2 zbraně

Tuhle akční komedii jsem docela uvítal. Příjemně ladící akční dvojka, po které jde hned několik z nejvíce hrůzu nahánějících organizací světa. Občas se vydaří některý vtípek, občas vypadá scénka dobře na oko. V pozadí hraje příjemný soundtrack. Stupidní zápletka rozhodně není překážkou. Po debilním Kontrabandu mě Baltasar Kormákur velmi mile překvapil. Přesně takhle si představuji kvalitní akční komedii pro večerní oddechnutí. Nic ohromujícího, ale účel splňuje. (12.11.2013)

Když si vemu, že jsem měl hned na začátku po náladě, protože jsem přišel na projekci mokrej jak kdybych se zaučoval v oblasti oprav sprch a po skončení filmu jsem odcházel vysmátej jak zamilovaný sluníčko, není co řešit, bravo, bravissimo, filmečku můj milovanej, polaskal si mě přesně tam, kde to mám od filmu nejradši, na bránici. Vtipné jsou jednotlivé scény ( ta se slepicema), jednotlivé dialogy ( ty u slepic) i jednotlivé postavy (všichni u slepic ), hlavní holka těžce žratelná, akcička sice něco ztrací díky heslu houp sem, houp tam, ale naštěstí udělala kamera houpity houp snad jen při dvouch scénách, takže zábavička zase jednou triumfovala. (11.10.2013)

Nikdy nedělejte banku naproti garáží kombajnů na koblihy aneb Lethal Weapon potkává Butche Cassidyho a Sundance Kida.. Já viděl 5 zbraní. Dvě navíc na hrudi Pauly Patton a ta pátá je islandský Donner, co od Kontrabandu nakročil k nahláškované odlehčenosti a já mu tímto děkuji za nostalgický závan akční komedie minulého století. Wahlberg mě snad poprvé v kariéře bavil, ale já vím, co za tím bylo. Dabér Libor Hruška totiž barvou hlasu a intonací dokáže udělat i z věšáku na slipy okouzlující bytost. Mrkat na mě ale ten mariňák nemusí.. (23.12.2013)

Slušně odpracované, ale na vyšší level to nemělo. Stejně jako loňský kriminální výlet Islanďana Baltasara Kormákura Kontraband. Akční komedie 2 zbraně ho zase trochu představila širšímu publiku, ale díru do hlavy mu neudělala. Jeho hrdinové se představují jako ti pánové z ostřílených buddy movies, jakými byly Smrtonosné zbraně nebo nedostižný Poslední skaut. Drsňáci, hláškaři. Tvůrci dobře znají pravidla žánru, nenabídli málo, ale taky se úplně nepředřeli a opora v kvalitnějším scénáři prostě chybí. Jednoduchý motiv je přetavený do zbytečně spletitého vyprávění. Ústřední dvojice Wahlberg-Washington zkrátka tuhle jednohubku táhne i ve slabších chvílích. Vadilo mi hlavně střídání nálad/atmosféry. Před detektivem Joem Hallenbeckem před lety také stálo několik zásadních rozhodnutí, našel si čas na infantilní chování, trefné sarkastické hlášky i na pořádnou řežbu. A fungovalo to královsky. Tady mi zbyl solidní vizuál, několik lehce zapomenutelných komických situací, dva sympaťáci v čele a krásná Paula Patton v jejich blízkosti. Není to málo, ale ani moc!! (28.10.2013)

Islandský Ridly se opět dostal na pálku a s lehkostí sobě vlastní to místo nějakého trapného bruckhajmrovského houmranu zase napálil rovnou do Mannových koulí. Přesně takhle totiž mají vypadat reminiscence devadesátkových akčňáků, aniž by se jeden musel úchylit k debilním, zfetovaným pirátům, u nichž dvanáctiletí otyloni lepí žvýkačky pod sedačky, aby je z toho nadšeného kvičení nevdechli, nebo brutálně znudit všechny kromě masturbujících artových hnědopichů dvě hodiny mlčícím Goslingem. Tak to má prostě být! Film musí především bavit a ne vás nutit mačkat si otráveně jebáky či se třepat na to, jaký že skrytý jinotaj, o němž nemá tušení ani sám režisér, tu pak ve svém grafomanském zvratku zase odhalím, aby ostatní mastňáci ze šachového kroužku padli na prdel! Tenhle Komár Bajkonur mi rozhodně krev nepije, už podruhé mi rozhýbal koule a doufám, že jej Island brzy vyhostí, aby musel zůstat v Holyúdu a ukázal těm zkostnatělým židákům, že lze pořád páchat zábavné filmy bez epileptických střihů, supergayů, robomrdek a filosofických přesahů. (21.10.2013)