Prokletá vesnice

Moje čtvrté setkání s Anwarem a výsledkem je průměrný zážitek, i když zklamaný jsem tentokrát nebyl. Čarodějnice, prokletá vesnice, rituál, vyděšení venkované, oběť. Pěkné lokace - les s mlhou, potok, hřbitov a loutkové divadlo. Kdyby Maya tušila, co ji v rodné vísce čeká, ani by do ní nepáchla a rozlehlý chátrající dům by nechala raději napospas osudu. Na druhou stranu vesničané by si ji stejně našli, takže až tak na vybranou neměla. Hezký je motiv se stahováním kůže, i když si ho divák příliš neužije (nepočítám tu mrtvou holčičku v autě). Zato s podřezáváním se nešetří, a tak krev teče proudem hned několikrát. Film mohl být možná kratší, i když vcelku nenudil a docela utekl. Tedy nabízelo se strašení, jenže to zůstalo někde za rohem, a tak jde spíše o drama dívky pátrající po své minulosti s místy příjemnou atmosférou, pěknou kamerou a solidní hudbou. U některých mordů jsem si ale dovedl představit, jak je kamera snímá naplno.... (25.02.2021)

Další potvrzení faktu, že na indonéské filmy se už dávno nepatří shlížet s nedůvěrou, nebo dokonce spatra. Filmařsky prvoligové a scénáristicky obstojně průměrné béčko, směle snesoucí srovnání s obdobnými béčky "západními" či východoasijskými. Pro západního diváka navíc přitažlivé právě svou "asijskostí", konkrétně neotřelými reáliemi indonéského (javánského?) venkova, kde namísto islámu překvapivě frčí spíš pověry, kletby a černá magie. I děj je o poznání temnější a drsnější, než u většiny současných rádoby horrorů západních, které jsou často spíš středoproudovými rodinnými duchařinami, navíc s dětmi v hlavních rolích. (13.03.2022)

Uznávaný Joko Anwar si připisuje už 4 hororový zářez v kariéře, který u kritiků opět sbírá nadšení a chválu a já osobně jsem čekal sice trochu víc, ale když se ohlédnu za poslední měsíc, tak ze všech hororů, co vyšlo je tohle rozhodně nejpovedenější a nejzajímavější. Hlavní hrdinka se svou kamarádkou vydává do své rodné vesnice po 20 letech v domnění, že mohla po svých rodičích zdědit nějaké jmění, ovšem místo toho na ně čeká boj o život, jelikož ve vesnici je už dlouhodobá kletba spjatá s její rodinou. Velmi se mi líbila úvodní sekvence, kde by se napětí dalo krájet a zaujmou i scény, kde se popravují děti byť né explicitně, tak svou atmosféru to rozhodně má. Dojde i na pár podřízlých krků a stáhnutí z kůže. Film sice není děsivý, chybí lekačky a s gore se taky šetřilo, ale má to velmi zvláštní surrealní atmosféru i poměrně poutavý příběh, hezkou kameru a dobře budovanou mytologii. Vracet se k tomu nejspíš nebudu, ale své kvality film určitě má a za pozornost stojí. Příběh****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí***, Zábavnost***, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí***. 7/10. (26.07.2020)

Soustředěně vyprávěné hororové drama s atraktivní výpravou exotického prostředí odlehlé indonéské vesnice a jejího okolí, tajuplnou atmosférou prokletí její komunity obyvatel a nejednou drsnou scénou, jaké si Hollywood nemůže dovolit. Tara Basro v hlavní roli je nejenom hezká, ale důstojný i tahoun celovečeráku. Indonésané mě docela překvapují, umí dějově poutavou, formálně hezkou a na postavy zaměřenou filmařinu. Finále možná v reakcích některých postav přepálené, ale ne natolik, aby shodilo celkový zážitek. (11.10.2020)

Niektoré krvavé scény vyšli, ale najmä po tej zvukovej stránke, teda ten zvuk prerezania kosti, brúsenie mačiet, trhanie tkaniva, no proste všetky tie mäsiarske melódie - tie boli privedené do dokonalosti. Na druhej strane obrazová stránka nedoručila to, čo nám priniesli tóny. Ako by sa tvorcovia báli ukázať viac surovosti, viac toho hnusu, väčšina ostala skrytá. Pritom priestor tu na to bol a hlavne, je to predsa horor tak na čo šetriť červeným farbivom? (12.08.2020)