Od písně k písni

Malicku, Malicku, proč už to nemáš v malíku? Pevně věřím a doufám, že se filmový poetik Terrence Malick vrátí k vyprávění příběhů. Páč tohle jsou naprosto nedivácké filmy, které už si publikum získávají velmi obtížně. Jeho filmy rozhodně není snadné mít rád, obzvlášť v posledních letech, kdy o opravdovosti a hloubce vztahů mezi postavami můžeme silně pochybovat. Možná ty neuvěřitelně dlouhé tvůrčí pauzy byly k něčemu dobré (pak vznikne zbožňovaný kus typu Tenká červená linie). Hluboce rozjímavý tvůrce nás minule zavedl do znudění moderního jedince, jeho vnitřní rozpolcenosti, kdy nás čekalo mnoho obrazové rozkoše, stejně jako mnoho nudy. Kameraman Emmanuel Lubezki je skvostný i tentokrát, netuším, zda on nebo herci skutečně chápali režisérovu vizi, ale v jeho (i hereckém) případě je to dokonalost sama. Jenže každá hra musí mít určitá pravidla. Za mě „lepší“ než předchozí Knight of Cups, ale příště prosím partnerské vztahy v nějakém uchopitelnějším provedení. PS: Natalie výtečně živočišná. (17.07.2017)

Nějak mi docházejí horrory a thrillery, a tak jsem konečně sáhl po předposledním Malickovi, který mi už nepěkně dlouho trčel v zásobníku. A je to hodně rozporuplná podívaná. Na jedné straně množství krásných záběrů, všeprostupující moderní poetika s nevtíravými monology na pozadí, jemná příjemná hudba, kamera v neustálém pohybu (kterýžto pohyb mi výjimečně nevadí, ba naopak oku lahodí), krásná Mara a spousta jiných krásných ženských, sympatický Gosling a plejáda známých herců i muzikantů. Na straně druhé prostředí které se mi bytostně hnusí, a to prostředí bezduchých vypatlanců a městských degenerátů, spousta jalových plků a spousta odpudivých večírků, Mara hraje navenek rádoby záhadnou a svou mlčenlivostí zajímavou, ve skutečnosti ale hloupou a povrchní husu která neví co chce, Fassbenderova postava producenta je přímo k zblití... Eh, hnusí se mi tenhle materialistický polosvět showbizu, jediná přirozeně moudrá a duševně krásná postava je tu Patti Smith hrající samu sebe. Závěrečný únik ústřední dvojice ve stylu "back to simple life" je jedna z mála možností úniku z jejich všeobklopující duchoprázdné mizérie, škoda že jim to ale trvalo dvě hodiny. (13.01.2020)

Njn, zase se jednou objevil "tak trochu jiný" film, než je běžná soudobá komerční produkce, tak šup s tím do modré barvy... ale co už, na téhle databázi mě to nepřekvapuje. Fassbender tyhle arogantní zmrdy hraje natolik věrohodně, až má jeden obavy, jestli jeho jeden z nejoblíbenějších herců není arogantní zmrd i v běžném životě :-) Rooney Mara je čím dál tím krásnější a herecky zajímavější. Ryan Gosling i tentokrát nasadil výraz utrápeného baseta. A Portmanka byla tentokráte nějaká divná. Jak moc jsem naivní, když doufám, že to v opravdovském hudebním světě takhle nevypadá? Že mu nevládnou povrchní hovada? (Ano, prvně jsem chtěl napsat jakože überfestovní yntelechtuálskej komentář, ale slovy klasika: "screw you, guys"). (23.07.2017)

Nejprocítěnější Malick od Tree of Life. Klasicky se jedná o zamotaný příběh, kdy nedokážete rozpoznat začátek od konce, což působí jako připomínka hlavního romantickému trojúhelníku. Rooney Mara tady skutečně září a je to jedna z mála rolí, kde ji vidím využít celou škálu emocí. Hudba a rozmanitá camea od úžasně upřímné Patti Smith po šíleného Vala Kilmera jsou pak kapitolou sama pro sebe. Filmu mírně podkopává nohy přepísklá stopáž a klasická Malickova nechuť k přehlednějšímu narativu, nicméně scéna s Holly Hunter na parkovišti a Goslingem s jeho otcem jsou emocionálně omračující. Krásný konec je pak třešničkou na dortu. (09.07.2017)

Film, který se dá posuzovat hned na začátku; do konce se s ním - tedy v něm - nic moc neděje. Všechno je tu celkem běžné (režie, kamera, herci atd.), ale ne docela. Kladou se řečnické otázky, na které se zevrubně odpovídá; a zásadní otázky, na které se neodpovídá; jak také jinak, když to jsou otázky věčné a život tak dočasný. Pokud film chytí na začátku, potom drží až do konce. Dokonce se dá říct, že je stále lepší, že zraje jako víno; v čem je ale stále lepší, se už dá říct asi obtížněji. Přese všechno postmoderní "příběh/nepříběh" jak vyšitý! Ostatně vždyť se stále jedná jen o jeden akord! Pozn: Vysoké rozlišení obrazu zde - na rozdíl od jiných filmů, kde je rušivé - funguje jako významný grafický prvek. (31.07.2017)