Útok na Bílý dům

,,Napadly nás veverky! A jsou v přesile!" Za veverky hvězda navrch (i když je tam jen jedna). Emmerich mi dal přesně to, co jsem očekával. Úvodní přednášku o Bílém domě vystřídá technicky bravurní (jak je u režiséra zvykem) apokalypsa, kdy si to užijí zejména antiameričané. No a pak ti, co mají rádi katastrofické snímky, kde se stále něco bortí, sesouvá a vybuchuje, jedno, zda puká čínská historická váza nebo se propadá kopule domu. A mrtvoly se vrší jedna radost, stačí jen říci:,,Ani se ji nedoknete, jen přes mou mrtvolu!" A pic! Od poloviny svižné, demoliční, napínavé (tedy pokud vám nebudou osudy postav lhostejné). Triky, kamera, hudba. Jen ta děvenka, Joey King, byla protivná jak osina v zadku, a tedy na ránu, ale jinak fajn. Tak - kamera, raketa a jedéééééééééééééééém! (19.11.2013)

„Pane, toto je váš nový kód pro odpálení raket!“ Jak vidno, prezidentské křeslo je v rukou kazisvěta Rolanda Emmericha pořádně horké. Do poloviny to ještě jde, jakmile ale vezme ten stávající s obličejem Jamieho Foxxe do ruky raketomet, legrace jde stranou. Právě odlehčenost a nadhled, o které se tvůrci snaží, se k téhle látce moc nehodí. Zřejmě úmyslně tu tvůrci sázejí na nejokoukanější žánrové zvraty a volají do světa, ať si diváci tuhle kupu klišé náležitě užijí. Jenže když střílel John McClane (tady John Cale, to je náhodička) v budově firmy Nakatomi evropské teroristy, mělo to šťávu, když bez bot a v bílém tílku vymýšlel možnosti, jak jim jejich pečlivě naplánovanou akci znepříjemnit, bylo to fajn, když tu a tam pronesl nějakou sebeironizující hlášku, bylo to ještě víc fajn. Jenže pohled na jedenáctiletou holku mávající před polozbořeným Bílým domem americkou vlajkou a snažíc se odvolat blížící se letectvo, fajn prostě není. Když pak musíme poslouchat neuvěřitelné žvásty televizních štábů nebo hlavounů kdesi v bezpečné vzdálenosti od symbolu Ameriky, začíná lehká nevolnost. Pocta devadesátkám možná potěší, ale to je asi tak všechno. Úvod je na daný žánr poměrně utahaný, střed velmi slušný, závěr doslova tragický. Ssázka na starou dobrou akci je sice fajn, ale to, jak Gerard Butler rozsekal komando severokorejských teroristů, mi sedlo o poznání víc. Emmerichova akce se velmi rychle začne zajídat, okoukané situace (toporný Tatum a jeden dva grázlové proti němu) tak nějak nepotřebujeme vidět znovu!! Přímý souboj s Butlerem prostě tahle sestava prohrává, instantní polévky taky moc nemusím!! (23.08.2013)

Šel jsem do kina s tím, že to bude alespoň akční podívaná, když už to bude bez scénáře a že tento film si nemůžu pustit doma. Říkal jsem si bude to hrozná nuda, protože akce točící se kolem Bílého domu jsou značně omezeny pouze na toto místo. Co jsem nevěděl a záhy po 15-20 minutách je to, že se šeredně pletu. Emmerich natočil film z dob minulých nápadně se podobající Smrtonosné pasti se vším co k tomu patří, humor, akce, záporáci jak se patří atd. Opravdu jsem nečekal, že budu odcházet z kina a budu se smát stále nad některýma scénkama. Samozřejmě je něco přitažené za vlasy, ale to je v každém akčním filmu. Jamie s Channingem byli fakt povedená dvojice. (22.07.2013)

Emmerichu, Emmerichu co s tebou mám dělat ty kluku ušatá. Na jednu stranu náš hezky povozíš na garden bílýho domečku, rozesmejěš, zaakčníš a člověk si říká, joooo takhle nějak sem si to představoval, jenže Rolande, co ty rodinný ťintily mintily, furt dcera sem, dcera tam, to bylo jak nepovedená odnož Kramer vs. Kramerová 2, tyhle kýble prázdnejch keců z filmu vylejt, tak mě tu teď hraje americká hymna a pálím pětihvězdama. Ne fakt ,kombinace akčňáku co se v mnoha momentech evidentně nebere zase tak vážně z rodinným dramatem, to je jak prcat prasnici divokou s tím, že je to vlastně taky ženská. Nebudu za ježibabu a napalím tomu tři, protože ty akčně - zábavný sekvence, zejména uprostřed filmu to fakt dotáhli až na můj smích a to já zase umím ocenit. (17.07.2013)

Už zase střela do hodinek. Jako v Černý zmiji to beru, derivace "medailonek" ve Žhavejch výstřelech 2 taky ušla, ale napotřetí totéž, když to není parodie? Jak je to směšnej film, tak musím říct zlatej Den nezávislosti. Ve srovnání s konkurenčním Olympus Has Fallen snad ještě horší, tam ve vší blbosti aspoň tu rozstřílenou vlajku mohl divák filmu věřit... P. S. Jestli věříte, že vaše dítě bude hystericky vřískat "zastřelili prezidenta", klidně moje hodnocení ignorujte. (20.10.2013)