Úsvit planety opic

Downi na planetě opic to neměli nikdy lehké. O tom jsme se přesvědčili i v tomto remake, ačkoliv to ani remake vlastně není. Opice i lidé zde kráčejí po stejné stezce osudu, ale vyprávěcí prostředky jsou zcela jiné a, bože, ty triky! Triky jsou tak skvělé, že už jen kvůli nim se vyplatí usednout k tomuto filmu s thajskými kari chipsy, pivkem a tatarkou, jste-li na takové kombinace chutí. Příběh samotný naproti očekávání se vůbec nezabývá tím, co se stalo s planetou lidí, než ji převzali opuce, to je vlastně záležitostí úvodních titulků. Dozvíme se, že epidemie prakticky přivedla lidstvo na okraj totálního vyhubení. A opice si bezstarostné žijí dál v lesích, jejich civilizace je na úsvitu, aniž by vlastně tušili, co se stalo. No, lahůdka. A co čert nechtěl, vzápětí se všechno posere a napnuté vztahy mezi dvěma odlišnými entitami prasknou a pak teprve začíná peklo na Zemi a to v naprosto dokonalém vizuálním zpracování, jak jsem již podotkl. Myšlenka filmu je jednoduchá: opice, ač se proti lidem vyhrazují a to dost razantně, jsou pěkně zkurvenými rasisty, jednají nakonec úplně stejně jako oni. A prej, že opice neublíží opici. Pche! (13.10.2014)

Druhý díl této novodobé trilogie o planetě, která je spíš opic, než lidí, jsem se dostal vlastně náhodou. Nic jiného v televizi neběželo, tak proč to nezkusit. Když už ale nic jiného, tak reklama na Hollywood je to adekvátní. Technicky fajn, místy vlastně až fakt dobrý, ale příběhově mě to prostě nebavilo. Během filmu Vám je úplně jasné, že spolupráce opic a lidí nemůže mít dlouhého trvání. Neexistuje napětí, jen funkční akční scény. Ani herecky to neuchvátí a tak jsem nakonec skončil u tří hvězd, tedy u smírnějšího hodnocení, než u prvního dílu této trilogie. (19.06.2020)

Chvilku jsem se obával nějakého toho mezidruhového páření, prostě další předělávky Posrahontas, nakonec se však zaplaťstrana nejebalo. FIlm to je velice akční, psychologický, dramatický a thrillerický, nejeden třináctiletý opožděnec určitě mrkal na drát! Nám ostatním, co již víme, kde nechal tesař víru, nezbývá, než jen tak spokojeně přikusovat tepelně upravené kusy mrtvých prasat, případně působením mikrovln explodovavší zrna rostliny z čeledi lipnicovité, usmívat se nad naivní zápletkou a užívat si trikovou část. Plus Džugašviliho laškování. Fight Koba contra Caesar - z toho musí historikové vlhnout až za ušima. (27.12.2014)

Takhle inteligentní a dechvýrážející vyprávění s parádním CGI mi přináší euforii. Od začátku do konce vizuálně epická a zábavná jízda, při které se nadechnete na začátku a vydechnete až na konci. César je správný klaďas se všemi pozitivními vlastnostmi( chtěl bych ho mít za kamaráda) a Koba je naopak neuvěřitelně skvělý bad ass chamtivý a dychtivý po válce/pomstě i jeho vzhled působí neuvěřitelně ošklivě a zle. Za mě nad míru velká spokojenost, zde jsem to ale čekal, takže překvapený nejsem :) 95% (29.10.2014)

Tvůrce "trenažerského" Monstra po letech oddychu nezklamal a znovu natočil adrenalinový horor desetiletí. Ne drama, ne akční bombu. Prostě hutný hororový thriller bez lekaček a plný dusivé atmosféry lepkavého, nebezpečného pralesa. Snímek je nyní po francovském, lehce psychologickém originu zejména o opicích, lidé v něm téměř vůbec nehrají - sám Oldman je na plátně nejvíce 10 minut. Spokojenost pak mohla snadno být maximální, to by se ovšem jinak parádní scénář nesměl snažit přechytračit sám sebe, a na úkor nezbytné akce ve finiši servírovat až podezřele mnoho uzívaného moralizování. Blockbuster roku zdaleka ne, letní pop-cornovka jako vyšitá. (14.07.2014)