Grizzly zabiják

Medvěda Barta mám rád, ale učinkování v této taškařici si rozhodně mohl odpustit. Ani on sám jistě netušil, že se Aljaška může pochlubit jednoznačně nejpohotovější záchrannou službou na světě, která vyjíždí na místo činu dokonce ještě před samotným zraněním. A že přechod mezi temnou nocí a slunečným dnem zde trvá pouhých pár vteřin. Závažné nedostatky týkající se kontinuity prostředí či důsledků chování postav bohužel patřily k tomu hlavnímu, čím snímek Into the Grizzly Maze upoutal mou pozornost. Tím pádem jsem ani nestihl dostatečně ocenit lehkost, se kterou se tento půltunový pořízek vždy zcela neslyšně připlížil až za záda nicnetušících nešťastníků či s jakou samozřejmostí po vzoru Nea tento obří kolos uhýbal letícím kulkám. O to více mě pak překvapil samotný závěr snímku. Proskok digitálním ohněm evidentně připravil Barta o všechny schopnosti a jeho smrtonosné tlapy, prostřednictvím kterých ještě před malou chvílí potopil velký člun, se znenadání změnily na obyčejné kočičí drápky, které hlavní postavě v souboji na život a na smrt pouze lehce potrhaly vestu. Snaha o napínavý medvědí survival se absolutně minula účinkem. Into the Grizzly Maze má ve výsledku mnohem blíže ke komedii a já tak ze své pozice hororového experta uděluji snímku jednu milosrdnou hvězdu za Bartův výtečný herecký výkon. (28.09.2016)

Žádný malý grizly! Výpravě v doubravě se tentokrát ukáže pěkně přerostlá, krvelačná a agresivní svině a na pěšině po nich sice zbydou tranzistoráky a drahé foťáky, ovšem zasviněné vyhřezlými střevy, urvanými končetinami a prokouslými hlavami, takže je za maliny a med nesmění ani retardovaný zastavárník. Je opravdu milé sledovat, když ze Stokorcového lesa sem tam vyleze i něco jiného než ten kulturně zdegenerovaný infantilní zkurvysyn Pú, jenž už léta svou vyteplenou debilitou dělá z dětí latentní homosexuály snad ještě urputněji než TynkiWynki! Příjemné relaxační áčkové zooporno osazené sympatickými herci, erektilními prdelkami a půltunovým plyšákem, skvostně zakončené jeho opícháním. Škoda jen, že je ten Tedybér zase tak šablonovitě selektivní a rdousí jen ty největší zmrdy. (11.03.2015)

Už dávno som nič detinskejšie nevidel a v dobrodružnom žánri by som film pomaly zaradil na zoznam Asylum filmov, čiže kvalita maximálne prízemná. Pritom takí známi a celkom dobrí herci tu hrali. A prvých 20 minút to vyzeralo veľmi nádejne. Potom sa však film zmenil na zraz nevidiacich. Nikto nedokáže trafiť trojmetrového medveďa pomaly z metrovej vzdialenosti, ale samozrejme suchú vetvu s priemerom 15 cm trafia poľahky. Keby sa to stalo raz, nepoviem nič, ale opakovane takéto zlyhania od začiatku do konca?  A čo vlastne robí hluchonemá v lese, kde je grizly? Ako v hlave všetko v poriadku? A prečo jej manžel je taký zapudilý ochranca zvierat, že nechá takmer zomrieť manželku, len aby nezabil medveďa? Mala snáď dobrú životnú poistku? Vrchol ale nastal na konci. Samozrejme, že ani jedna guľka huňáča netrafila, to už bolo pravidlom, ale že zvieraťu neublížia ani plamene, to už bolo fakt priveľa. Za to nožíček, ktorým si natierate maslo už bol pre neho nebezpečný. A záver seknutý, pekný pohľad na hory a koniec. Akoby to aj režisér chcel už mať za sebou... (27.08.2021)

Herecky sympatické. Kamera zručně těží z krásy alijašské divočiny. Medvěd a scény s ním fakt parádní. Ale- to je kurva fakt tak těžké naroubovat všechny tyhle klady na příběh který by byl trošku méně šablonovitoklišoidní?! A fakt nejde konec napsat jinak než naprosto nesmyslným fightem?... Jednotlivé fragmenty mě bavily, ale celek mě zase mírně dopálil. (13.02.2015)

Snad první půl tuny vážící medvěd, který chodí po špičkách. Jinak si snad ani nejde vysvětlit to, jak rychle a hlavně potichu se dokáže přiblížit k oběti, aniž by něco tušila. Nebudu vám patlat med kolem huby; na nějakou mysteriózní (nedejbože strašidelnou) auru kolem zvířecího zabijáka se tu bohužel nehraje. Lesem se šourající chlupáč Bart se totiž objevuje ve více záběrech, než Robin Hood Thornton se svým bílým ořem. Nekecám! Útoků je celkem dost, škoda jen, že většina se odehraje za bílého dne. Prales vybrán fajnově, bez té hnusně digitální mlhy by se však rozhodně obešel. Třeba bych ale neměl furt hledat chyby, spíš držet hubu, a být rád za každou zvířecí stopu z „nature amoku“. Na vyšší hodnocení jít přesto nemůžu, kecal bych sám sobě. (60%) (12.02.2015)