Režie:
Antoine FuquaScénář:
Richard WenkKamera:
Mauro FioreHudba:
Harry Gregson-WilliamsHrají:
Denzel Washington, Márton Csókás, Chloë Grace Moretz, David Harbour, Haley Bennett, Bill Pullman, Melissa Leo, David Meunier, Alex Veadov, Vladimír Kulich (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Ve snímku The Equalizer představuje Denzel Washington bývalého člena elitní tajné vojenské jednotky McCalla, který předstíral svou smrt, aby mohl začít žít poklidný život v Bostonu. Když kvůli záchraně života mladé dívky Teri (Chloe Grace Moretz) musí svůj dobrovolný odpočinek ukončit, ocitá se tváří v tvář extrémně násilným ruským gangsterům. Během tohoto zúčtování se v McCallovi znovu probudí touha po konání spravedlnosti. Pokud se tedy ocitnete v nesnázích s mizivou šancí na záchranu, a nemáte se na koho obrátit, McCall vám pomůže. Je tím jediným, kdo dokáže vaše problémy vyřešit jednou provždy. Je to Equalizer. (Falcon)
(více)Videa (18)
Recenze (1 165)
Pomalšie ale o to sústredenejšie, decentne gradujúce a luxusne si vychutnávajúce hlavného záporáka. Washington sa približuje postu áčkového Seagala a čoskoro sa mu nad hlavou rozsvieti svatožiara. Potešila ma vyváženosť suverenity medzi ním a Csokasom, dialógy, malá rola Billa Pullmana, krvavejší ráz než sme pri washingtonovkách zvyknutí, i záverečný Moby. Fuqua is back. ()
Denzel Washington vypadá trochu jako přežitý dědeček. Ani ne tak svým vzezřením (řekli byste mu 60?), ale spíš tím, koho představuje. Doby supermanovských, nepřemožitelných hrdinů jsou pryč a díky ukotvenosti v reálném světě a prostředí nijak zvlášť stylizovaném vypadá postava bývalého elitního vojáka Roberta McCalla nepatřičně oproti třeba Johnu Wickovi. Zápletka je přitom v obou filmech podobně nekomplikovaná - Wick i McCall chtějí žít klidný život, Wickovi zabijí štěně a ukradnou auto, McCallovi zbijí kamarádku-prostitutku. I když jeden je hnán čistě pomstou a druhý má šanci někoho zachránit, oba hledají svou spravedlnost a chystají se zničit zločinecký konglomerát. A právě zde je vidět zásadní rozdíl. U Johna Wicka chápete motivaci a nepodivujete se nad jeho konáním, protože je to součástí oné žánrové hry. Kdežto u Roberta McCalla si nejednou řeknete, proč to vlastně dělá, proč zachází tak daleko, proč se vlastně stará, když jeho vnitřní klid nic neohrožuje. Nebo vlastně víte - musí v závěru dojít k tomu, že začne pomáhat lidem, jenže cesta do tohoto bodu není uvěřitelná. ()
Temný rytíř z OBI. Respektive taková hobby verze Muže v ohni. Denzel jako supehrdina, který si vystačí s vrtačkou. letlampou a ostnatým drátem, pod Fuquovým drsným dohledem, jenž je někdy starosvětsky syrový, jindy spíš kutilsky srandovní. Koketérií s archaickým stylem trošku připomíná Jacka Reachera - tohle ale nechytlo. ()
„I'm everyone - and no one. Everywhere - nowhere. Call me... Clockman.“ Komiksový hrdina se stopkami, co decentní pivní cejchou a kostýmem obsluhy hobby marketu maskuje své dovednosti (klidně bych se ho bez okolků zeptal, kde mají hmoždinky).. Fuqua, snad i inspirován stejnojmenným seriálem z 80.let, zvolil hlavně zpočátku rozvážnější, dalo by se říci až staromilské tempo a bylo to ku prospěchu věci. Polemika nad provařenými klišé, nadužíváním detailů či teatrálními zpomalovačkami může být na místě, jenže děduška Denzel je neskutečný válec, kterému tu klidnou sílu a noblesní nadhled bez problému věříte. Když si v restauraci porovnává s úhlavním nepřítelem délku přirození ve stylu Mannova Heat nebo když posunuje po stole skleněné lebky jako karty smrti, nedá vám to nesmát se pod vousy. Apropo, když už byl Equalizer na konci tak v ráži, mohl zaskočit za Vladimírem Vladimirovičem a udělat to tak, aby i na kanále Rossija 24 uvedli, že ve své kremelské koupelně uklouzl na mýdle.. ()
Od nynějška si dvakrát rozmyslím, než jako obvykle agresivně vypičuju bobra v Obi, i když mě pro třicítky vruty pošle do stavebnin na druhou stranu toho jejich posraného hangáru místo do spojovacího materiálu hned vedle pokladen. Podle tohoto se totiž může docela dobře stát, že ten tlustý, upocený a špatně proškolený kokot nebude jen nějaká běžná socka z pracáku, co ze zoufalství bouchá za minimální mzdu. Ne, on to totiž klidně může být penzionovaný elitní vrah z Bisky, co se kariérně našel jako permanentní zaměstnanec měsíce v oddělení řeziva, jenž ve volných chvílích čte přeceňované sračky od Hemingveje, rád dlouze existenciálně filosofuje a je sveřepým ochráncem slabších, utlačovaných, vdov, sirotků a ukrajinských štětek. Takový týpek, dokonale trénovaný ve střelbě hřebíky a zacházení s kompletním sortimentem mechanického ručního nářadí, by mě pak za hrubost klidně mohl na sto metrů ukřižovat až v zahradním nábytku, umlátit gumovým kladívkem nebo opíchat lištovými rohy na plovoucí podlahy. Ač se jednalo o hloupou, unylou, patetickou a mnohdy až směšnou hovadinu určenou pro totální debily, poučil jsem se a už raději nikdy Nataše jednu nepřimrdám před jakýmkoliv hobby marketem, abych náhodou neměl druhý den v patách podobně reálného „Zabijáka z Hornbachu“! ()
Reklama