Pád

„Man fucks woman. Man subject. Woman object. That’s fine for you. Woman fucks man. Woman subject. Man object. That’s not so comfortable for you, is it.“ Britská sestra Sagy Norén se ocitá ve světě mužů, kteří milují ženy… jenomže velmi nezdravým způsobem. Komplexní ženské postavy nejsou ve filmech ani seriálech, zvlášť těch kriminálních, stále něčím tak standardním, abych z The Fall nebyl nadšen už jen kvůli Stelle Gibson. Způsob, jakým si Gillian Anderson při modelování výjimečně inteligentní profesionálky s analytickou myslí a pevnými morálními zásadami dává záležet na každém nonverbálním sdělení, je fascinující. Díky mnohovýznamovosti jejích zdánlivě netečných pohledů nám Stella přes její chladnost není lhostejná. Současně ale nikdy neprojeví tolik empatie, aby zcela negovala paralely mezi ní a Paulem, na nichž je založena dynamika vyprávění. Oba dva nacházejí uspokojení v bezchybně odvedené práci, oba dva jsou až fanaticky oddáni určitému poslání, oba dva jsou predátoři (ačkoli závěr první série naznačuje, že z jednoho z nich by se příště mohla stát kořist). K hledání podobností mezi nepolapitelným vrahem a dobrým detektivem jsme kromě dialogů o zdvojených osobnostech vedeni paralelní montáží jeho a jejích úkonů, prováděných se stejnou precizností a možná i z podobných psychických pohnutek (vypořádávání se s minulostí). Vytváření tematických, motivických i kompozičních pojítek mezi liniemi Stelly a Paula, v jejichž pozadí stojí zásadní otázka „KDY se konečně střenou?“, přispívá k mrazivému pocitu, že vrah je minimálně implicitně neustále přítomen. Toto nepolevující zlé tušení, namísto vyloženě hororových scén (jako v Lutherovi) je hlavní pojistkou proti ochabnutí divácké pozornosti. Postavy totiž rozhodně tráví víc času rozebíráním svých chyb než zdárným řešením situací a radost z většiny posunů ve vyšetřování je navíc kalena prostřihy na další páchaný zločin. Jeden krok vpřed, dva vzad. Podrobněji zde. 90% (10.01.2015)

Panebože, kvôli tomuto som prokrastinovalaaa... Moja chyba. Ale aby to zase nebolo chápané úplne zle, celkovo bol námet fajn aj herecké výkony, to sa nedá poprieť. Niekoľko vecí mi ale nedá. Napríklad totálna ambivalencia v prípade hlavných postáv... akoby si ani sám pán scenárista nebol istý tým, aký vzťah si k nim vlastne máme vytvoriť, taký bol zo svojho počinu rozčarovaný. Alebo napísanie super cool postavy silnej ženskej, v dnešnej dobe tak oceňovanej, ktorá je ale zaočkovaná proti úsmevu. Jasné, chápem, že ide o serióznu tému, ale... ale. Aspoň zase ukázal ľudskosť a empatiu, ktorá práve vo viacerých podobných prípadoch v zobrazovanej detektívnej roli chýba. A nakoniec to, v úplne poslednej časti, v rozhovore s talianskou tínedžerkou aspoň trochu vykompenzovala. Ale že jediná naozaj sympatická a nenútená postava bol doktor na urgentnom príjme v umelo dotvorenej sérii, tak to už čo je. A ešte hinty do vrahovej minulosti, aby mal divák aspoň akú takú predstavu o tom, prečo je taký aký je, na tie sme si museli tiež počkať. A v konečnom dôsledku som nemala pocit žiadneho zadosťučinenia, čo je škoda. No, ako som sa pekne sama so sebou porozprávala. (31.01.2018)

Pilot: To je neuvěřitelný. Takhle bravurně načrtnout psychologii postav (i když Stella samotná se ještě moc nevyprofilovala) umí snad vážně jen v Británii. Ve Spojeném království hotl vědí, jak divákovi prodat atmosféru, aby těch 60 televizních minut ve společnosti nadmíru zajímavého vraha ani nedutal. A Scullyová? Well, she still got it! 1st season: Masakrální syrovoučký thriller s perfektními postavami a nepopsatelnými hereckými výkony. (15.05.2013)

Vůbec netuším, kdo Allan Cubitt je, ale podařilo se mu natočit téměř rekonstrukci vzestupu a pádu sériového vraha. Člověk si nemůže nevzpomenout na Dextera, který byl ale víc stylizovaný, The Fall je hodně realistická záležitost. Už jenom, jak tvůrce dokázal využít hezkou tvářičku Jamieho Dornana, který do teď hrál spíše ve sračkách. 90%. (24.07.2019)

Velice precizní kriminální seriál, který se nebojí zabřednout do detailů a to jak na straně policejního vyšetřování, tak na straně jednání a motivace pachatele. Proti sobě stojí dva velikání a to aniž by to seriál dával příliš na odiv. Seriál ani předem neodsuzuje, perfektně se vyhýbá černobílému vykreslení a nešetři psychologickými detaily. Bojuje se nejen o dopadení, ale také, jako v pravém vyšetřování, o usvědčení. V druhé sérii mám jisté výhrady k chování postav, které mi osobně nepřišlo už tolik realistické, avšak třetí série posouvá seriál na samý vrchol. The Fall ukazuje, že dopadením, ani přiznáním pachatele případ zdaleka nekončí, psychologie postav je zejména ve třetí sérii perfektně rozpracovaná. Osobně si tady libuju v těch intelektuálních rozhovorech mezi chytrými postavami a v detailním sledování jejich myšlenkových pochodů... 9/10 (14.08.2016)