Ďábel v těle

Vždycky, když mě malarkey tahá ke sledování nějakýho hororu, připravuju se na nejhorší. Tentokrát však strejda malarkey překonal sám sebe a s tímhle filmem posnul hranice odpadu, zase o o několik palců níž. Další mongol co si myslí, že když si veme digitální kameru a natoči film jako dokument budou mi lidi říkat Martin Scorsese. Já až obdivuju tu veleimbecilitu když někdo natáčí kus podlahy, nebo zhasne a nechá postavy křičet výkřiky typu "utíkej, utíkej. Viděla si to? Pozor. Ááááá". Jako až dojde v zoo potrava pro šelmy, tak bych tam začal házet "tvůrce" tohohle "filmu". (30.10.2014)

Filmů s tématikou vymítání je obrovská kopice a tenhle patří k těm průměrným. Nijak nepřekvapí, ale ani neurazí. Hlavní problém byl v naprosté nevyrovnanosti celého filmu. Začátek je pomalý a nezáživný, potom nastává část středu a přece jenom už se něco začíná dít. Pořád to ale není nic moc a vy pořád očekáváte ten úchvatný konec, kde to všechno vybuchne. Asi tak poslední čtvrt hodina z celého filmu je potom velmi dobrá a vlastně to je i jediný důvod proč dávám 3*, protože ty lekačky na mě bezvadně fungovaly. Takže si v klidu užívám konce a pak se najednou objeví závěrečné titulky. Koukám na to s otevřenou pusou a říkám si, že to snad nemyslí vážně. Ale bohužel mysleli. Úplný závěr je spíš pobídkou k pokračování, ale rozhodně ne ukončením. (25.05.2013)

V roce 1999 způsobil snímek The Blair Witch Project hotový poprask a tvůrci z něj vytřískali nehorázné peníze. Co na tom, že tehdy oblbli spoustu důvěřivých lidí, kteří jim na ono „podle skutečné události“ sedli na lep. Dodnes jejich film patří mezi nejoblíbenější a nastartoval snad nekonečnou (found footage) a pseudodokumentovou mánii. William Brent Bell a jeho The Devil Inside se však od většiny následovníků liší a přibližují se zmíněné Blair Witch především tím, že i se mu povedlo z tohoto amatérského snímku vytřískat neskutečný balík. Především pak v začátcích prodeje. Jakmile však diváci zjistili, že jde o prachobyčejný průměrný exorcistický film, který nenabízí nic nového, začal zájem klesat a dnes už po něm pomalu neštěkne ani pes. Svůj účel však film splnil, tedy hlavně pro tvůrce. Nemůžu říci, že bych byl ve finále z jeho zhlédnutí přímo zklamaný či unuděný k smrti. Doporučit bych si jej však v žádném případě nedovolil. Přesto i já se přikláním spíše k tvrzení, že film jako celek moc nefunguje. Především těží ze slepence několika zajímavých scén (vymýtání), ve kterých se alespoň částečně podařilo navodit zajímavou atmosféru. Jenomže se zde vyskytuje velké množství nezáživných dialogů, které jsou místy na můj vkus až moc křečovité. To samé by se však dalo tvrdit i o samotném konci, kdy se příběh začal zmítat v podivném chaosu, jako by William Brent Bell vlastně nevěděl jak svoje dílo zakončit. Přeskakující démon z postavy na postavu už se jen snažil zachránit, co se dalo. Ale spíše to celkovému dojmu ještě více uškodilo. (02.09.2014)

Už mě ten rádoby dokumetární styl u hororů začíná pěkně štvát. Vždyť je to pořád o tom samém. Copak někdo nedokáže přijít s něčím novým? Zřejmě asi ne. Nejzajímavější ze všeho je ten filmový plakát. To už větší horor zažívám při jízdě metrem, když musí metro náhodou zastavit na nějakou dobu mezi stanicemi. Souprava při tom zůstane podivně nakloněná. Cítit je spálená guma. Lidská představivost začne pracovat na plné obrátky. Po chvíli se celá souprava dá do pohybu a dojede na konečnou. To se stává celkem pravidelně na Hradčanské. (09.05.2012)

Tohle mě docela chytlo. Začátek, kdy zjistíte, že je tu další ala home video, mě trochu vyděsilo, ale naštěstí je tu krásná Fernanda, která ze záběru téměr nezmizí, tak že je pořád na co koukat. Vymítání je velice "povedné" a posedlý se pěkně převádí, celkem se dalo předvídat jak se to bude ubírat, ale to nevadí. Konec je dost šokující a nezvyklý což je jen dobře. Takovýhle filmů víc a jsem spokojený. (08.09.2012)