Francouzská spojka

Vzpomněl jsem si, že už je to delší dobu, co jsem naposledy zhlédl nějaký ten film. Francouzská spojka mi přišla jako vhodná volba, a to vůbec nevím proč. Dovolím si začít tím, co se mi na filmu líbilo, neboť tady budeme rychle hotoví. Kdo film viděl, tak hádá správně, že to byl ten závod napříč městem auto vs. nadzemka. Tak a teď stojím před dvěmi možnostmi, jak ocenit zbytek. Mohu tu teď na 5 řádcích rozepsat, co všechno se mi vlastně na filmu nelíbilo a co všechno mi přišlo více než zastaralé, a nebo mohu prostě jednou větou napsat, že se mi nelíbil zbytek. Bystřejší z vás správně hádají, že jsem si vybral tu první možnost. Nuže, do fanklubu Gene Hackmana jsem nikdy nepatřil, nepatřím a patřit asi nikdy nebudu. Přesto tomuto chlapíkovi přeji dlouhý a pestrý zbytek života. Film je hrozně a zbytečně natahaný. Honička městem, kde dva chlapíci utíkají je divákovi zprostředkovaná stylem, že vám režisér několikrát ukáže každého z nich, snad abyste měli dokonalou představu zda jim stále stačí síly + pár záběrů společných, kde vám je umožněno překontrolovat jejich rozestupy. Myslím, že nemá cenu vás vodit i nadále za nos a přiznat vám, že zdejší fámy, že film za 40 let nezestárl jsou založené na lžích. 40 let je prostě dlouhá doba, za kterou dovede zestárnout film každý. Děj je velmi přímočarý a je vlatně napsán ve zdejším obsahu. Dovolil bych si to doplnit, že boj probíhá stylem, že detektivové buď někoho sledují, někoho honí a nebo někoho šikanují. Málem bych snad zapomněl, že su tu i cca 3× střílí. Tudíž hádáte správně. Film je velmi pestrý. Takže se slzou na víčku si stále myslím, že ten odpad tady není úplně mimo. A hurá na druhý díl. (27.12.2011)

Tohle je film z doby, kdy americký detektiv nemusel být nadpřirozená bytost. Friedkin zboural veškeré do té doby zažité šablony, ukázal realitu policejní práce. Nemůže se podařit úplně všechno, na co policisté sáhnou, vyšetřování je zdlouhavý proces plný nudné a mravenčí práce. A tak se díváme na sledování podezřelých, kteří jen tak bloumají po ulicích. Vidíme Doyla, který postává naproti luxusní restauraci, v níž si dopřává Charnier opulentní oběd, jak žmoulá chladnoucí kousek pizzy a zapíjí ho kávou z papírového kelímku. Friedkin jde v zobrazování reality ještě dál, nepostačí tento ukázkový kontrast, nechá překupníka drog jít odpočívat do hotelu a Doyle zatím mrzne před budovou. Únava, prokřehlost i psychické vyčerpání, to vše je následně přímo hmatatelně cítit z Doylova projevu v závěrečné scéně této sekvence. Legendární honičku automobilu s nadzemkou netřeba zmiňovat. Ale jednu scénu bych přeci jen ráda vypíchala. Když se Pepek snaží očima hledat na protějším nástupišti zabijáka, dopouští se Friedkin geniálního režijního nápadu. Totální splynutí kamery s hlavní postavou, divák je absolutně vtažen do děje a stává se jeho součástí. Tahle scéna by měla být zapsána velmi tučným písmem ve všech učebnicích kinematografie. Pořádný kus poctivé práce odvedl Gene Hackman. Jeho Doyle je nekompromisní, tvrdý chlap, který jde houževnatě za svým cílem. A Hackman je v tomhle jako obvykle na 100% uvěřitelný. (26.06.2011)

Přesně ta správná 70´s kriminálka, jak jsem čekal. Ze začátku má sice Friedkin malinko problémy s tempem a úvod se tak bohužel malinko vleče. Poté už ovšem servíruje jednu výbornou scénu za druhou a pronásledování vlaku zaslouženě patří k památným scénám žánru. Nechápu, jak se mi tahle klasika mohla tak dlouho vyhýbat. (07.04.2013)

Vcelku solidní kriminálka, zručně zrežírovaná, dost dobře zahraná a odvyprávěná. To, že Friedkin používal dost často ruční kameru je samozřejmě věc dobrá a především akční scény jsou tak díky tomu o dost autentičtější a rychlejší. Snad stopáž mohla být trochu delší, protože konec mi přišel velice useknutý a "nedodělaný", naopak některé scény jsou ve scénáři jakoby trochu navíc a s odstupem více než třiceti let, film také trochu ztratil na atraktivitě a režijní zdatnosti, ovšem kvalita se mu upřít nedá a Friedkin už tady potvrdil, že skutečně umí, což v letech následujících dokázal ještě několikrát. (10.08.2005)

Francouzskou spojku sice neohlodal zub času, nohy jí však podráží Friedkinův rukopis. Jeho režijní styl je totiž příšerně utahaný. Vyšetřování kvůli tomu vypadá autenticky a špinavé ulice Brooklynu působí depresivně, ale tempo se blíží nule. Opěvovanou honičku s nadzemkou zase strčí do kapsy šachová partie v metru. (02.11.2022)