ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Práce to není jednoduchá, nikomu to nezávidím, svým způsobem to obdivuju, protože stát proti davu s kusem plexiskla v ruce asi není zrovna med. Některým z toho hrabe, jiní tuhle práci dělají právě proto, že jsou hráblí... Ale někdo to dělat musí a nic jinýho si ti debílci s šálama přes ksicht asi ani nezaslouží, když nejdou na fotbal fandit, ale jen dělat bordel a výtržnosti. Velkým plusem je, že se tvůrci zaměřili na psychologii postav a ne jenom na zásahy v ulicích. I tihle chlapi mají osobní životy a problémy s tím spojený, takže tady palec nahoru. P.S.: Dobrej je i odkaz na Diaz, kde sami zasahující přiznávají, že to byl masakr a velkej průser. (07.02.2013)

No nevím no-Je to něco ve stylu seriálu Rescue Me-další variace na sílu bratrství v pořádkových jednotkách..všichni jsou něják švihnutí a každý má svých problémů dost ale v rozhodující moment drží při sobě-Natočené to není blbě ale mě tyhle hry na vojáčky a povinnost prostě moc nedojímají..Být policajt může být poctivá práce ale pořád musíš být aspoň z části zmrd abys to mohl dělat. (08.07.2012)

Velmi milé překvapení, srovnatelné s Tropa de Elite. Čekal jsem klasický plochý akční snímek, kde tolik nejde o děj, ale nečekal jsem, že tam budou postavy tak hezky vykresleny. Každý policajt tam má svůj příběh, který se odehrává na pozadí fotbalových "hooligans" a problémech s rasismem a přistěhovalci, který trochu přesahuje do politické roviny, ale vždy se pak vrátíte dějem na jednu policejní stanici, kde už ideály o policejní práci zmizely.... (08.01.2013)

„Celerino figlio di puttana!“ Je pravdou, že som mal podstatne odlišné predstavy o smerovaní deja snímku s tak lákavým názvom, avšak odskočiť si za hranice Hollywoodu sa dnes oplatí viac než kedykoľvek predtým. Taliani si získavajú sympatie predovšetkým u mužského publika, ich ťažkoodenci zo srdca Apeninského polostrova (resp. Ríma) sa prirodzeným spôsobom vrývajú človeku pod kožu a akýmsi “bratským putom“, ktoré medzi nimi panuje, si získavajú priazeň. Fungujúce príbehové vetvy (práca, rodina, voľný čas) riešia problémy, na ktoré sa každý jednotlivec môže dívať rôzne, podľa toho na akej strane “barikády“ stojí. Melódiu (viď prvá veta) asi len ťažko dostanem z hlavy. (02.06.2012)

Tak zvláštní film to byl, který vás nutil přemýšlet o sobě, o tom, jak byste se chovali, být v kůži člena téhle policejní zásahové jednotky posměšně nazývané ACAB. Kdybych byla Ital, byla v té jednotce....dlouho bych nevydržela v pracovním poměru. Vyhodili by mě. Chytly by mě saze,italská hrdost a temperament a seřezala bych prvního šmejda , co by na mě křivě kouknul. Takže- těžkooděnci, co jsou nasazováni do jakýchkoliv střetů a v neděli na fotbalové stadiony. Tohle nemá s tiffosi co dělat, to je mezinárodní sebranka ilegálů i místních, kteří svoje nálady ve jménu klubu přišli dát najevo. A jednotka mezi. Kamení, molotovy, sliny, kopance, ale i nože. Teprve potom může jednotka začít čistit. A když se pomlácená vrací, jde okolo velké nástěnné malby, kterou namaloval jeden z nich, Cobra. Jsou na ni namalováni oni, jako novodobí gladiátoři, kteří bojují za zákon. Protože jsou bratři, a jeden nepotopí druhého, i když je to na hraně zákona. Nejlepší je, když se veliteli doma ze synka vyklube neonacista, který chce nastolit konečně pořádek, to by se i těžko kolegům vysvětlovalo. Nemluvě o zacházení s policisty ze strany státu, žádná růžová procházka státní službou se rozhodně nekoná, proto spolu kolegové pevně drží partu. A pokud přijde nováček, nemá to lehké. Buď se přizpůsobí, nebo odejde. A on přišel...tenhle film nejde do silné hloubky. Pustí sondu do soukromí zásahovky, ale ukáže ji v rovině spojenou s italskou politikou, málo řešící sociální politiku, ilegály, drogy, a úplně klidně pochopíte, proč policie je skutečně mírně klerofašistická. Asi tenhle film není pro každého.,ale pokud se zajímáte o dění kolem sebe a tuhle krásnou zemi, je prostě váš. (13.11.2013)