudbě, protože Captain America má vynikající motiv od Alana Silvestriho, a ten tady byl použit pouze na začátku a víckrát už ne. Jen Jackmanova pseudo zimmerovská vata.__P.S. Díky scenáristům, že do děje nakonec zařadili Peggy Carterovou, to je tak krásná scéna!__P.P.S. Zmínka o Strangeovi mi udělala strašnou radost, a to jsem ještě netušil, co přijde během titulků. (12.04.2014)

Kdo by to byl řekl, že bude stačit pár roků, abych docela zásadním způsobem přehodnotila svůj pohled na takovýhle film. Soundtrack mi hraje do sluchátek prakticky nonstop, protože nic nepotěší při ranním výběhu tolik jako ty infarktové vřískající trumpety, nebo co to je, co hrají, kdykoliv Bucky skočí z nějakého povrchu a dělá reklamu na L'Oréal pro temnou stranu síly. Pořád je tam tedy milion věcí, co bych viděla jinak nebo nejraději neviděla vůbec, ale aspoň že rány pěstí dělají v obličeji modřiny. (25.11.2014)

Kapitánova druhá štace vymaže posměšný úšklebek z tváře většiny pochybovačů. Hutná techno-thrillerová atmosféra nastartuje úvod neuvěřitelným způsobem. Co úvod. První hodina a půl je dokonalá, korunovaná potyčkou na dálnici, která bere dech ve stylu Nelítostného souboje. Závěr pak zamíří do povědomých vod Marvelu a v nařachaném finále lehce shodí tu snahu jít na to trochu jinak. Nijak výrazně to ale nevadí. Evans se pro roli Steva Rogerse narodil, ale Zimní voják v budoucnu doufám dostane vlastní film, nebo se tím popasujou komiksově (kdo četl, ví co myslím ;-) protože to... myslím tím mojo prostě v sobě má. Redford malinko zklamal, tím že nebyl za koho jsem ho považoval, i závěrečnou konfrontací. Bratři Russoovi neskutečným způsobem válí a možná je to i díky Opalochově dynamické kameře, ale akce je pastva pro oči. Příběhové odklony od komiksu jsou zajímavé, nabízí mnohé interpretace věcí příštích. Náhled do Age of Ultron taky navnadil a naznačil tu zmiňovanou temnou atmosféru. Perte to do mě, chci víc. (06.04.2014)